Čtu si komentáře u předešlého článku a najednou mě to ťuklo.
Lalalala la, lalalala li... dotyky...Ona hladí mrtvého, on se dotýká jí, s láskou, co už není...
Jak to ženský bere za srdce a mužský moc nechápou...proč, co vlastně... Sladkost, kterou to zavání (a jen díky té hořkosti pod ní se mi dostala pod kůži...)
Jak ženský touží po dotycích.
"Miluje mě...", když se chlap správně dotýká.
"Nerozumíme si...", když potřeba dotyků strádá. Těch správných.
Ráda naslouchám mužům. Ráda se jim dívám do očí. Srovnávám si řeč očí s řečí slov. Mapuju si je podle toho, co a jak říkají.
Ale mapuju si je v kontextu jejich pohybů, podle způsobu, jak se sklánějí, narovnávají, zavírají a otvírají ruce, jak se dotýkají věcí, zvířat... papírů, tužky, hrnku, volantu a řadící páky, nože, bot při obouvání, klíčů...
Ráda naslouchám mužům, pozoruju je. Stalo se mi, že jsem tím vzbudila dojem, že příliš dám na slova, že stačí, aby na mě někdo hezky květnatě a oblbujícně mluvil, a jsem jeho.
Nejsem.
Spíš právě naopak.
Moc slov až moc říká o jejich nositelích. Těch "správných" slov bývá ve skutečnosti strašně málo.
Není to ve slovech. Je to v pohybech. V dotycích.
Ze slov a pohybů a dotyků na věcech se dá hodně předvídat o dotycích na lidech. Na ženě.
Jak ženy touží po "správných" dotycích... Těch, které pro ně znamenají lásku...
Není to v lásce.
Je to v člověku. V tom, jaký je, co v něm je, nejen v jeho vztahu ke konkrétní ženě, ale v jeho vztahu k němu samému, k věcem a veškerým bytostem okolo...
Kolik mužů (ne, nebylo jich zas tolik) mi říkalo, Miluju tě.
Ale jejich dotyky, pohyby, byly mimo. Mimo mě.
Říkaly mi, Chce tě jen do postele, nebo Vzhlíží k tobě jako ke svatýmu obrázku, nebo Bojí se udělat chybu, aby se neshodil... Možná tě doopravdy miluje a možná si to jen doopravdy myslí, ale neví nic. Ví jen sebe... Představuje si lásku jinak než ty...
Pokud kdy co skončilo, z mé strany, nevedlo dál, odumřelo, bylo to o dotycích.
Ale taky bylo, že o lásce nepadlo ani slovo, nebyla, a přece...dotyky... byly...
Ty, co sahaly přesně správným způsobem na přesně ta správná místa... Vůbec ne jen na těle...
Není to v lásce. Je to v člověku. Že pozná, ví, umí... Vyhovuje mu...
Vcelku vím, jaké dotyky fungují přesně na mě. A proč. Až moc dobře to vím.
Ale nechám si to pro sebe. A pro toho, kdo to pozná sám. Pro toho, v kom ty dotyky budou i beze mě.
A budu doufat, že dotyky, které jsou ve mně, budou ty správné pro něj.
-----------------------------------------------------------------------
(Markoffe, drž, prosím, ústa o pitomých ženských, který neumějí říct, co chtějí, a který si myslí, že chlapi mají všechno poznat sami. O tom to není.:-)
Ruliso,krásně jsi to popsala, dokonale.Myslím,že to není žádná fikce,aby muž VYCÍTIL jak se ženy dotýkat.Napadlo mě, že jde především o to, aby v doteku neviděl pouze a vždy ..předehru. Můj bývalý muž mi totiž jednou sdělil zajímavou věc.Byla to pro mě novinka.Že když se začne dotýkat ženy, vnímá to jako automatickou předehru. Tudíž, nemá-li chuť na sex, tak se jí obloukem vyhýbá..aby náhodou \"nemusel\". Myslím, že ženy..alespoň já to mívají naopak. Často toužím po doteku, který vůbec nemusí předcházet aktu.Nebo alespoň ne hned :o). Je to prostě blízkost, intimita, důvěrnost,něha. Je to to, že k sobě patříme.
OdpovědětVymazatA je to o tom, aby muž přijal něhu jako něco přirozeného.
Jo. Přesně. Ty unylý kecy, byť jsou v tu chvíli třeba myšlený upřímně (ehm) se rychle přejí. Mluvit umí každej blbec. To druhý ne. Buď to tam je, nebo neni. Nedá se to naučit od začátku, ale dá se to... rozvíjet. Nějak, někam. Zatím jsem nenašla tu mez. Díkybohu. Ale začínat to musí od životadárný jiskry. Když ta není, jako by nebylo nic.
OdpovědětVymazatPS: A pro \"jiskru\" jsou strašně důležitý právě ty oči. Tam je všechno. Nechci leklou rybu. Láká mě žhavá láva.
