Věci jsou hezký, když se nebojíš je hezký vidět.
Napsala jsem kamsi komusi včera.
Protože občas nakonec není ani tak důležitý výsledek, jako průběh.
Tamten nahoře (ten Ratčin nebo nějaký jiný) ví, že ani jeden z mých synů se pro řemeslnickou práci rukama nenarodil. A ten mladší to ani neměl kde moc odkoukat. Takže zvelebování bytečku za pomoci jeho staršího kamaráda, našeho bývalého chvilkového podnájemníka a dokonale v pohodě kluka, bylo fajn po všech stránkách. I když stránka výsledku tak úplně za jedná není (chybama se učíme všichni, příště už vím jak na to jinak).
Z původní role architekta jsem přešla do role ženy, co vaří budujícím mužům. A byla jsem v ní šťastná.
Ve tři čtvrtě na šest ráno se mi dneska lízt z postele nechtělo, tak jsem ještě
usnula. A pak – ráno nejintenzivnější sny – řešila svoje zjištěné
neplánované těhotenství, asi tak ve třetím měsíci. Možná o něco víc, už
mi začínalo být vidět břicho. Sahala jsem si na něj opakovaně, abych se
ujistila i si to užila, aby mi neutekly první pohyby, až začnou být
zřetelné. Zatím nejsou, spíš jen jejich tušení, ale budou, budou...
Hodně skok se zavřenýma očima z nejhornějšího můstku nad bazénem, pořídit si dítě v
osmačtyřiceti, strach, co to dítě jednou na to, a taky co když to bude
kluk, protože partner, ač nadšeně odhodlaný se účastnit, je nadšený
proto, že si přeje holčičku a věří v ni, a nejhorší, že je to Nor a já
se budu muset přestěhovat za ním do Norska a naučit se norsky a anglicky, abych se
tam domluvila, a už nikdy nežít tady... Odejít...
"Není to už pozdě, v osmačtyřiceti? Zvládnu to?" ptala jsem se ho s rukou zas položenou tam, kde to neznámo v tichém tlaku rostlo. Usmíval se. "Zvládnem to." Řekl.
Těsně než jsem se probudila, už jsem věděla, že je to holčička, dvojjazyčná, jménem Selma Brent.
Ale teprve před chvílí jsem měla čas zeptat se sama sebe, proč se mi zas a znova zdá o tom, že čekám dítě.
Jestli je to odraz touhy po dítěti, nebo po muži, jemuž bych to dítě chtěla dát...
Asi jsem se před spaním neměla cpát tím chlebem se sádlem a s cibulí.
Ale když mi to dělá tak dobře na průdušky...
krásný sen... u nás je zručný jen ten střední. byl celé dva roky jen s tatínkem.
OdpovědětVymazatA že zrovna Norsko?
OdpovědětVymazatTam bych si nepořídil ani štěně.
http://outsidermedia.cz/norsko-juvenilni-justice/
2
OdpovědětVymazatAsi právě proto. :-)
NOrove maji zajimave filmy. ponure, tmave a plne cerneho humoru. kdy nevis jestli je to fakt sranda...
OdpovědětVymazatIbsen? byl to nor, ze?
jinak pristehovalectvi do Norska je dvojsecna zbran. vcerajsem se divala na zajimavy dokument o jeijch kinematografii a maji nejake filmove ateliery na severu ktere jsou tak daleko od Osla jako rim od Osla.... nekonecne vzdalenosti. jeden clovek, jeden Strom a jeden dum na sto kilometru.
takze NOrsko, Saul to vystihl dobre. ze Norska NE. Norsko je možná pro RU ztělesnění všecho temného, děsivého, studený vlhký dům... a kdyby tam byl MUZ? co pak
OdpovědětVymazat5.Ještě s tím počkej Ratko.
OdpovědětVymazatTo zas bude Ru prskat,že jí vysvětlujeme její sny a možná neznáme pointu.
Třeba ještě před probuzením porodila roztomilého sněhobílého ledního medvěda,jen se nám o tom zdráhala napsat:-0)
Norove jsou silenci na deti... Kazdy Nor odpovi, ze to nejdulezitejsi na svete je byt dobry na svoje deti. A ze se panbu bude na tohle ptat. Jaky jsi byl na svoje deti? Je to posedlost detmi. Mozna proto ze v Norsku jich je asi malo,a nema je kdo delat, jelikoz mezi muzem a zenou jsou ty stovky kilometru.... prazdnoty. A kdyz se nejake decko najde ktere by mohlo potrebovat peci tak hrrr na nej. vsichni.
OdpovědětVymazatpro zajimavost
OdpovědětVymazathttp://www.zvedavec.org/komentare/2014/03/5902-juvenilni-justice-v-norsku.htm
je to clanek od nekoho kdo tam zije a vychovava tam deti. takze mi to prijde celkem hodnoverne.
Ono to možná není ani tak o šílené péči,jako spíš o šíleném byznysu.
OdpovědětVymazatŠíleném a povinném udávání,šílených soudních rozhodnutí,šíleném kradení dětí,šíleném rozdělování sourozenců,utrpení biologických rodičů...a spokojeně a bohatě ze státní kasy zaopatřených pěstounů.
Ten lední medvěd je v Norsku více chráněný,než norské děti.
Natož děti cizinců.
Se divím,že jim někdo od nás ještě do oken ambasády nehodil Molotovův koktejl,kurvám vikingskejm.
9. otazkou je co je hoax a co je pravda... nekde mezi tim. urcite jsou ksefty s detmi, to verim protoze statma hromady penez a tak je mozne tyto penize cerpat na decko.
