(Optimalizováno pro černobílé monitory)

21. 2. 2008

Může být...

...že věci nás potkávají, když je ten nejsprávnější čas. A může být, že v ten čas my potkáváme je.

Dívám se do dvou tváří, jedna napůl skrytá za druhou. A přesto ne v pozadí. Obě stejně hlavní, jen každá jiným způsobem silná, obě tak samozřejmě v té rozdílnosti vůči sobě, tak vyrovnaně ... Jedna mluví o druhé a naopak. I když se nedívají na sebe.

Mám tu fotku ráda. Dobře se na ni dívá. Ona se dívá - oni se dívají. Přímo z ní ven. Velmi přímo. Velmi jasně. Zář. V obou.

A tu zář jim kradu.

Může být, že proto se dívám na fotky. Abych vstupovala do cizích světů. Sdílela, co sama nemám.

Fotky, co cizí světy otvírají na klíč. Hvězdná brána.

Usmívám se, když se dívám.

A v hlavě vyskočená věta od zralé ženy, že se na své chtěné přicházející mateřství necítí být připravená. Na něco, na co se připravit nejde.

Uvědomění si nepřipravenosti jako projev připravenosti.

Tohle jsem náhodou věděla. Už tehdy. Že když chci, tak chci, že připravenější už nebudu, dokud to nebudu mít a muset žít. Že je to vždycky hop nebo trop. Jako většina věcí v životě, i když se můžou tvářit sebevíc seriózně, promyšleně, zváženě, spočítaně... Že to je jen aura těch dějů, na kterou člověk věří, aby si víc věřil.

Že celej život žiju věci nepřipraveně. Žijeme.

Zamilováváme se nepřipravení na extázi, nepřipravení na zklamání, uzavíráme manželství nepřipravení na toho druhého, nepřipravení sami na sebe v nekonečnu odsudku do definitivy, svoje pracovní kariéry stavíme taky na sebevědomí, odvaze a pošetilosti nepřipravenosti... A my ženy přivádíme na svět děti naprosto nepřipraveny na to, jak hluboko, a přitom úžasně nás to změní...

A pak, když už na to či ono skutečně připravení jsme, už to neuděláme. Už nechceme, nemáme chuť, nemáme proč...

Už jen pozorujeme ostatní. Protože my už víme... Někdy je litujem. A někdy jim to strašně přejem, srdce až v krku představou, dotek, zář...

Vesmír je zatočený sám do sebe. Prý.

Může být, že cizí světy zvnějšku jsou vnitřkem mým.

Není to jen představa. Ta zář. Mám ji taky. Umím. Už.

Může být, že proto se ráda dívám na fotky. Abych nacházela, co sama mám. Ale na co člověk musí sáhnout, aby o tom věděl. Když to zrovna nemá na povrchu.

Může být, že v tomhle je ta síla, co si lidi dávají. I síla, jíž říkají třeba umění. Otevírat a nechávat sáhnout.

Na nic z toho, co v životě přišlo, jsem nebyla doopravdy připravená. Jednou přijde smrt a taky připravená nebudu. I kdybych tisíckrát doufala, že jsem, tak jako jsem v to doufala u tisíce jiných věcí.

Dokud cokoli v životě neuděláme, nemůžeme na to být úplně připravení.

Ale můžeme být ochotní být nepřipravení.

Může být. Źe všechno může být. Může být.

 

P.S. Nepiju.
Ale jinak - ano, modří tipují správně.:-)

60 komentářů:

  1. Ano. Nepřipravení - ty kroky dopředu, aniž bychom věděli, jenže jinak by nás to tak netáhlo. Asi. On už ten samotný krok, když vezmu fyzicky - to přenášení váhy těla dopředu a ta jistota, že se nám předsunutá noha nepropadne, že stoupne na pevnou půdu, která nás zachrání před pádem na hubu a hned tam soukáme druhou nohu, aniž bychom věděli, že s tou první to dobře dopadne.
    \"Uvědomění si nepřipravenosti jako projev připravenosti.\", to je zvláštní věta :) Asi s ní budu souhlasit jen způlky, řekl bych, že uvědomnění si nepřipravenosti, je spíš projev správné cesty k té připravenosti, tak ze třech čtvrtin \"hotové\".
    Fotografie mám taky rád, respektive jejich prohlížení po čase. Nevadí jim, jak zůstávají pořád stejné. Jen prostě jsou, zatímco my se měníme, připravujeme na změny.