OdpovědětVymazat(1) Sáro, nejen intimita. U mě spíš uvolněnost, otevřenost, schopnost (jiné) komunikace...
OdpovědětVymazatAle s tím chlapi-dotyky-předehra máš pravdu. Hodně jich to tak má. Taky mi to tak bylo jdnou vysvětlováno. Chápu, ale neberu. Tedy respektuju, ale s takovým chlapem nechci nic mít. Svým způsobem mi takový pojetí smyslu dotyků přijde jako zbabělost, pohodlnost, až mrzáctví.
(2) +3) S jiskrou moc nevím. Žhnout nemusí. U mě hned na začátku většinou nežhne, a když žhne, je to podezřelý. :-) Ale život by v něm být měl. Možná třeba jen něco... co já vím, zneklidňujícího... Kontakt... :-)
OdpovědětVymazatchapu to a citim to podobne.
OdpovědětVymazatjsou muzi vedouci, kteri vi presne jak a kde se dotknout. A vi jak budou pusobit. A taky pusobi. Ale pomijive. Takovy chlap je letajici motyl a je prijemne ho na chvilku nechat dosednout a pak ho pustit letet dal. On vi jak se dotykat protoze tech kvetu ma jiz proletanch hromadu.
A jsou muzi nevedouci. Zlomit nad nim hul, poslat ho pryc protoze je mamlas a zase to nebylo ono? Myslim ze zena by mela muze vest, naucit ho dotykum a vdechnout do nej nehu. Poznam presne kdy me muj muz ochmatava a kdy se me dotyka. Kdyz me ochmatava, tak ho skopnu a odejdu.
Kdyz se me dotyka tak se kocham. A on se uci. Neni jen posviceni. Myslim, ze se to kazdy prumerny muz dokaze naucit. ale musi mit moznost.
Ještě Sára:
OdpovědětVymazatPro mě jsou důležitý dotyky nejen něžný. Častějc možná i spíš ty... neněžný. :-) Možná proto nejen intimita, atd.
Máš pravdu,Rulisomoc spěchám s odpovědí a pak to tam chybí :o),Souhlasím s 4 i 7.Já vlastně myslela to všechno,co jsi popsala v příspěvku, i tu řeč těla.Je to koncert se všemi nástroji.A navíc děkuju za úžasné hodnocení mužů viz 4.Ano, je to vlastně pěkná zbabělost!
OdpovědětVymazatRadko, ještě jsem tam měla krom dovětku pro Markoffa dát i dovětek pro tebe, tuhle reakci jsme taky čekala. :-)
OdpovědětVymazatProti vzájemnýmu učení se, objevování, poznávání, nic nenamítám, nic nejde hned a okamžitě, ale to, že by si jen ženská měla chlapa učit, tvořit a zpracovávat, odmítám, já osobně, je mi to proti srsti. Navíc píšu tady v komentech, že nejde jen o něhu.
Zvláštní je, že chlapi, co si o sobě mysleli (myslí), jací nejsou skvělí, byli v mých očích totální mamlasi, zatímco ten asi nejlepší (na tohle), měl za to, že je naprosto necitlivej a něhyprostej malas. Vyhovoval mi, kupodivu.
Ne, není to o něze. Je to o schopnosti přirozeně a ze své přirozenosti takhle komunikovat.
Dodám k tvému - a jsou muži, kteří se to nikdy nenaučí.
Stačí? :-)
ruliso,
OdpovědětVymazatkdyz jsem jako divka po nejakem muzi touzila a milovala jsem ho tak bylo vsechno krasne do momentu, nez zacalo bezet neco spatne. Kdy udelal neco co nemel, rekl neco co nemel a neudelal neco co mel. A z pocitu a citu zbylo jedno velke nic. Vztah se rozpadl na prach. V zivote jsem nezazila nic desivejsiho nez tyhle ztracene \"lasky\". A moji hlubokou bezmoc.
(8) Jo, koncert. Přesný. :-)
OdpovědětVymazat(5) Jo, dá se to popsat i jinými slovy. V motoristickym kontextu je, mimochodem, jiskra a kontakt to samý... I v leteckym... Asi jsem technickej typ... :-) Neměla jsem na mysli takový to žhnutí \"přes mrtvoly.\" Spíš nějakej menší, ale o to líp udržovanej ohýnek. Co z něj nepálí oči, když se do něj kouká dýl...
OdpovědětVymazat(6) Radko, myslím, že někteří se to nenaučí, ani kdyby se u toho na hlavu stavěli. S jednou se to nenaučí, byť by dostali možnost tisíckrát. S jinou možná jo. Je to o kompatibilitě. A nemluvím teď o orgánech. I když...