OdpovědětVymazatNa druhe strane kdyz se vi, ze v NOrsku je nepripustne uhodit dite, takje treba tento zvyk respektovat a neuhodit ho. Jiny stat jiny mrav. viz muj odkaz. ten pripad v televizi sleduji, nesouhlasim s odebranim deti... ale pro Nory musli byt ti cesti rodice divni, zejmena matka. ta je silena.
Ta posledni veta, to je ze Samotaru. Aby to nejak nebylo blbe pochopeno. Jak rika Machacek o Maciuchove: a ta jeji matka, ta je uplne silena.
OdpovědětVymazat5
OdpovědětVymazatPřesně.
6
Nikoli, dvojjazyčnou holčičku, Saule, normálně růžovou. :-)
11
Moje taky. A protože se to dědí, tak já bych se měla Norsku jako rodička vyhnout nejmíň na šířku Baltskýho moře.
12.
OdpovědětVymazat6: Idu?:-0
To byl za mýho dětství takovej jakejsi severskej seriál "Raskenovi".
A jedna z těch představitelek,Ida Raskenová byla,no ehm...prostě ne zrovna krasavice,spíš přesně naopak a to jsem tehdy ještě neměl tak vytříbený vkus.
A to se zrovna v rodině narodila příbuzným holčička,tak hned jak ji přivezli z porodnice,tak se na ni to naše příbuzenstvo vydalo čumět a opěvovat její rozkošnost.
"No a co tobě Saulíku,jak se líbí?" optala se její novopečená maminka
"Hezká hezká,vypadá jak Ida Raskenová(opravdu tak vypadala)" odvětil jsem bezprostředně a bezelstně.
Toš včeci ztuhli,otec mi vlepil pohlavek,ale pak se to tak díky mému věku naštěstí obrátilo v žert.
No už jen ta bezelstnost mi zůstala:-))
Prý když je dítě škaredý jako mimino, je pak krásný v dospělosti - a naopak.
OdpovědětVymazathe,dyť ona škaredá nebyla,co všichni měli?
OdpovědětVymazathttps://www.youtube.com/watch?v=d35uP2LcSUE
pro me zase bylo zahadou jak vsichni o NOrsku basni. Kolik ryb tam ulovili a jak je to tam uzasne. a fjordy a more. a ja jesdi kolem tech fjordu a tak. nikdy v ziovote me nenapadlo jit do Norska a to zu me napadla kdejaka blbost.
OdpovědětVymazatJako prvni jsem vedela ze v takove pustine plati jine zakony... a to zakony mistni. nikoliv nejakeho statu, nybrz zakony toho mista. a neni to zadna sranda. kdo ma rad norske filmy jako ja (neni vtip opravdu se mi libi) tak vi o jakou absolutni drsnarnu s vyhrezlymi strevy a sneznou slepotou a nekolikatydenni jizdou se sneznou slepotou se jedna.
podle me vydrzi uplne vsecko a nejaka češka co sinechce nechat vzit děcka je pro ně něco jako utržená malina kterých tammoc neroste. mňamka pro spestření oni si poradí se vším. neposerou se
OdpovědětVymazatjo, a vsichni maji deprese :-) videl ajsem v posledni dobe asi tri norske filmy a genialni. chodici deprese, bezutesnost... deprivanti, babicka s dcerou zijici na samote na fjordu stovky kilometru od civilizace. A babicko, proc nemuzeme si toho pana vzit domu? depresista co jel Mesic na sanich a po celou dobu jen pil vodku Jim tam umiral pred dvermi a tak....si ho vzali domu a strcili za zed aby neprekazel.
OdpovědětVymazatMno, ségra tam tráví každej rok pár měsíců pracovně a nestěžuje si, ani na lidi, ani na deprese, akorát vejdělek si chválí. :-)
OdpovědětVymazatFilmy jsou umělecká díla, do značné míry víc osobní expresioniostická výpověď tvůrců než běžný obraz běžného denního života...
Jo, náturu mají určitě tvrdší než my. Ale taky se na každoročních "žebříčcích štěstí", čili stupnici spokojenosti obyvatel různých zemí celého světa, Norové pravidelně umísťují hodně nad průměrem, daleko "spokojenějí" než my. Občas i hned za Dánskem, z pevninské části Evropy trvale "nejspokojenějším".
Takže spíš bych to viděla tak, že oni jhou tvrdí a naturalističtí a takto i spokojení a to, co jim přijde normální, jen citově silné, je pro nás měkké povahy depresívní, protože pro slovanský sranděry je depresívní kdeco.
A ten případ odebraných dětí jsem samozřejmě taky sledovala, sleduju, ale popravdě, něco si o tom jednoznačně myslet, to se bojím. Je to do našich médií a našimi médii protlačená kampaň, natolik jednostranně podávaná, že to nutně vnucuje otázky, komu na vyšších místech se taková kampaň hodí a jak by podání vysvětlení asi tak znělo od protistrany...
19. řekla bych, že jo :-)
OdpovědětVymazatZasvěcené a DŮVĚRYHODNÉ informace o Norsku podává pan Ruščák:
OdpovědětVymazathttp://andrejruscak.blog.idnes.cz/
On tam totiž žije. A referuje věcně, odborně, ne jen podle dojmů, a hlavně neideologicky.