    OdpovědětVymazat
  2. aTeo von Chucpe21. února 2008 9:51

    Tož já to mám s fotkama jinak. Deformovaně. Hledám, jak je vylepšit, využít, zneužít, smontovat s jinými, dát do jiných souvislostí. Třeba se pak lépe vyloupne skrytá podstata. Někdy se povede, někdy ne. Ale stopro vím, že už vidím i to, co jsem dřív neviděl... a že jiným docvakne to, co dosud neviděli. ;)

    OdpovědětVymazat
  3. Jirko, byť stopy výchovy panem vědcem na sobě nesu, pochopdeň tvorby vědy jsme odmítl apřevzít a nést už v devatenácti. Tak takhle ber i moje poetismu a rytmu textu poplatná tvrzení. :-) Na to, abys je shledal pravdivými, stačí je vnímat pocitem.

    To mi dneska ten češtin de...

    Teo, ty nejen s fotkama... :-))

    OdpovědětVymazat
  4. ...sem taky nebyla připravená, že kdesi na vídrholci vletim pravym přednim kolem rovnou do kanálu. :-) Nepotřebovat to auto eště někde jinde, klidně ho tam nechám. A sebe poblíž. Občas jsem modrá jako hladina a dělala bych totéž. :-))

    OdpovědětVymazat
  5. vedomi nepripravenosti uz bych mel, odvahu to prekrocit este ne

    OdpovědětVymazat
  6. na druhou stranu, štěstí a náhody přejí připraveným. A to se mi potvrzuje víc, než ta relativizovaná \"nepřipravenost\" -ta se nachází spíše na povrchu dějů, jen jako pocit, a není pro samotný děj a průběh věcí důležitá. Pro to je důležitá právě připravenost. Setba.
    Jinak pěkně napsaný.

    OdpovědětVymazat
  7. ... konkrétněji... když ta žena říká, že není na dítě připravená a skutečně dítě nemá, pak evidentně ví, co říká, protože to není v rozporu :-)

    OdpovědětVymazat
  8. \"...na své chtěné přicházející mateřství...\"
    :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Aktérka: No dyk... ;-)

    OdpovědětVymazat
  10. pak na to zřejmně připravená byla a je a neví, co říká, respektive není důležité, co o tom říká :-)

    OdpovědětVymazat
  11. Říct, že ona neví, co říká, když sama jsi v té situaci ještě nebyla a základ tvojí budované imidže je úplně někde jinde než v pokoře vůči zodpovědnosti, vůči jinýmu člověku, mi přijde hloupé. Nebo minimálně vypovídající o jisté bezohledné necitlivosti.
    Myslím, že ona ví velmi dobře, co říká. Přestože to zní pro někoho nelogicky a nesuverénně.
    I o tom byl ten článek.

    OdpovědětVymazat
  12. a jeje... tady je někdo nabroušenej a opět nemístně osobní. Protože nepochopil, jak jsem to myslela... ono si to, co říkám v [6] totiž ve skutečnosti s tvou myšlenkou nijak zvlášť neodporuje a nebylo to myšleno nijak zle a nebylo to nic osobního proti tvé kamarádce, chápala jsem to jako příklad, metaforu, kteoru jsi použila pro svou myšlenkui... (a nepíšu ty smajlíky jakožto falešný úsměv. Ty jo?)
    Nevím, jaké budování image máš na mysli a jak jsi přišla na své úsudky, asi dost zjednodušeně... z mýho blogu a myšlenek, který jsi vždycky tak dobře chápala a velmi citlivě a ohleduplně komentovala že... (?)
    Z těchto tvých osobních výroků mám dojem, že si do mně projikuješ asi svůj stín, a s tím asi fakt nic nenadělám.
    (Btw... co víš, jestli jsem někdy v takové či podobné situaci byla nebo ne. Z blogu, že... )

    OdpovědětVymazat
  13. Nemáš dítě. Tečka.
    Zbrzdi, ann, to že u tebe už nekomentuju, neznamená, že jsem na tebe změnila názor. Techniky vyvolávání hádek máš ty taky pořád stejný. Nehraju.

    OdpovědětVymazat
  14. aTeo von Chucpe22. února 2008 10:52

    Ani nechtějte vědět, co si do koho \"projikuju\" já.... ;-P

    OdpovědětVymazat
  15. ... a ja se uz radoval, ze jste se skamaradily...
    Takovy pekny baby! :-)

    OdpovědětVymazat
  16. Roji nech toho. Pokud ann nezačne s těma svýma přehledama, co kdo dělá blbě a nebo co kdo neví, jak dělá, ze kterejch to zavání, tak mi nevadí a uznávám, že jinak je docela inteligentní holka, co docela umí psát. Ale kamarádit s ní určitě nehodlám a na sto pro ani ona ne se mnou. Tak neplácej kraviny.