Ruliso, takze prosim te ten muj koment 11 smaz!!!! :o))
OdpovědětVymazatNejhorsi jsou radoby mamlasi :o) Kteri vubec zadni mamlasi nejsou! A jeste nikdy jsem nic nemela s chlapem, ktery by byl ve vlastnich ocich skvely. Takovym se vyhybam obrovskym obloukem nebo ho pouzivam jako terc svych vtipku. A tenhle koment muzes taky smazat :o)))
Taky píšu rychle, nestíhám. Tak ještě k (9): Na chlapy, co sahají hned \"správně\", mám taky radary. Na profíky. To totiž není správně, to vycítíš.
OdpovědětVymazatPrávě to vzájemný nacházení a objevování je nutný, je krásný, je to něco, co je udělaný společně.
Ale dál ten koment (9) platí beze změny.
Ru: Mně všechny ty komenty od čísla osm dál naskočily až po vložení toho mýho předchozího, přísahám! :-)
OdpovědětVymazatA neněha - to je přesně ono. Zmáčknout a znehybnit. Zalehnout a držet. A tak podobně... Sakra - jseš si jistá, že jsem neměla starší sestru? Nedali vaši někoho k adopci? :-)
Radko, myslím, že není třeba mazat. :-) To s tím dovětkem jsem si jen tak rýpla, různé názory a pohledy sem patří.
OdpovědětVymazatAktérka (12) - přesně, oba odstavce.
(15) :-)))
OdpovědětVymazatad [7]: ty ses totiz ujeta urcitym zpusobem :) ale zas na druhou stranu, kdo neni.. kazdej mame tu svoji uchylku
OdpovědětVymazat(18) Myslím, že takových úchylek existuje asi tolik, že z nich po zprůměrování vznikaj normy...
OdpovědětVymazatJá si s tím vším ve skutečnosti nevím rady.Taky jsem zažila to,co popisuje Radka (11).Jenže ,když jsem se chtěla pokusit radit(dle rad a příruček),ani jsem nebyla schopná otevřít pusu a bylo to všechno ještě horší. Jako když jdete do poradny a tam vám říkají, co máte kdy udělat, aby z toho vzniklo to a to...prostě pro mě je to \"radění\" tabu, úplně se vytratí to,co nazývám koncertem.Věřím ale tomu, že muži toho o ženách fakt moc nevědí.Za komunistů prostě žádné informace nebyly, ženy jim nic neřekli, matky jakbysmet.Že existuje ženský orgasmus se nemálo mužských dozvědělo až po revoluci.Přirozenost byla potlačovaná všeobecně-i u žen.Z toho možná pramení i ty různý tykadla a radary..napadlo mě.Když je ale jeden z těch dvou přirozenej,může pomoci druhému. A pak může vzniknout koncert.
OdpovědětVymazatExíííí... :-)))
OdpovědětVymazatNo, tak to ještě doplním, nejen něžný, též neněžný, a též úplně obyčejný, řekněme pracovně provozní, sesterskobratrský, kamarádský, a další. :-)
A už kuš. :-))
(19) No to snad ne - to s tim orgasmem...
OdpovědětVymazatTomu s orgasmem až po revoluci taky moc nevěřím. Eee... :-)
OdpovědětVymazatA radit se dá nejen pusou. :-)
I když vlastně... - No to jsem zas jinde, asi... :-))
Ó nikoliv - teď jsi právě DOMA... :-)))
OdpovědětVymazatAle jo,(21)jsem ročník 68.Po revoluci vydal nějakej časopis anketu,kde měli 4 \"celebrity\"( myslím, že Kocáb, Vojtek,Penk a ještě někdo) zakreslit na takovém nákresu, kde je na ženském ústrojí klitoris. Trefili se dva. Vážně.
OdpovědětVymazatA Penk byl zrovna po tripu... Už mlčím. :-)
OdpovědětVymazat...to si teda vybrali vzorek... :-) Kocáb se určitě netrefil schválně... :-)))
OdpovědětVymazat(25) Ne, vážně - to přece o ničem nevypovídá.