Milan
Co se týká konkrétního případu sourozenců Michalákových, pak zjistit, na které straně je zlo, je snadné: spolehlivým ukazatelem je to, že
OdpovědětVymazata) malí sourozenci byli rozděleni do různých rodin a je jim znemožňován kontakt
b) dětem je zakazováno hovořit mateřským jazykem
c) matce je při zřídkavých návštěvách (nepovolili jí víc než jednu za 6 měsíců) zakázáno projevit k dětem city, pohladit je a obejmout.
Už bod ad a) stačí k tomu, aby člověk neměl žádné pochybnosti, na čí stranu se v případu postavit.
Milan
Všechno tohle jsem četla.
OdpovědětVymazatA nepsala jsem, že nejsem nakloněna soucítit s matkou. Osobně bymi to srdce utrhlo.Ani po vrácení dětí zpátky už se nikdy věci nevrátí tam, kde by měly být.
Nicméně jsem taky stará opatrná baba, zejména stran masových hnutí za pravdu, eto vsjo.
Tak jsem si dovolila napsat svůj názor.
Děkuji tedy Anonymousovi Milanovi za jeho názor, nicméně tenhle článek primárně neměl být a nebude o řešení této kauzy.
O což bych poprosila i všechny ostatní, co uvažují dál to ještě roezbírat, Téma tímto končím.
Děkuji za pochopení.
Vlastně mě zaujalo téma snu... hloubka "duše" nebo plnost vnitřností vyhřezávající na povrch. síla citu. nevím jestli je to lepší téma, ale severské státy to ehm v mých představách obsahují. Jako holku mě označovali za švédku, prý jsme severský typ. hloubavý, zasmušilý, s černým humorem, houževnatý, do sebe zacyklený... cítící. je zde hloubka cítění více než emoce. i když emoce jsou ožná na to cítění navázané ale ty už jdou tak nějak v závěsu. prvotní je hloubka citu, plnost tohoto citu, a když toto cítění z nějakého důvodu vynechá tak vzniká Vakuum, pocit že se něco stalo, že se něžije, že se umřelo. nicota. takže hloubka cítění zde musí být přítomna v tý hloubce, uvnitř přítomna, a neměla by být sebedestruktvní, ničící a škodící nýbrž by ta síla cítění (je to mocnost citu) měla být obrácena ke světlu, stavět, osvětlovat, naplňovat a tak... a ty to dvě polohy destruktivní, zabíjející a oživující podněcujíc jsem rozdělila na zlo a dobro. Pričemz oboje si v sobě nesu jelikož cit a síla citu je pouze jedna. Je to jedna obří síla... který může zabít. Nebo oživit.
OdpovědětVymazatProto byl nebo je pro mě bůh tak dulezity. je to bod ke kterému se cit vztahuje kdyz je dobrý. kdyz kona dobro.
teda rozumím boha presne naopak nez treba mi je kolikrát podsouváno ze verim. nejdríve cítíma pak cítenému dávám formu. takže fakticky skrzeva cit se formuje bůh či nicota (odvrácení od boha, odmítnutí boha jako lásku, Světlo, pravdu, výsměch těmto hodnotám). Když jdu třeba do kostela nebo se jen tak modlím tak dávám citu naplnění v bohu, .... beztvaré oživuji. v činu, pohledu, myšlence... a přitom věřím že oživování se děje skrzeva City. něco jako když se počně dítě a to dítě roste, oživuje se v mojem těle neob jen tele, roste do tvaru se všemi těmi atributy které do sebe nasává v těle... rodí se do světal a ve světě je oživováno citem... a není důležité jeslti tomu citu dám jméno Bůh... nebo Láska... nebo Pravda nebo Světlo nebo Nevím. za sebe z celého srdce vím že je to konkrétno, nic nejasného, je to přesně konkrétní projev, myšlenka, Slovo, pohled, pohlazení, gesto, rozhodnutí, čin... Věřím že takhle nějak se bůh rodí v těle jako dítě. Třeba norské :-) a že člověk ví že se zrodilo. že to Cítí.
OdpovědětVymazatjojo tele, hned jsme se zacala smat patetickému projevu do kterého padám denně a pořád, i když mlčím. je to třeba tele co hubou mele. jdu radeji a t to tady nespamuji.
OdpovědětVymazatnechávám to teď uzrát... mám takovou ideu, až mi vyjde čas dám to dohromady.
OdpovědětVymazatČím jsem starší, tím víc nechávám věci uzrávat.
OdpovědětVymazatZjišťuju, že je to daleko zajímavější než je řešit.
29:
OdpovědětVymazatpřesně tak to praktikuji u pracovních úkolů:-)
"Věci jsou hezký, když se nebojíš je hezký vidět."
OdpovědětVymazatAhoj Ru, za tuhle inspirující větu děkuju. :-)
30
OdpovědětVymazatJá též. :-))
31
Pro mě taky jeden kamínek do mozaiky.
Či dílek do puzzle.
30. neco uzraje a neco se zkazi :-) to zkazene vyhodim
OdpovědětVymazat33
OdpovědětVymazatJj., tak.
"Věci jsou hezký, když se nebojíš je hezký vidět."
OdpovědětVymazatA některý nejsou hezký,když se nebojíš je nehezky vidět
To jen přidávám další díl do puzzle,aby ti z toho nakonec nevyšlo nějaké rozesmáté pravdoláskařské sluníčko:-)
nebo srdíčko,jak už jeden čas vkusně ozařovalo příbytek našich národních héroů.
OdpovědětVymazat35,36 m jsi hned se vsim hotov, hned mas nalepku. nemusí to být pravdoláskařské sluníčko. zajímalo by mě jak to Barča mysela. Jak se tím inspirovala.