    OdpovědětVymazat
  17. Ruli, co se skadliva, rado se miva.
    A ja vas prece jen tak skadlim ;-)

    OdpovědětVymazat
  18. Michal Kurfiřt22. února 2008 13:29

    ruliso, nezlobte se, ale tohle mě zvedlo ze židle. Skutečně přestřelujete vy. Ann se nehádá a nenapadá vás, neříká vám svůj názor na vás, ale mluví k vaší myšlence, na které nevidím nic špatného ani namířeného vůči vám. Štěstí přeje připraveným... to jste opravdu nikdy neslyšela? Je na tom něco bezcitného? Opravdu nechápete jak je to myšleno?

    Všimněte si, že hádku vyvoláváte vy, tím, že ann osobně inzultujete. Řekl bych necitlivě a suverénně - přesně tak, z čeho ji sama obviňujete. Tomu se opravdu říká projekce.
    Ann je pro mnoho lidí nepochopitelná, ale v tom nejlepším smyslu. Zaplatíte za někoho cizího v obchodě nákup za tisícovku? Vezmete si žebrácké dítě domů a budte riskovat vlastní kůži? Ona to udělá. Je zodpovědná, citlivá, nezištná. Nemít nebo mít vlastní dítě nemusí znamenat vůbec nic. Nevíte, do jak citlivého místa se trefit, nevíte.

    OdpovědětVymazat
  19. Michal Kurfiřt22. února 2008 13:38

    [16]
    to si pište, že ann umí psát a že jí to pálí. Nejen docela a nejen do blogu. A že její recesistní výstřelky si berete k srdci jako vážně míněnou věc... ona je prostě duše bohémská. A uvolněte se prosím :-)

    OdpovědětVymazat
  20. Michale, ale teď vyskakujete vy. :-)

    Já neměla nic proti názoru, že štěstí přeje připraveným. Vadilo mi, jak ann snadno napíše o někom v situaci, ve které sama nebyla, že dotyčná neví, co říká.

    Kdyby to bylo poprvní, co se ann takhle projevuje, asi by to byla jiná. Ale je to prostě ann styl, kterej si myslím, že vadí víc lidem, a já, pokud jsem tady něco o někom třetím něco napsala, mám prostě jistou potřebu se ho zastat, nenechat ho v plen tě, co soudí, aniž znají či chápou. A ani recesi. Takže je mi celkem jedno, jestli to ann napíše v recesi nebo vážně, výsledek je týž - řekněme, že někomu jinýho, kdo to tu čte, může zabolet.

    Její soud - můj soud.
    Zdá se vám to nefér?

    No, a co dělá ann v reálu, je sice hezký, ale pokud se na netu prezentuje nějak, stvořila si nějakou virtuální identitu, byť z recese, nesmí se divit, že ji lidi vnímají v této identitě.
    Můžeš to eventuálně brát tak, že tedy komunikuju s virtuální recesistickou ann a ta reálná je mi jedno.

    (Čímž zcela opomíjím fakt, že nejsem povinna si rozumět s lidmi a milovat lidi bez ohledu na ostatní znaky jejich charakteru či povah jen proto, že činí dobré skutky. Moje matka taky činila dobré skutky, ale z života těch, co žili s ní, činila peklo.:-)

    Přeju hezký den, Michale.

    OdpovědětVymazat
  21. Onmluva za překlepy, zas jsem to po sobě ňáko nečtla. :-)

    OdpovědětVymazat
  22. Michal Kurfiřt22. února 2008 16:41

    dobře, tak polopatědotyčná jistě ví co říká. Říká, že není připravena. Vy píšete: \"Uvědomění si nepřipravenosti jako projev připravenosti.\"
    Ann to vyjadřuje jako \"neví co říká, to děvče, když si myslí, že je nepřipravená. Pozná, že to je štěstí, protože \"štěstí přeje připraveným.\"

    A přiznám se, že ani já jsem nechápal článek jako publicistický počin, v němž hovoříte o někom, kdo by se měl, či musel bránit, nebo koho bolí, že otěhotněl. Pokud ano, pak zvažte, zda jste to napsala adekvátně skutečnosti, a zda vaše \"obrana\" je adekvátní tomu, co ann napsala. Sama svůj příspěvek nazýváte poetismem, nikoli publicistikou, nebo snad seriózní filosofií.

    Já ann občas čtu a všiml jsem si, že ji osobně nenapadáte poprvé a místo tématem se začnete zabývat tím, že víte doře jaká je, a že už znáte její provokace a její styl a \"triky\".
    Tomu se říká předpojatost, podezíravost. Lidově podle sebe soudím sebe.
    Předpojatost nedovede vidět věci nově nebo jinak.