OdpovědětVymazatSáro, položili tě do kočárku rok po mně. Ale já osobně neznám jedinýho chlapa, kterej by o ženským orgasmu nevěděl už před revolucí. :-) A fousatýmu vtipkování o hledání klitorisu a bodu Gé radši taky moc nevěř, zejména ne v časopisech, co se zabývají tvořením anket s celebritami. :-)
OdpovědětVymazat:-))) \"Tvoření anket\" je dost přesnej termín. (Modří už vědí: \"Tak já to tam za tebe, Michale, někam nakreslím, jo? Je ti jedno, kam?\" \"Jasně, dělej si co chceš.\" \"Tak fajn, tvojí hlavičkovou fotku tu máme. Zatím díky. Ahoj.\")
OdpovědětVymazatTedy - ...jedinýho chlapa před revolucí funkčního, kterej by nevěděl... :-)))
OdpovědětVymazatsuhlasim s radkinym komentarom c. [6]
OdpovědětVymazatak som ta spravne pochopil, tak ak ta nejaky muz miluje, ale nevie sa ta spravne dotykat tak je podla teba pako v style \"Ale nechám si to pro sebe. A pro toho, kdo to pozná sám. Pro toho, v kom ty dotyky budou i beze mě.\", skvely pristup, len aby si sa niekedy aj dockala toho genia co sa ta bude vediet aj dotykat a zaroven mu pojde aj o nieco viac, ked si taka narocna, ak by som mal brat vazne co tu pises, kedze mam dojem ze o tom viac filozofujes na weblogu nez ti na tom skutocne zalezi
[30] sakra uz som sa chcel ozvat, ze ja som nevedel :-)
OdpovědětVymazatMuži...touží po \"dotycích\" možná víc než ženy.
OdpovědětVymazatNeumí se totiž, stejně jako ženy, dotýkat dětí.
To neumím ani já, a to nejsem chlap... :-)
OdpovědětVymazatMarkoffe, cokoli kdokoli kdekoli jakkoli napíše či řekne, můžeš brát buď tak, že se ho snažíš pochopit a najít s ním shodu, nebo můžeš naznat, že nerozumíš a že jste každej jinde, takže to pouštíš z hlavy a dál se tím nezabýváš, a nebo se ti mozek rozběhne vší silou dokázat, že dotyčnej je (proti tobě) idiot, kterej neví, o čem mluví, ba dokonce ani neví, co si myslí, cítí, přeje a jak doteď žil.
OdpovědětVymazatHeleď, někdy mě ty tvoje téměř už rituální výpady a rozbory docela baví, ale momentálně moc ne.
Ber to třeba tak, že občas jsou na blogách opravdu docela citlivý věci, a ty se dotýkat opravdu neumíš. Zdarec. :-)
možná jsem to trochu přehnala(19),asi věděli, že je,ale raději dělali,že se jich to nijak netýká. Asi vycházím z diskuzí v kolejním baru ,kde jsem my děvy byly lehce konsternované z našich mužských protějšků, především z opakovaně vyřčených názorů, že prožitek si ženy mají zařídit samy, aby muž náhodou nepřišel v rámci aktu o důkaz mužství(myslím ,že tím byla myšlena erekce).Bylo to k smíchu i k pláči.Vzhledem k tomu, že se vesměs jednalo o budoucí inteligenci národa, bylo to trochu s podivem. Ale jistě hrál roli i stud a skrývaná ostýchavost.Tím se také ztotožňuji s tím co napsala Mirka. Muži možná mnohem více touží po \"koncertu\",ale mají mnohem více zábran. Možná by to byl krásný dar od nás žen s nimi v tomto soucítit a pochopit je.
OdpovědětVymazatad (37) - Dost smutný... Ale co se \"koncertu\" a muže v roli diváka týče, tak jo, asi docela jo. Nedávno mi přišla SMS: \"Jsem předčasně přiopit a cítím se hloupě. Nejradši bych teď jen tak ležel v lese a nechal se otlapkávat.\" Zábrany vyjádřit se slovně a přímo u něj obvykle padají až po nějakém tom doušku... Ale nemusí ani jeden říkat vůbec nic, a stejně to tam je.
OdpovědětVymazat[36] ci sa viem alebo neviem dotykat nevies, keby som to nebral urazku tak sa aj kludne priznam ze skor asi nie, ale ked ma tym ma niekto urazat...
OdpovědětVymazat[37] \"Ale jistě hrál roli i stud a skrývaná ostýchavost.\"
tak bud mali stud a ostychavost alebo ho nemali a skryvali ju, nie?