OdpovědětVymazatJasně že jsem se vším hned hotovej.
OdpovědětVymazatJo,ony se i nehezký věci dají točit a přetáčet tak dlouho,dokud se na nich něco mikroskopicky hezkého nenajde a pak je prohlásit za hezký a správný ,prospěšný,výhodný a humánní a pokrokový a.........
A pak se to jednou všechno kurevsky vymstí,jak ostatně právě v těchto dnech můžeme vidět,naštěstí zatím ne u nás.
A to ještě není ani začátek všech těch "hezkých" věcí,co brzo začnou ukazovat svoji pravou tvář
38. je to jen Slovo, buhvie co pod tim rozumela
OdpovědětVymazaturčitě něco hezkého:-)
OdpovědětVymazat35
OdpovědětVymazatTo jsem razila dlouhý roky.
Než jsem přišla na to, že je to jen preventivní sebeobrana, když se člověk bojí zklamání i placení za cokoli. Tak na všem hledá (a najde) všechno, kvůli čemu je logicky lepší se z toho hezčího radši netěšit.
Jenže každé hezké jednou skončí, takže neprožít si hezké jen proto, že vím, že jednou skončí, znamená... třeba stát se alkoholikem. Protože pak už toho moc jlepšího než nehezkého nezbyde.
35,36, 38
OdpovědětVymazatPro tohle platí (stejně jako pro všechno) - Všeho s mírou.
Nebo Všeho moc škodí.
I voda je jed, když jí vypiješ moc.
Když bude chtít Saul nebo kdokoli shodit cokoli, není to problém, stačí to cokoli přetáhnout do extrému a ukázat, jakej je to průser. Ale to není průser toho "cokoli", ale toho "moc".
ano,alkohol věci okrášluje.
OdpovědětVymazatBohužel už méně alkoholiky.:-)
Ale zase to má výhodu,že když se člověk ráno podívá do zrcadla,zří pravdu v celé její nahotě.
Tudíž mu nezbyde,než zase začít okrášlovat.
No ale to je přece potom zcela v duchu původního citátu
"Věci jsou hezký, když se nebojíš je hezký vidět."
41. vim presne jak si to myslela. nebat se. nebat se. rict s plnym vedomim toho co rikam: miluji Te Lasko moje. Milovat. Laska. Pravda.
OdpovědětVymazatNekomu naskakuje husi kuze z tech slov... hrozne. tolik pokrytectvi.... a pak prijde najednou den, kdy pres to vsechno, pres vsecko to pokrytectvi, lzi, zneuzivani, bahno a znasilnovani je clovek schopen to opet rict. nahlas. Miluji. Laska.
44
OdpovědětVymazatNo tak na to jsem tak úplně nemyslela, ale taky to tam určitě lze zahrnout. :-)
Ta věta mě napadla v souvislosti s vcelku obyčejným děním, přítomností obyčejných, lidí pospolu, společně na něčem se podílejících. Vyplynulo to víc ze situace, kdy člověk musí povolit před někým cizím, než ze situace, kdy by před někým nejradši pad na záda. (Nebo ho na ně položil.:-)
35, 36, 37.
OdpovědětVymazatno, koukám, že jsem zas něco napsala za komentář a co se z toho dá všechno udělat :-( ....
ráno jsem přišla dobitá z práce a klikla na Ru blog a tahle první věta na mě vykoukla ještě než jsem rozklikla celý článek, který se týká týká Ru a jejího snu, ten jsem jen přelétla....
jak jsme to teda myslela.....
asi takhle, včera jsme přijímali mého kamaráda a má špatnou potvrzenou diagnozu, ale přes tu hrůzu diagnozu má tahle diagnoza řešení.....sice zdlouhavé, nepěkné, ale zas to není tak katastrofické natolik, jak ta diagnoza vypadala na počátku hrůzně...
takže jsem to myslela s přímým děním toho, co právě prožívám.
není nutné už k tomu přidávat to další duchovní, nebo filosofické....nebo to nějak dál okecávat.
a v neposlední řadě mě prostě ta věta potěšila, protože se týká i přímo mě, toho co prožívám a jak žiju.
takže taková záblesková věta od Ru, která hodně nyní rezonuje s tím co prožívám.
snad jsem dostatečně odpověděla Ratko na tvoji otázku.
38. Saule ad humanita:
OdpovědětVymazatjsem svým zaměřením humanitní a láskyplná a nestydím se za to.
nedávno jsem na ratčině blogu psala o tom, že mi moji plánovanou operaci odložili.
jo, dotklo se mě to a rozdýchávala jsem to.
ale pokud mé odložení operace zachránilo někomu život - vzali raději člověka na operaci, který ji víc potřeboval než mě..... proč ne. jsem za to ráda.
pokud jsem toho doktora, co mi telefonoval pochopila správně měli v ten den a v plánu operovat dvě velké operace - (roztříštěné nohy a tepenná krvácení po úraze)
ad humanita2: co se týče masakru v Paříži, je to politování hodné, ale na druhou stranu, proč rozeštvávat lidi muslimy a šahat jim na posvátné? proč časopis nekarikaturuje křestanství, proč nekarikaturuje americké francouzké nebo EU politiky, proč štourají do vosího, nebo přímo do sršnového hnízda.
komu na tom popravdě záleží, aby celý svět byl ve válce s muslimy? nerozumím tomu a neschvaluju to.
tihle gerojové novináři zatahují bohužel celou evropu do velkého nebezpečí, nebo jsou tak hloupí, že to nevidí co dělají? nehledě na to co dělá americká armáda v islámských zemích.
nesouhlasím s tím co se děje a netleskám tomu. a nepovažuju francouzké novináře za geroje, prostě přestřelili a muselo to jednou přijít.