    Všimněte, že tohle vám ann nedělá. Proč? Protože to není její styl. Osobní útoky, to je váš styl. Ann tohle nehraje s vámi.
    Je vaše zodpovědnost, co za hru hrajete vy.

    Co se týká toho, že něco na ann vadí více lidem, to je v pořádku. To se výrazným lidem stává a nevypovídá to mnoho o tom, že by problém musel spočívat u ann.

    A onou \"recesistní ann\" jsme neměl na mysli tento komentář, nýbrž její některé články, které vy zřejmě nazýváte \"přehledama, co kdo dělá blbě, anebo co kdo neví...\"

    Povinna rozmět si s lidmi bezpodmínečně opravdu nejste, to vám nikdo nevnucuje. Je jisté, že každý rozumíme tomu, na co máme, a kam jsme sami došli, a to se týká i znaků charakteru a povah.

    Proto ale ještě nemusíte někoho osobně napadat, nazývat ho nezodpovědným bezcitou a dotvářet mu opakovaně (i na jejím bývalém blogu) \"image známé firmy\", jen proto, že vyjádřil myšlenku k vašemu poetismu a vy jste to vzala jako útok na někoho konkrétního, kdo je ale ve vašem poetickém článku poměrně nekonkrétně a až archetypálně zmíněn.

    To skutečně není problém čtenáře, ale autora.

    P.S. Jistě víte, že lidé, kteří se znají osobně a mají pocit, že si \"perfektně\" rozumí, se pomocí slov chápou z méně než 40ti procent? Ten zbytek, díky němuž mají ten báječný pocit porozumění, tvoří neverbální komunikace, znalost osobní historie, životní situace, kultura, a dokonce i to, kolik stejných knih přečetli.
    A vy se při tom zabýváte otázkou \"porozumění a kamarádství\" na základě toho, kde jste si co o kom přečetla a co vám o sobě někdo sám sdělil, když vám dal nehlédnout do svého deníku.
    Já pokud si udělám názor nelichotivý, zaklapnu ten cizí deník a pokud nejsem schopný připustit, že že ten člověk nemusí být tak špatný, jak se MĚ jeví, vyrovnám se se svým špatným názorem v tichosti sám.
    Nebudu používat svůj OSOBNÍ názor na jeho OSOBU jakožto zbraň proti němu v diskusích, kde se hovoří o tématech, a ne o autorech příspěvků i komentářů.

    Michal Kurfiřt.

    OdpovědětVymazat
  23. aTeo von Chucpe22. února 2008 18:13

    Tož k tomu napadání...[22] Dnes jsem se odsud proklikl přes odkaz na blog k ann. A proběhl mezi námi v komentářích následující přátelský dialog:

    aTeo: Nadpis a podtitul se mi četl dobře. Abych si nekazil dobrý dojem, raději jsem dál nepokračoval... :-P
    ann: ale jdi ty trubko:-)
    aTeo: Kam?
    ann: do prdele ham:-)))

    Opravdu nejsem nějak extra vztahovačnej, ale v souvislosti s výše uvedeným bych třeba mohl mít i divnej pocit, no ne? :-P

    Ten nadpis s podtitulem zněl: co se dnes urodilo v mý hlavě... budu stručná: nic.

    OdpovědětVymazat
  24. Já tady sice povětšinou akorát čtu a do diskuzí se nezapojuju, nicméně tentokrát mi to nedá:

    Kurfiřte Michale, přečet jsi si vůbec ten článek celej? Jestli přečet, tak nevnímal nebo nerozuměl, jinak bys pod něj nepsal to, cos napsal.

    OdpovědětVymazat
  25. 2 aTeo von Chucpe podívej se, aTeo, já nejsem tak pitomá, jak si evidentně myslíš. Odběhl sis od rulisy výjimečně utrousit na můj blog chucpeidní koment (přátelský a bezelstný jak se na chucpe patří) a dotkne se tě, když cítíš utřen.
    Myslíš, že když ses vrátil pro odpově\'d \"Kam?\", že mně nenapadlo, že ten náš rozhovor nepoužiješ?
    A otevřu blog rulisy, a jasně, je to tady...
    doprdele ham...to jsme říkávali jako děcka, když jsme škádlili.
    A milého ostrovtipného Chucpe to rozhodilo na tolik, že se cejtí divně a použil to jako důkaz, že jsem asi fakt pošahaná!
    wow :-))))

    OdpovědětVymazat
  26. Hmmm - \"podle sebe soudím sebe\" - to je dobrý, to si musim někam zapsat... :-) Jejdamane, tady to zas žije... Nepatří tahle diskuse náhodou někam úplně jinam?