ad muzi a tuzba po koncerte - podla mna plati ten vyssie napisany nazor ohladne toho strachu z povinnosti, no a tiez to ma svoje korene vo vychove nerobit zo seba babu
(39) Hlavně že tys tu nikoho neurazil, viď? :-)
OdpovědětVymazatAd Sára - no jo, ony ty kecy vespolek, zejména ve směsné společnosti, bývají laděný dost jinak, než pak mezi čtyřma heterosexuálníma očima. Přeci se neshodí před kamarádama nějakejma citovečkama, že jo... :-)
OdpovědětVymazatA že by budoucí inteligence národa byla v onom věku zrovna v těchhle věcech nějak moc inteligentnější, tak to jsem si tehdy taky nevšimla. :-)) Pejcha na to, ženskou k orgasmu dovíst, se dostavuje asi až pozdějc. :-)
Markoffe, v zájmu zachování tvé (i mé, ehm, je-li ještě jaká) dobré pověsti - ano, potvrzuju, že naprosto netuším, jak se dotýkáš - rukama či jinými částmi těla. Moje poznámka byla holt o trochu jiných dotycích. :-)
wow, super, moje meno a dobra povest v jednej vete, to sa len tak na nete nevidi, obvykle je to doplnovacka k slovniku vulgarizmov :-) esteze uz koncim
OdpovědětVymazatmohla by si vzdy na zaver clanku napisat aj nejaku lite SMS verziu pre muzov, som si isty ze roztiahnuty obsah kazdeho clanku sa da polopatisticky vysvetlit muzovi v tych 160 znakoch (to nech nikto neberie za urazku ze by pisala zle, da sa to spravit proste pri kazdom kohokolvek clanku), mozno bych si to pak mohol precitat a neskor pripadne aj nepotreboval tu pomoc
A kočíš již poměrně dlouho, že? :-)
OdpovědětVymazat(42) No jo, to je fakt, spoustě lidí by stačilo ve stošedesáti znacích přečíst třeba i Tři mušketýry nebo Ságu rodu Forsythů... :-))) Akorát mi nějak schází důvod, proč pro ty, co dávaj přednost esemeskám, bych měla mít zájem (je) psát. :-)
OdpovědětVymazatpro Markoffakoukam, ze ses taky milacek zen :))
OdpovědětVymazatRuliso, zdá se, že přitahuješ zvláštní typ mužů... :-)
OdpovědětVymazatrealita nebo fantazie?co z tho co tady pisete se skutecne stalo?
OdpovědětVymazatkolik typu a mnozstvi chlapu uz se vas asi muselo dotykat, za mate takovych zkusenosti... kolik milostnych vztahu jste asi musely prozit..kolik muzu jste asi do hloubky poznaly...
Nebo je to spise fantazie?
Jestli jste byly nekdy v nejakym vztahu nespokojeny, mohly jste si za to samy. Pripada mi, ze si krom jineho nepripoustite fakt, ze nektere zeny a nekteri muzi se k sobe proste nehodi a jste z toho porad tak nejak zklamany.
V klidu, Ann. O tom, co ti připadá, že si nepřipouštíme, byl ten článek. :-)
OdpovědětVymazatS předposlední větou naprosto souhlasím, vcelku jasná věc, jen přemýšlím, co tě k jejímu napsání vedlo. Snad... Tys nikdy nebyla v žádným vztahu nespokojená? :o) Ze psaní na tvým blogu ten pocit nemám, spíš naopak...
A to ostatní snad ani nějak nemá cenu komentovat. :-)
A ještě Janě: Hodně ženskejch přitahuje nějakej určitej typ chlapů. Jak moc je zvláštní ten u mě, to nevím. :-) Ale snesla bych přitahovat i nějakej jinej, jestli teda existuje. :-)))
OdpovědětVymazatrulisaTakže ten článek byl o tom, že si nepřipouštíte, že některý chlapi a některé ženy se k sobě prostě nehodí.
OdpovědětVymazatOK, to jsem nepochopila. Takže to neni o tom, že některý chlapi se někdy neuměj nekterejch ženskejch dotýkat a že \"ona je živá narozdíl od něj, kterej je mrtvej a jak ji to bere za srdce a chlapi to nechápu...atd...\" jak jsi psala.
Na mym blogu nepisu o nespokojenych vztazich. Články o tom, že se mně můj milenec neumí dotýkat a on je špatně a já dobře, psát nemusím, takže jsem asi hodně spokojená. Jo, jsem. Protože ho znám hodně dobře a vím, co od nej můžu očekávat a co ne. Třeba od nej nemůžu očekávat vztah a společnou domácnost, ale dotýkat se mně umí a ví, co chci a co potřebuju. Proto s ním přece jsem.
Nespokojená jsem samozřejmě byla a teď můžu říct, že ve všech případech jsem si za to mohla sama, protože jsem si nepřipuštěla tu jednoduchou věc, že když jsem nespokojená, tak to prostě znamená, že se k sobě nehodíme a měla jsem jít o dům dál.
A k napsání tý věty mně vedlo to, že v komentářích se díváte na chlapy právě jako na nějakou příčinu vašich problémů. To že se tě nedotýká nebo nedýká jak chceš ty a máš z toho pocit, že tě nemiluje, je bohužel velmi správnej pocit a měla by ses jím řídit. Chlapi hodně podceňujete a hledáte city tam kde skutečně nejsou.
A i když se tě nebude dotýkat a ty budeš mít pocit že tě miluje a jsi spokojena, tak to tak je.
Aten klip vůbec nevidím tak jak popisuješ v těch prvních větách. Každej si do viděnýho přenese svoji vlastní, momentální zkušenost. To je hodně významná nápověda.
Koukej, Ann, mě tyhle tvoje hrátky na konflikt nebaví.
OdpovědětVymazatKdysi, při těch prvních u tebe na blogu jsem myslela, že jsi v momentální krizi, výkyv, či co, a když ses pak dodatečně kdevšem okolo omlouvala, byla jsem i docela ochotná věřit, že ti něco docvaklo a dá se s tebou komunikovat.