Nejsem si jistá, ale mám takovej pocit, že stran Paříže nejste se Saulem až tolik v rozporu.
OdpovědětVymazatjsou to paradoxy :-(
OdpovědětVymazatv mý práci jsme v kontaktu hodně s chirurgií. je tady spousta arabských doktorů, kteří tady normálně žijí s celými rodinami a pracují.
nevím co k tomu mám říct....
49
OdpovědětVymazatVšak jo. Jestli sis všimla, tak se taky hodně psalo o muslimovi, který pomáhal obětem proti teroristům. Tažení není proti muslimům, ale proti džihádistům. Tedy nikoli proti víře, ale proti extrémismu.
Vtipálků, kteří si veřejně v médiích dělají srandu z katolíků, jeptišek a papeže, je taky dost.
Jen je tolik nevnímáš, protože katolíci z toho nedělají takovej poprask, ani ti hodně bigotní.
(Samo, že realita je ještě o něco složitější.)
50
OdpovědětVymazatEhm, a proti IS.
Jdu si readši dobarvit tu hlavu. Dělat dvě věci s hlavou najednou není dobrý, navíc když jedna je na tý hlavě zvenčí.
50. 51. ok. :-)
OdpovědětVymazatjdu lehce poklidit a brzo spát, jsem utahaná.
poslední věc co se mi mihlo utahanou hlavou. ta amerika je prostě expanzivní. vymydlili původní indiány, zabili nám Vinetua :-), pak šli léta proti černochům, ted se to obrátilo a mají černého prezidenta a expandují dál, do islámských zemí a podrobují si defakto celý svět, veškeré světadíly a umějí to a my jim na to tady všichni skáčeme, politicky, ekonomicky, myšlením, mediálně .... nikdo toho amerikánského vlivu není ušetřen. apd.
OdpovědětVymazatVšak je současný americký národ vyšlechtěn povětšinou z těch, kteří měli expanzi v krvi, kteří šli do neznáma pro to, co chtěli. :-)
OdpovědětVymazata omlouvám se za komentáře mimo téma...ale tak nějak přirozeně se mi to navázalo.
OdpovědětVymazata už mlčím :-) povídejte si tu.... umyju ještě nádobí a jdu spát, jsem hotová....
tak zdravím. byla jsem v kine. na fotografovi :-) predtim jsem byla cvicit s duchodkynemi takze az ted mohou cist... tak jo. muslimy nevim... zatim to neberu pausalne, srandu si delal platek z verici, krestanu, politiku a vsech... kazdemu nakreslil jedno obri prirozeni mezi oci a zastrcil dalsi do zadku a byla sranda.
OdpovědětVymazata dik Barco za vysvetelni. Kamaradovi at se dari. Slovo hezke k tomu mozna moc neladi ale vim jak to myslis. asi ze kdyz to vypada blbe tak nakonec muze byt lip.
a s obycejnymi lidmi se obycejne podilejicich, tady nevim, tapu... tapu v predstavach obycejneho clvoeka co se obycejne neco... teda jak jsme se vratila z fotografa, tak mi prijde ze jsme jako rodina byli šílení a jen moje maminka vyrabela balanc a tak nejak ji to zustalo. obycejni jsme nebyli nikdy. a teprve ted mi to dochazi... nikdy jsem to nechtela pripustit. TAkze tolik k te obycejnosti. je mozne ze kazdy je neobycejny kdyz to pripusti a vubec ne hezky.
56
OdpovědětVymazatBoha, kams to zas šoupla...
Obyčejnými lidmi jsem myslela lidi ve smyslu obyčejného vztahu, žádná láska miluju a tak. Ale taky ani nadřízení, ani rodinní příšlušníci, ani prostě nic extra důležitého nebo stresujícího. :-)
Ty furt hlásáš, jak lidi nehodnotíš, ale každou chvilku vidíš u jiných nějaká hodnocení, která tam nejsou.
OdpovědětVymazatNení to třeba tím, že sice nehodnotíš lidi rozumově, protože víš, že je to chyba (například víš, že je nesprávné dělit lidi na obyčejné a neobyčejné a že je správné vidět všechny jako neobyčejné), ale podvědomě to máš v sobě pořád zaryto? :-)
Nebo ta hodnocení u druhých nacházíš proto, že potřebuješ právě na tom ukázat, jak to máš jinak a správnějc? :-))
Tyjo, přemýšlím, jak dlouho tě znám... celý ty roky píšeš, že tvoje rodná rodina byla šílená, neobyčejná, jaktože teď zas napíšeš, že ti to docházíá teprve teď a že sis to nechtěla připustit...? Mně fakt přijde, že celou tu dobu, co tě znám, zaujatě vykládáš o neobyčejnosti tvých rodičů a rodinných vztahů ve tvém dětství... Vždycky tak, jakože jste to měli/tys to měla jinak než ostatní...
Něčemu nerozumím?
Ratko, ale mě by třeba zajímalo, kdo u vás kupuje lístky do kina. Kdo to organizuje. Manžel? Vždycky jak něco přijde do kin a je to in, hned na to jdete.
OdpovědětVymazatMě by se tak honem honem mezi prvníma vůbec nechtělo, napřed si přečtu recenze, kouknu na trailery a pak se teprv rozmýšlím, jestli ten film chci vůbec vidět...