    Kam?

    Do prdele ham...

    (A představte si, jedna moje kámoška byla tak nespokojená v práci, že co chvíli pochodovala kolem a řikala: \"Já snad vzteky otěhotnim...\" I stalo se. :-)

    Filozofická otázka na závěr zní - byla na své těhotenství připravená, nebo ne? :-)) (PS: Je mi to šumák, protože stejně jako tady to je její věc a mně nezbejvá nic víc, než ji mít prostě... ráda.

    Uf.

    OdpovědětVymazat
  27. TAky si myslim ze nas veci potkavaji v pravy cas. A my bud vezmeme to co se nam nabizi nebo to jednoduse ignorujem. Nevidime, neslysime, necitime. Jsme zavinuti do sebe. Pritom je to jen maly krok. Udelat ho. Kdyz nas veci potkaji tak jsme pripraveni automaticky. JInak by nas nepotkaly.
    fotkam nerozumim. Mam radeji zivy svet.

    OdpovědětVymazat
  28. aTeo von Chucpe22. února 2008 20:17

    [25] Cítím utřen? To snad ani nééé... spíš osliznut. ;P

    OdpovědětVymazat
  29. Michal Kurfiřt22. února 2008 20:31

    duno,Ano přečetl, celý, až do poslední věty. Nevím, zda jsem dost modrý, abych tipoval správně, co autorka konzumovala, ale odmyslím-li si tento deficit, pro porozumění textu mi stačilo přečíst jednou, kvůli vám dvakrát.
    Zda jsem nepochopil nějaký rulisin jinotaj skrývající jádro nějaké bolestné tragédie chtěného mateřství, na které matky jsou a zároveň nejsou připraveny, a které se ann suverénně a bezcitně dotkla, to je téma do kursu tvůrčího psaní, nikoli téma bezcharakternosti čtenáře.
    Dítě mám, ale bohužel těhotný jsem nebyl, takže je možné, že se do textu nemohu dostatečně vcítit a text není určen pro muže a bezdětné ženy. Moje bývalá žena byla na těhotenství připravená a proto otěhotněla, a když otěhotněla, byla zaskočena, překvapena i šťastna, tak jako já.
    Pocity se dají popsat různě, a jejich pokus vyjádřit je slovy, není středobodem vesmíru.
    Nechci se už nikoho dotýkat, nebo nepochopit, takže se raději, z této pro mě poněkud obskurní blogerské diskuse odmlčím.
    Chtěl jsem se především vyjádřit k osobnímu útoku nepochopené rulisy útoku vůči ann.

    OdpovědětVymazat
  30. Michal Kurfiřt22. února 2008 20:34

    ... pardon, oprava: Chtěl jsem se především vyjádřit k osobnímu útoku nepochopené rulisy vůči ann.

    OdpovědětVymazat
  31. Michalestručně, jsi mimo.

    Jen ke dvěma věcem považuju za smysluplný se vyjádřit.

    Za první: Ann jsmem nezodopovědným necitou nenazvala, napsala jsem doslova \"základ tvojí budované imidže je...\" - ergo umíte-li číst, mělo by vám z toho vyjít, že jsem psala o imidži, kterou si ona sama buduje tady na netu. Nic o ann jako takové.

    Za druhé, pokud jsem kdy ann \"napadla\" vždycky to bylo jako vratka na to, že předtím ona vystartovala po mně. Na jejích či na mých stránkách, tak různě. Jinak nemám důvod a nikomu jinýmu to nedělám, tak proč bych to dělala zrovna jí.

    Neplačte za ann. Ona to zvládne. Taky znám jedno pěkný úsloví: Kdo s čím zachází, s tím taky schází.
    I ann se to občas stane, to je celý.

    Michale, dejte si frťana a uvolněte se. :-)

    OdpovědětVymazat
  32. Michale, matně tuším, že tato modrost nebyla o konzumaci - i když, jak se to vezme. :-) To jen pro pořádek. A vůbec - si du uvařit čaj, protože báb rýbu jako tráb. Brounc.

    OdpovědětVymazat
  33. Michal Kurfiřt22. února 2008 21:02

    nepláču, nemějte obavy o mne ani o ni[30 Jde mi o princip.

    Takže to je vratka? To je nějaké slůvko z dětského hřiště? Vy něco někomu VRACÍTE? Kde na vás pod tímto článkem \"vystartovala\"... respektive kdy, podle vás, naposledy? Před dvěma lety?
    Umíte si předstvit, že vám třeba po celou dobu nic nevrací, ale jste si už vytvořila takový názor, který vám neumožňuje vidět věci jasně?
    To se děje. Někteří lidé na sobě pracují... jiní pořád něco vracejí... a to je jádro vašeho vzájemného nedorozmění, ruliso.
    Čtu ji téměř od začátku, nejsem zase tak neznalý okolností.