Po druhým tvým divadýlku nedávno už mám vcelku jasno, a jak sis mohla všimnout, tvou zahrádku nechávám být.
Takže mělal-lis potřebu mi tady názorně předvést, jak se dá nerozumět, fajn, předvedlas.
Ale nadále bych prosila, abys svou techniku \"vyleju si žluč, šlápnu druhejm do ksichtu, a pak se zasměju a řeknu, že nemaj smysl pro humor, z čehož mám báječnej pocit, o kolik jsem lepší než oni\" netahala ze svýho blogu sem. Chceš-li diskutovat, hoď se napřed sama v sobě do klidu a nauč se sdělovat odlišné názory nikoli jako prostředek k dokazování si sama sebe.
Hezkej den/noc, letím do práce. :-)
rulisa: Myslela jsem Markoffa a Exexe. :-)))
OdpovědětVymazat[52] tazko ma moze pritahovat niekto koho som nevidel (az tak dobru fantaziu asi nemam a hlavne ani netuzim mat v tomto), nepisem jej tu ani ziadne oslavne ody, takze to \"pritahovanie\" ma viac vyznamov ktore mozu byt kludne aj uplne opacne
OdpovědětVymazattak, do vzduchu:
OdpovědětVymazatuzavrit zaverem ze se k sobe dva nehodej je snadny ale myslim nikam to nevede. ale kdyz se ti dva ptaji kdo jsou sami, kdo je ten druhy a proc to nefunguje, to myslim nekam vede. a hned si z toho s potesenim vyrobim paradox :-), ze snadna cesta nikam nevede zatimco tezka jo!
rulisenehraju si na konflikt a nejsem zlucovita, ver nebo ne. Jsem velmi klidna. Jen jsem se vecne vyjadrila k tematu. Jak to mam ja a jak vas vidim. Mzslim to vazne, to neznamena nepratelsky, a vim o cem mluvim. Jestli te to popudilo, pak jsem mozna slapla do vosiho hnizda a je mi to lito. Ja si to, co jsem do komentare napsala, skutecne myslim, ale kazddej jsme jinej, takze to nemusis akceptovat. To je cely. A v krizi nejsem a nebyla jsem. Jen jsem si neco ujasnovala. Muj blog je tak emocionalne nevyrovnanej protoze do nej ze sebe davam rovnou vsechno. Pokousim se v nem neokecavat se. To je cely.
OdpovědětVymazatÓóóóóóóóóóóóóóó!
OdpovědětVymazatteorkdyz se ptaji dva tak to i nekam vest muze. Kdyz se pta jen jeden, tak to nevede nikam.
OdpovědětVymazatTa snadna cesta vede k tomu, ze neulpivas na svejch nenaplnenejch pranich nebo zbytecne neprodluzujes svoje trapeni.
...A uz mizim, protoze uz tu bylo i nejake peclive vykrouzkovane citoslovce z nehoz nemam dvakrat pratelsky pocit ;-)
kdo se pta, ten popojde, kdo se nepta zustava na stejnym bode a driv nebo pozdeji bude resit totez
OdpovědětVymazatTeore, popravdě, když já ti teď moc nerozumím. Nebo, můžu si to přebrat tak, abych tomu rozuměla, ale nejsem si vůbec jistá, že je to to, cos myslel. :-)
OdpovědětVymazatEh, nechce se mi filozoficky a hlubokomyslně rozebírat snadný a těžký cesty, nechce se mi zabředávat... Tak asi jen ta univerzální - všeho s mírou. I snadných a těžkých cest. :-)
Ann, nepopudilo, kdyby mě měly popuzovat takový drobnosti, bych se musela už dávno upudit. Jen vymezuju hranice a zdůvodňuju, proč se mi s tebou nechce zabředávat nejen do filozofických diskuzí, ale už do vůbec žádných. Z nechuti (možná lenosti? :o) hádat se, ba i dohadovat o čemkoli. Ale že si to, co píšeš, opravdu myslíš, to ti věřím. Proč ne.
otazky pro janujak vis, ze me rulisa pritahuje? jak vis, jakej jsem typ? my se zname?
OdpovědětVymazatdostal jsem se sem uplne nahodou kvuli necemu uplne jinymu, nez je rulisa.. a napsal jsem ji jen proto, ze jsme se spolu kdysi bavili na jinym webu
Aj, Teore, asi mi už docvaklo.
OdpovědětVymazatBohužel (kupodivu? :-)) musím stran snadných cest souhlasit s Ann.
Ono asi záleží na úhlu pohledu.