A třeba u Fotografa jsem zrovna došla k názoru, že ho nejspíš vidět vůbec nemusím.
u nas manzel. ja se jen vezu...ten film me trochu rozhodil, protoze ten volezly obejda v Tom filmu, ktereho roden naprosto rozkosne hraje...me chytl za srdce. aniz bych cokoliv rekl, muj muz spontanne vyhrkl, jak tvuj otec... daroval spontanne obraz, rozhodoval se okamihem... aby racionalni pecliva zena ten obraz prinesla za jeho zady zpet. ano, to byl pro me dulezity Moment kdy jsem porozumela tomu Vztahu. Proc se to delo. Proc neslo nic primo a z oc do oci, co se deje kdyz je muz umelec. Jak vnima, jak tvori... jak si usporada cas, co pro nej znamena cas a jake je misto zeny. a co deti ktere umelece miluje. byla to parodie.... pro me film po kterem jsem nespala a muj zivot mi bezel .... muj tatinek s rozdanymi obrazy, jeho bezmoc vuci svetu, neschpnost se branit, bezradnost....jjak se dival na svet, co videl. videl neobycejne a ucil me to od detstvi, od prvnich krucku a maminka me naopak ucila jak to delat spravne.
OdpovědětVymazatobycejni lide nejsou... to jsem chtela rict. proste nejsou. to je zasemoje predstava ktere verim. Ta neobycejnost zde je pritomna ve vztahu, ktery se rozviji s nahodnymi lidmi, cizimi... kteri ozivaji jako original. co je na Tom obycejneho? domnovam se ze nic. obycejni se mohou zdat...pohled na svet je original. kazdy se Diva sam.
OdpovědětVymazatnevim zda je to hodnoceni, intenzivni zaujeti, zaujeti tim co delam. takze i kdyz jdu na film, je to spontanni.... chodin do kina tak 4x do roka. Na tento film jsme sla protoze muz mel zajem a ja jsem neodmitla. zajimalo me taky, jak to udelaji. a podle me celkem dobre.
Vlastne mi neni jasne co te na Tom poburuje, kdyz kazdy je neobycejny coz znamena ze j eobycejny teda ze je to uplne jedno. proto jsem zahakla na Tom tvojem komentari, jakoze predstava. ... protoze ve skutecnosti je to jedno. vlastne je to asi cele o necem jinem nez o obycejnost, silenstvi ci originalite
abych to nenatahovala a nekroutila... nenechat se predelavat na jinak aby to ladilo. a kdyz zije hodne lidi pohromade tak je to nekdy velky Problem. muze byt kdyz jeden z clenu je neprizpusobivy. JInak to neumim napsat. Kdyz je jeden z clenu neprizpusobivy tak se ostatni treba na nej vrhnou aby s eprizpusobil, zacnou vycitat... nutit a ruzne manipulovat aby to pochopil a zmenil se. A on se nezmeni protoze mu to nejde. ne ze by nechtel. nejde mu to. v tomto Kontext jde rozumet pod obycejnost prizpusobeni a pod neobycejnosti neprizpusobeni
OdpovědětVymazatjen 62 je relevantni k tematu :-) ty ostatni jsou vicemene pouhe uvahy.
OdpovědětVymazatJeste jednou zkusim nadefinovat obycejnous a neobycejnost tak jak jsem prave k tomu ted v tento Moment dosla.
OdpovědětVymazatNeobycejne je videni sveta ve svoji neprizpusobene, ciste podobe nepodlehajici cizim hodnocenim nebo cizim predsudkum z okoli... nybrz pouze vlastnim predsudkum a vlastnim hodnocenim a vlastnim omylum
Obycejne videni sveta je tzv. spravne videni sveta tj. zprumerovane obyceji a zvyklosti daneho prostredi. prebrane hodnoty a prebrane predsudky. Ovlivnene cizimi omyly a prizpusobene okoli. nevycnivajici Tak jak to ma byt.
to jsme tomu dala :-) ale hozena rukavica. predpokladam ze vsichni mame Maslo n ahlave, a vsichni delame chyby. ale nekdo vlastni a nekdo cizi.
K obyčejnosti, jako kvalitě, se například spisovatelé vypisují...myslím, že to nemá nic společného s tím, co píšeš.
OdpovědětVymazatS nějakými předsudky nebo přizpůsobováním atd. Tvé psaní obyčejné není, je zmatené, chce něco říct a neví co a jak atd.
65. pockam na Ru, domnivam se ze ona obycejnosti mysli takovy ten normalni obycejny lidsky zivot....to co se deje vsude kolem.
OdpovědětVymazatze pisu zmatene uznavam, rozkryvam vnitrni konflikty... a zkouma zda i jini treba i jini to tak maji. kdy ten Konflikt nema reseni... a navenek se projevuje jako zmatek. ktery neni spatne.
Omlouvam se ze tady tak zmatkuji, ale touzim po vzatzich, teda ja jako zenska touzim byt ve vztahu milovat a byt milovana... a zaroven jsem hrozna jako clovek, kdyz se obnazim ve svoji nahote a v Tom jak jsem tak jsem pekne hnusna. a kdo by nekoho takoveho chtel, ze? ignorant do sebe zahloubeny .... a je zde Konflikt. ve jmenu souziti a lasky k lidem kolem, clovek se snazibyt prospesny.... jelikoz se domniva ze to tak ma byt, ze to ti druzi tak chteji... ale treba nechteji... to je ta hrana, tanec na spicce noze. Je to zmatene protoze je to snaha popsat ten vnitrni Konflikt, ktery ma mozna koreny nekde uplne jinde a ze to jen clovek spatne vidi a je slepy. ze kdyby videl tak by Konflikt nebyl a bylo by jen jasno.