    OdpovědětVymazat
  34. Michal Kurfiřt22. února 2008 21:26

    jsem-li ve čtení zrovna vašeho díla tak mimo, že se ani nedá vyjádřit v čem, pak skutečně ani nechci nechci chápat.
    Rulisko, pište si dál, mějte se pěkně
    :-)

    P.S. budování image... to je právě to, co zřejmně záměrně budujete a chcete vidět vy: Image, představu, iluzi. Budujete si image rulisy. Image dobré, hodné, nekonfliktní, přátelské rulisy.
    Možná že (nejen) ann si ZÁMĚRNĚ nic takového tady na netu nebuduje. Bujutete si to za ni svým pohledem na svět. Apropo, jste tady internetu image rulisy, nebo \"rulisa jako taková\"?
    Vadilo by vám, kdybych bapsal, co si myslím, o rulise jako takové nebo o image rulisy?

    OdpovědětVymazat
  35. Michal Kurfiřt22. února 2008 21:27

    oprava: Budujete...

    OdpovědětVymazat
  36. nemůžu si pomoct.Ale u prvního příspěvku Michala Kurfiřta mě napadlo..jestli to nenapsala Ann. A to proto, že jsem snad ještě nečetla takovou zvláštní oslavnou odu na něčí blog. Přišlo mi to prostě divný. Jako nějaká recese.

    OdpovědětVymazat
  37. zeby si Ann psala oslavne ody sama na sebe? To se mi nezda...

    Ru, prozrad :o) Zname Kurfirta?

    OdpovědětVymazat
  38. No je to asi divný.Ale zase na druhou stranu docela dobrej for by to byl.A prostě mě to napadlo.

    OdpovědětVymazat
  39. me napado jako prvni ze je to Anquetil. Ale ten ma myslim zaracha.

    OdpovědětVymazat
  40. [26] to asi jak jsem ti utírala nos, tak jsem ti po něm rozmázla kus nudle, Sorry:-)

    [36] Jasně. Psala jsem to sama. A představ si, že se nejmenuju ann, ale chucpe, občas si píšu komentáře i za rulisu a scházím se s neexistujícíma blogerama. Z recese :-) Btw... víš co mi chodí do vzkazů za opěvný ódy? Tohle je slabý odvar...

    OdpovědětVymazat
  41. sorry, ne [26] ale [28] to asi jak jsem ti utírala nos, tak jsem ti po něm rozmázla kus nudle, Sorry:-)

    OdpovědětVymazat
  42. Anquetil nemá zaracha, neb mění IP.

    Michale, či \"Michale\" (je to fuk), vratka znamená, že v danou chvíli přistupuju na pravidla ann. Vracím jí to, co sama nastolila, její pravidla hry.

    Někdy to byla jen naprostá otevřenost a zásada pojmenovávat věci nezaobalenými jmény, někdy taky recese.

    Neb její schéma je - navízt se do někoho, neomaleně, nemilosrdně, udělat z něj pokrytce, pitomce či slabocha - a pak, když se on už nakrkne a ozve, mu vysvělit, že to byla všechno jen recese a projev jejího prudce vhledového humoru a jak je politováníhodné, že dotyčný nemá smysl pro tento inteligencivyžadující humor ni nadhled ni schopnost všeho možnýho (oblíbené obvykle používané pojmy jsou sebereflexe, projekce, osobní, falešné úsměvy, atd.)

    To, jak jsem občas komentovala já u ann, byl jen můj soukroměrecesistický pokus, co to udělá, když tedy přijmu její pravidla a budu se podle nich chovat. Tak jako ona.
    A ehm, co byste řek?
    Quod licet Iovi... :-)

    Ale opakovaný vtip ztrácí na vtipnosti, takže už nevidím důvod, proč tam dál chodit. Nicméně též nevidím důvod, proč si nechat tyhle její manipulace zatahovat k sobě na blog. Tak pokorná a nekonfliktní opravdu nejsem a být nehodlám. Ano, můj zákrok vůči ann vyjadřování se pod tímto článkem byl tvrdší, ale byl takový záměrně a naprosto nic na něm bych neměnila. Příště bude zas. Tady pravidla určuju já.

    A i když mě vývoj téhle diskuze mrzí, protože si myslím, že ten článek si ji nezaslouží a že se ann přes veškerou mou snahu zatnout jí ještě jakž takž včas ústa bohužel - vaším nadšeným zadostiučiněně trestným prostřednictvím - povedlo to, o co jí ve skutečnosti doopravdy jde, tak na rozdíl od jejích zvyků nehodlám tuhle diskuzi a tenhle článek mazat.