Může se totiž taky stát, že se budeš furt ptát a furt ptát a furt ptát, ale dokud prostě nepopojdeš někam jinam - kam to jde vlastně docela snadno, pokud se oprostíš od záchrannýho lpění na svejch rádoby ušlechtilejch principech - tak si tak akorát budeš moct myslet, jak jsi dobrej, když nejdeš tou snadnou cestou, ale ve skutečnosti ztratíš kus (nebo většinu) života v jednom a tom samým místě.
Kluci, neberte to Janino plácnutí až tak vážně, byl tam smajlík. :-)
OdpovědětVymazatA vůbec, vám se nelíbí být zvláštní? :-)))
Chtela jsem Teorovi odpovedet hned ale nejak mi to nevyslo. Ja jsem ten jeho prispevek pochopila spise tak, ze kdyz je neco snadne tak, tak tomu chybi hloubka. Vetsinu zivota se potkavame s prekazkami. A bud je podlezeme nebo je preskocime. Taky muzeme pred prekazkou zustat stat, skemrat a nechat se nejakymi silynmi pazemi vytahnout nahoru.
OdpovědětVymazatA od zpusobu prekonavani prekazek se myslim pak odviji i nase sebeduvera. Ten kdo podleza nebo se nechava nekam vytahovat pak ma pak problem. Mozna.
Takze ja radeji taky spise tu cestu tezsi.
A co se tyce ptani, zde taky jsem pochopila Teora spise tak, ze pod ptanim rozumi naslouchani odpovedi. Zpetnou vazbu. Chce vedet co se deje a proc. A to se nedozvi jinak nez vysilanim a prijimanim. Taky se o to snazim. I treba zde na blogu. Porad mam vystrcena tykadylka a snimam. I ukladam a koriguju. Predstava, provedeni, check a korekce. porad dokola. Miliardy smycek v kazde vterine. Protoze clovek se o sebe dozvi i hodne nelichotiveho, co by si ani nevsiml kdyby se neptal. Nekdy se clovek pta jenom tim, ze je pritomen. Ani nemusi otevrit hubu :o))) A spirala zpetne vazby se toci porad dal.
Ano, radko, to je taky jeden úhel pohledu.
OdpovědětVymazatVíš, kolikrát mi přijde, že se (na netu) lidi nemůžou dohodnout a přou se jen proto, že každej má třebas jinou hranici mezi pojmy, třeba mezi snadným a těžkým, kontrolou a vědomím možnosti, atd. Že se často přou ne proto, že by v životě dělali či vnímali či chtěli ty věci tak odlišně, ale že mají jen odlišně zakódovaný slova o nich. Jinou cestu, po jaký k těm slovům došli.
Možná, že i tady. Někdo se chytne něčeho, protože si pod tím představí něco trochu jinýho, chybí mu tam něco, co zas jinej považuje za naprosto samozřejmý...
I proto se mi už nechce dohadovat. Většinou by totiž stačilo, kdyby si jedna i druhá dohadující se strana řekly, Hmm, a není možný, že ten druhej, i když to vypadá, že má úplně jinej názor, myslí vlastně totéž co já, jen v jných, jinak zdůrazňujících či něco vynechávajících slovech?
Ja se nedohaduju jiz delsi cas. Taky vycitim kdyz nejsem chtena a stahnu se zpet. Vlastne nechci resit blbiny a vest zabomysi teoreticke valky. Premyslim co se zmenilo. Proc najednou. Mozna tim, ze v realu musim toho resit strasne moc. kazdou minutu. A v noci se vzbudim a myslim jak udelam tohle nebo tamto. A jak zaridit aby to vsechno do sebe zapadlo a vsichni byli spokojeni. A dnes rano jsem se vzbudila ve ctyri a lezela jsem natazena jako prkno a rikala jsem si ze musim relaxovt. A tak jsem se pokousela uvolnit a delat ze spim :o) Pritom se necitim unavena. Akorat mam toho moc. Takze si hrozne rada prectu a podivam se o cem se bavi jini a co je trapi. Ale sama jaksi nemam silu. A prijde mi, ze ty jsi na tom podobne :o)
OdpovědětVymazatNo, já si to uvědomila už taky před nějakým časem, dost silně v souvislosti s Ghostem. Ale myslím, že to nějak není proto, že bych toho měla víc na řešení v reálu. Spíš mi došlo, že do toho vkládám spoustu energie, zbytečně, která mi pak chybí k tomu, co skutečně chci dělat, o čem přemýšlet, co psát... Jako bych se těma tisíci drobnejma vnějšíma věcma, co budou existovat stejně se mnou jako beze mě, zasí... ehm, zanášela, a to moje vlastní pod nima udušený pak nemělo prostor.
OdpovědětVymazatTrochu sobecký, že jo... :-)
rulisajen maly podotek: kvuli drobnostem se p5eci nemusi \"vymezovat hranice\" o 15 řádcích a mnoha osobne míněných, emocionálně zbarvených argumenty.viz(50)
OdpovědětVymazatA takovými protirečicími věcmi se to tu hemží, takže tě fakt fakt NEMůŽE bavit se o tom bavit, protože bys nad tím musela začít asi přemejšlet a nemohla bys řešit tykadla a dotyky.