OdpovědětVymazat61
OdpovědětVymazatMě nepobuřuje nic, jen mě zaráží, že pořád řešíš obyčejnost a neobyčejnost lidí z toho svého úhlu pohledu, o kterém tvrdíš, že je nesmysl to takhle vidět.
Vždyřt už jsem ti psala, že takhle jsem na to vůbec nekoukala, ani mě to nenapadlo, to napadlo až tebe. (Ale chápu, že určitě ne jen tebe.) A automaticky předpokládáš, že já to myslím stejně jako ty.
Což tedy nee. Pro mě jsou lidi fascinující ve všech podobách a existencích a ty vysloveně obyčejné v obvyklém slova smyslu (ne vysoko postavené,ne mimořádně úspěšné, ne geniálně nadané) mám dokonce hrozně moc ráda, proto třeba se takycítím dobře v té práci, kde jsem. V životě by mě nenapadlo na základě obyčejnosti provádět nějaký třídění (ten je obyčejnej, šeď, nuda - ten je neobyčejnej, zajímavej, úžasnej...)
Tak znova:
Pro mě obyčejnost v tom komentáři nahoře znamenala označení vztahu mezi těmi lidmi a mnou, nikoli hodnocení či význam těch lidí jako takových.
Obyčejní lidé ve smyslu vztahu ke mně či mého k nim znamená, že k těm lidem nejsem nějak významněji připoutaná, závislá na nich, a pokud z mého života ze dne na den zmizí, sice mi nezmizí z paměti, ale běh mého života se nijak významně nezmění ani mě to nijak psychicky nepoznamená.
Nic víc, nic míň.
Ok? :-)
Je mi jasné, že použití obyčejnosti v této souvislosti je pro ostatní poněkud více matoucí, za což se omlouvám.
64
OdpovědětVymazat"Neobycejne je videni sveta ve svoji neprizpusobene, ciste podobe nepodlehajici cizim hodnocenim nebo cizim predsudkum z okoli... nybrz pouze vlastnim predsudkum a vlastnim hodnocenim a vlastnim omylum"
To by mě zajímalo, podle čeho rozlišíš, které předsudky a hodnocení jsou "vlastní" a které "cizí".
Řekla bych, že kdybys našla nějaký spektrometr či chromatograf schopný rozdělit lidská hnutí a motivy na získané (přejaté) a vlastní (vrozená?), dostala bys nobelovku možná hned na tři roky dopředu. :-)
Oni i ti podle tebe neobyčejní hodně ze své neobyčejnosti mají odjinud, nenech se mýlit. Jen trochu od jinud než ti podle tebe obyčejní.
diky, me to poslouzilo jako matroš k rozjimani... tot tvoje pojeti znam, jen ze nekde uvnitr porad citim to vydelovaní které tam asi nemáš ale které tam cítím... že třeba i ti nadani, uspešní a postavení nevímco mohou být obyčejní v tom tvojem smyslu. že ta obyčejnost platí obecně
OdpovědětVymazatEště :
OdpovědětVymazatTi neobyčejní lidi podle tvojí definice ze 64, Ratko, jsou pro pozorovatewle neobyčejní proto, že je vlastně velmi snadné vidět jejich specifika. Jsou výrazní, snadno rozpoznatelní, snadno hodnotitelní, rychle vzbuzující emoce v okolí.
Jsou jako efektní film z Hollywoodu.
Ti podle tvojí definice obyčejní jsou maličcí, málo výrazní, zapadající, musíš je víc vnímat, abys v nich něco viděla, mají úplně jiný rytmus děje a spádu filmu. Ale nejsou míň zajímaví, vůbec ne.
Jsou jako knížky od Hrabla.
A pro můj vlastní "obyčejný" život je vidím dokonce jako daleko zajímavější a přínosnější než ty velké hollywoodské efektní.
710
OdpovědětVymazatNo dyk jo, píšu, že takhle to nedělím, já už nevím, jak to mám vysvětlit, napíšu, že něco není nějak a ty mi napíšeš, že přemýšlíš, že něco není nějak...
Taky nesedím před nikým na prdeli z tohohle důvodu. Ani jsem nikdy jako děcko nebo puberťačka neseděla. Žádný plakáty idolů a tak. Za každým ksichtem, i když je sebevíc pomalovanej, vidím člověka, co chodí kadit na záchod stejně jako já. :-)
71, ne 710, jasný. :-)
OdpovědětVymazat71. ani ne clovece, zda se mi ze ne... ze ti hrabalovsti mi prijdou vice mimo.... to mimoňstvíasi rozhoduje. přičemž uznávám že je to můj subjektivní pocit. mimoň neboli člověk mimo střední proud.... mimoň. komická figurka. to je "muj" člověk.
OdpovědětVymazat74
OdpovědětVymazatPíšu že jsou jako knížky, ne jako hlavní hrdinové...
Nejeď vždycky hned po prvních plánech sdělení, co se ti nabízejí, Ratko. :-)
Musíš ty lidi prostě jinak číst, jinak vnímat. O to šlo.
Když budeš chtít a nebudeš hledat něco velkého, úžasného speciálního, uvidíš poeticky popsatelný příběh skoro u každého člověka.
OdpovědětVymazatJen to chce zapomenout na sebe. Nepromítat si pořád do všech okolo sama sebe.