    Takže klidně pod něj napište, co si myslíte o rulise i jejím image.
    (Jestli tedy ještě máte co dalšího napsat, k tomu, co už jste napsal.:-)

    OdpovědětVymazat
  43. aTeo von Chucpe22. února 2008 22:35

    [41] Ano Anno, omluva se přijímá. Ale já ten ostrovtipný fór pochopil už napoprvé i s nesprávným číslem. A moc jsem se pobavil. Díky! ;P

    OdpovědětVymazat
  44. ru, já sem chodím rozjímat, protože nikde jinde si tak krásně nezarozjímám jako tady.

    Nechtěla jsem rovnou napsat, že tenhle článek si tuhle debatu nezaslouží, ale řekla jsi to za mě. Inu - na každýho působí tvoje psaní jinak. Někdo zapřemejšlí a někdo holt nípe hnidy.

    OdpovědětVymazat
  45. Duno, díky. Já to vidím stejně. Nejde psát pro všechny. Nevadí mi, když se někomu moje psaní nelíbí nebo se mu nelíbím já. To je normální.
    Vadí mi, když se někdo tady naváží do někoho třetího.
    Ale zas věřím, že i přes tyhle občasný výbuchy, kterým se asi na netu nedá vyhnout, je pořád dost lidí, co jim to tady bude stát za čtení. Případně za okomentování - i když třeba ne souhlasně, tak férově.

    OdpovědětVymazat
  46. Hezky jsi to napsala.S tím jak člověk víc a víc poznává, cítí se v mnohém připravený..a mě občas napadá, jak dobrá je ta nepřipravenost, je to snad tajemství \"věčného mládí\".Tedy toho duševního určitě..
    Jen přijít jak na to..aby mi mozek nepodsouval mé poznání do každé mě známé situace jako jediný návod..
    To omezuje.

    OdpovědětVymazat
  47. Michal Kurfiřt23. února 2008 0:06

    [43] ruliso,je téměř nemožné vyjít s člověkem, který jen reaguje (přistupuje) na něčí \"pravidla,\" která vycházejí z doměnek a názorů, a nikoli autenticky z konkrétní, přítomné situace.
    Pokouší se totiž hrát hru podle toho druhého, ale tu hru nikdy nemůže poznat, protože je manipulován. Nikoli však spoluhráčem, ale sám sebou.

    Slovo projekce je pro tento psychologický jev docela běžně používané slovo. Ale může se použít i jiné slovo, znáte-li nějaké lepší. Třeba zrcadlení.

    Nebo přísloví - kdo chce psa bít, hůl si najde.
    Najdete si ji i příště, jak jste řekla. Myslím, že není třeba dál to rozvíjet, naše diskuse se dostala na strop možností.

    Jinak co je za image, vynořuje samo až v souvislosti s jinými image. Takže psát o vašem image nechci a nebudu, byla to řečnická otázka.

    Jinak vaše názory a postoje, o nichž nepochybujete, a které vyvěrají z vašeho pocitu \"oko za oko zub za zub\" jsou pro mne ruliso docela pochopitelné, jsou běžné, psychlogicky vysvětlitelné, a z pohledu \"selského rozumu\" i logické. Nejsou pro mne ale ničím novým ani inspirativním. Neodsuzuji vás, nesoudím, jen jsem se pokusil vám v diskusi přiblížit, že možná není jediný a že ne všichni na hru \"oko za oko\" htají.
    Jsou lidé, kteří u tohoto způsobu pohledu na svět (to \"oko za oko\") a vztahy nekončí a jdou dál a já k nim patřím.

    OdpovědětVymazat
  48. Fajn.
    A my už teda taky můžem. :-)

    Sáro, jo, to je dost přesný.
    Hele, to už dneska píšu potřetí, z toho podruhý tobě.

    OdpovědětVymazat
  49. Michale Kurfiřte,promiňte, že vstupuji.Váš poslední komentář zní hodně \"psychologicky\", jste tedy možná psycholog.
    A tak mě fakt udivuje kom. 34, kde tvrdíte ,že Rulisa si zde buduje \"image\" zatímco Ann tedy rozhodně ne. To mi připadá fakt docela směšné, za prvé jak to VÍTE( co si kdo buduje) , za druhé je to prostě jen Váš názor a zkušený diskutér, neřku-li \"psycholog\" by rozhodně neměl svůj subjektivní názor vyjadřovat jako objektivní pravdu ( neb by se mohl někoho třeba neempaticky dotknout).
    Nikoho tímto neobhajuji, myslím, že co se týče různého napadání, opravdu jsou na tom téměř všichni podobně včetně Vás a rozhodně i Ann.A je to hodně směšné se stále poměřovat, kdo je lepší a horší.
    Jistě to víří hladinu.
    Ale rozhodně to nesvědčí o něčí vyrovnanosti či snad nadhledu.