76. tak to zkusim :-)
OdpovědětVymazatTo mě se zdálo akorát o tom, že sklízím fazole rostoucí v bytě v květináčích. Všude samé fazole. Nakonec je to trochu podobný sen. I fazole mají dělohy :-)
OdpovědětVymazatJejda, ten malej smajlík byl na Ratku, na Fouska prostě musí bejt velkej... :-)))
OdpovědětVymazat78. a naopak, i deloha ma...
OdpovědětVymazatRu, a muzu psat i kdyz si promitam a nezapominam na sebe?
81
OdpovědětVymazatJasně, jsme jedno oko. :-))
82 heheheh. omlouvam se jsem hrozna, naskakuji mi automaticky asociace. jeslti teda v trojuhelniku nebo v kosoctverci... jaka optika.
OdpovědětVymazatJen piš, nosné téma. :-)
OdpovědětVymazatted jsem vygooglila norsky film, mame v televizi europe program a tam obcas bezi takove ty ...jak se jim rika : "autorské"?
OdpovědětVymazattreba tento
http://www.csfd.cz/film/274205-bezva-chlap/
to je komedie:-) teda i jsem se zasmala ale vetsinou jsme byla ve strehu jak to s nim dopadne. taky s nim cvici zensky, ale tak nejak hezky. jo hezky :-) spravne slovo.
Teď ještě najít, kde se to dá stáhnout pro ty, co nemají europe program. :-)
OdpovědětVymazatza pokus to stoji
OdpovědětVymazathttp://www.filmy-cz.cz/film-bezva-chlap-ke-stazeni-zdarma-167.html
Hmmm, a zkoušelas ten odkaz? :-)
OdpovědětVymazatMám i účty na podobných úložištích, ale celý film ke stažení jsem na nich nenašla, jen na sdílej.cz, ale tam účet nemám a free nefunguje, po marným snažení a čekání na slibovaný stažení ti nabídne jen založení účtu, což udělat nehodám, nemám ráda nátlakový akce podobnýho typu.
jen jsem hledala moznosti. fakt je to dobry film. ale kdyz nejde tak se neda nic delat.
OdpovědětVymazatJeště že máme i Nory bez odvahy vidět hezké věci
OdpovědětVymazat:-0000000000000 to je výkřik:-)
http://www.luxusni-nemovitosti.cz/clanky/luxus/vykrik-edvarda-muncha-prekricel-picassa/
“Šel jsem po cestě se dvěma přáteli – začalo zapadat slunce – obloha náhle krvavě zrudla – zastavil jsem se, opřel jsem se o plot k smrti unaven – obloha nad modročerným fjordem plála šarlatem krve – moji přátelé šli dál a já tam zůstal stát chvějící se úzkostí – a cítil jsem, jak přírodu prostupuje silný, nekonečný výkřik.“
sedeli jsme takova skupina babek, farar, pomocnik a jahen. No a jedna babka rika, ze v patek by nikdy nejedla maso protoze je pust. No a to se nesmi jist maso. ani na navsteve protoze je pust a to ona neporusi nikdy a za zadnych okolnosti. ze sni ostatni a maso na taliri vydeli stranou protoze ona dodrzuje pust.
OdpovědětVymazatA ten mlady jahen rika, ja jsem vegetarian... A kdyz je pust tak to musim delat naopak, to si davam maso jakoze obe`t :-) Pohled na babku... strih. tolik k tematu hezky.
91....a pan farář dodal,že podobně se utvrzuje v celibátu pravidelnými návštěvami hampejzů.
OdpovědětVymazatStřih na babku...a jsme zas u Munchova Výkřiku:-0)
92 presne :-)) pokud vim tak j eto dokonce nejake konkretni pouceni ze zenovych pribehu... ze nejaky chudak mistr Guru se takhle trapil pravidlene.
OdpovědětVymazatRuliso,
OdpovědětVymazattvoje holčička má moc pěkný jméno!
Když se mi zdálo, že jsem těhotná, byla to předzvěst nějaké změny. Ještě nedozrálé k uskutečnění. Nebo předzvěst, že chci nějakou změnu, matně, a ještě nevím, jakou. Nebo tak něco.
Cha, přečetla jsem všechny komentáře, na několik se mi chtělo reagovat, ale teď na konci už je to pryč. Zrovna Nora jsem žádnýho osobně nepotkala.
94
OdpovědětVymazatZměna... předzvěst, nedozrálá... Mohlo by být...
47. no a ted koukám, že přestože nejsem křestan, tak papež to cítí podobně jako já :-)
OdpovědětVymazathttp://nazory.aktualne.cz/komentare/papez-frantisek-a-charlie-hebdo-mylny-vyrok-o-svobode-slova/r~0da760109f5011e4a7d8002590604f2e/
Já to zase cítím jako muslim:-)
OdpovědětVymazat„Nechápu, proč se obracíte zády ke svobodě. Pokud se vám svoboda nelíbí, tak si sbalte svoje věci a odejděte z naší země. Pokud se vám tady nelíbí kvůli komikům, kteří si dělají srandu, tak jděte do prdele. Zmizte z Holandska.”
starosta nizozemského Rotterdamu Ahmed Aboutaleb, který je vyznáním muslim a který výzvu adresoval svým spoluvěrcům
A k tomu papeži.
Kopíruji z jiného blogu:
Herec a komik Jamel Debbouze, muslim a zaroven nejpopularnejsi osobnost roku, (to se cekat dalo), se toho hned chytil, stejne jako nekteri karikaturisté a novy slogan je tady:
"La France est ma mère, touche pas à ma mère !".
(Francie je moje matka, nedotykej se mé matky !)