    OdpovědětVymazat
  50. Čtu tu diskuzi teď znovu a v klidu, ne v poklusu odněkud někam, no, a mám pocit, že kdybych měla přes den toho času na čtení víc, docvaklo by mi daleko dřív, už tak u dvaadvacítky, že se snažím některý věci vysvětlit zbytečně.
    Ne, psycholog není. Ten by se pár věcí nedopustil. Aspoň doufám, že by mu to zažitá etika té profese nedovolila.

    OdpovědětVymazat
  51. Ruli, jestli je to s tim imagem tak, pak se stala tristni vec!
    Zamiloval jsme se do tveho image!

    Ale jak k tomu prijdes Ty SAMA? ;-)

    OdpovědětVymazat
  52. Já sama holt lásku nějakýho jinýho imága oželím. :-))

    OdpovědětVymazat
  53. ad 36.
    Jestli Ti opravdu chodí takovéhle a podobné ody, tak to Tě opravdu upřímně lituju. Připadá mi to notně patologický, což si myslím obecně o jalýmkoliv přehnaným obdivu kohokoliv ke komukoliv.
    A komentáře M.K. oslavující nTvou osobnost mi prostě nepřipadají tak nějak přirozené.
    Ruliso, promiň.Že to není k tematu..což je škoda.

    OdpovědětVymazat
  54. ad 3) Ruliso vidíš, a to jsem si myslel, že jsem se pocitem právě trefil :) připomnělo mi to komentář u Radky (viz odkaz) a tak jsem to i pochopil, ale vědu z toho určitě dělat nechci, to ne :-)

    OdpovědětVymazat
  55. Jirko, to ber s nadsázkou. Já vím, že ne. :-)
    To s tím střídáním nohou se mi náhodu hodně líbilo.

    OdpovědětVymazat
  56. já se u psaní předešlého komentu usmíval, ba přímo tlemil, neboj :) stejně jako teď... to jsou ty nonverbální komunikace :-)

    OdpovědětVymazat
  57. Ahoj Ru, hezký článek.taky jsem vlastně nikdy na nic připravená nebyla a mohla jsem sebe i okolí ujišťovat sebevíc, že ano. Myslela jsem si, že jo, ale pak jsem stejně v novém plavala a tápala. Teoreticky se můžeme připravit dost dobře, v praxi to bývá o poznání horší.
    Jinak koukám, že máš smůlu na lidi, co se tu čas od času do tebe navážej, a nemyslím tím teď momentálně ann. Vždyť my tě známe a víme...

    OdpovědětVymazat
  58. M.K.,[33] [34]- tyhle komentáře už jste si podle mě mohl odpustit. Takové proškolování tady myslím nemá nikdo zapotřebí. Kvůli tomu sem čtenáři nechodí; aspoň já rozhodně ne.

    Navrhuju podobné přípodotky směřovat na autora blogu mailem nebo vzkazem a nezaplácávat mu komentáře bez vztahu k tématu článku.
    P.S. Vrtá mi hlavou, proč jste se tu výše TOLIK angažoval a neodolal a angažoval a angažoval a neodolal...

    OdpovědětVymazat
  59. Ru, článek je moc hezký. Ráda si tady čtu, i když třeba nepíšu komentáře, docela často k nim nedokážu nic adekvátně napsat. Ale nepamatuji se, že bys někdy tady na někoho bezdůvodně útočila. - Já to nejraději dělám tak, že když si s někým nechci dopisovat, jednoduše na jeho komentáře nereaguji. Moc zdravím.

    OdpovědětVymazat
  60. Hani, když si s někým jednoduše nechci dopisovat, dělám to taky tak. Ale tady šlo ještě o něco dalšího. Co jsem vysvětlovala vejš.
    Ale děkuju. Bezdůvodně asi ne, ale fakt je, ža na některý opakovaný věci opakovaně nezastavitelný mi občas vyskočí pupínky a reaguju ostřejc. Ale to asi patří ke mně (a myslím,že nejen ke mně) a dá se s tím počítat. :-) A řekla bych, že někteří s tím i počítají, ba přímo na to sázejí. :-))

    OdpovědětVymazat

KOMENTÁŘE UZAVŘENY

Blog bude pokračovat na http://rulisa.mzf.cz/

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.