A to tě nebaví, nebo jsi dokonce i líná, jak připouštíš. To se ale dovídám až teď, takže promin za opruzování, nebylo to tak myšleno ;-) jsi prostě uražená a leží ti něco v žaludku. Pa.
Ty jsi vážně trubka. :o) Dej už pokoj.
OdpovědětVymazatTo přeci není vůbec sobecké.Teď jsem psala příspěvek ve stejném duchu,u Ghosta:o).Je to takové učení. Člověk si může třeba říct, že ho fakt už nebaví to nekonečné špičkování..a vrátit se zase víc k sobě, k tomu,co doopravdy chce sdělit,dělat, zamyslet se a tak.
OdpovědětVymazatA kdyby to nezažil(to hádání se na blogu), nemohl by si uvědomit, že ho to štve, nemohl by si třeba i uvědomit, jaký vlastně je.Myslím, že opravdu všechno má svůj význam.
No teda..když jsem posílala komentář a měla opsat ty písmena bylo tam KOKOK..teda nevím, asi to bylo nějaký upozornění:o))
OdpovědětVymazat(70)
OdpovědětVymazat:-)))
A já furt čekám, kdy se mi poštěstí nějakej zajímavej shluk písmen, a furt nic...
Ad (69) - Jo, to, co jsem o tom napsala, neznamená, že něčeho lituju, určitě jsem si to potřebovala odbýt. :-)
61: ja proti tomu souhlasim, jak rikal muj byvaly sef :-), ne, vazne, ac tihnu zkusenostmi vic k tomu svemu, neni to slepe hluse 100procentni. v cemkoliv se muzu zazdit kdyz v tom jsem moc dlouho a nevidim vsechny souvislosti.
OdpovědětVymazatPozoruju se ze kdyz vidim nekoho v jednom extremu, rad proti nemu provokativne namirim druhej extrem, verim na to ze boxovat spolu maji stejne vahy :-), verim ze stavet proti extremu neutralitu je malo, verim ze teprv kdyz postavim proti jednomu extremu druhej tak vychylim doprostred. jako kdyz v zatacce utrhnes zadni kola auta (nahon vepredu) na snehu, ale predni pretocis pres, ne rovne, cekas pod plynem az se chytnou a pak dorovnavas.
No, to tíhnutí rovnat asi cítí hodně lidí, (většina?), taky se občas přistihnu, i když spíš \"naživo\", v řeči, než písemně. Tfuj, řeknu si dycky, Kam ses to zas nechala stáhnout... A počítám do...
OdpovědětVymazatOno, ani v přírodě samé není všechno podle sčítání plus a mínus. Třeba v \"mojí\" (už tu jednou citované) genetice. Ne vždycky černá s bílou nusejí dát šedou nebo kropenatou. A třeba jedna ze zásad vedení chovu zvířat zní, že exteriérovou vadu, extrém u jednoho z rodičů nelze \"rovnat\" použitím druhého rodiče s extrémem opačným (např. čekat rovný nohy u potomstva jednoho rodiče s nohama do iks a druhýho s nohama sudovitejma), nýbrž jedině a pouze exteriérem v tomto znaku chovatelsky \"ideálním\", (tj. jedince s nohama do iks i sudovitýma spojovat jen a pouze s jedinci s nohama rovnýma).
Ehm... Právě jsem se probudila a byla se najíst, abych mohla jít spát... Tak je to možná trochu ujetý... :-)
Právě jsem dokončila překlad filmu o vaření (aniž bych uměla vařit), abych mohla jít spát - a něco takhle ujetýho jsem si potřebovala přečíst. Brou noc. :-)
OdpovědětVymazatjo, buhvico bych vykrizil. nekteri jedinci maji prazvlastni schopnost prekroutit se tak jak sami mysli. naroubujes jim na jednu vetev superjabko a vzapeti jim na druhy vetvi bodlak. pridrzim se propriste chovatelskych pokusu jen na sobe, a zdrzim se krizeni ostatnich
OdpovědětVymazatseznam znaku exterieru (a interieru..) chovatelsky idealni partnerky by nebyl? :-)
a mimochodem, rikala jednou o sobe jedna, ze pry je \"k chovu nenarocne zviratko\" :-)
Ja vim proc sem tak moc rada chodim! Dik Ruliso. Ctu si te moc rada i vsechny co k tobe chodi. Je to pro me velka uleva.
OdpovědětVymazatRadko :o) Taky dík, ale ježíš... Dyk si to všichni tak nějak vzájemně...
OdpovědětVymazatTeore, v zootechnice se u matek kladou na exteriér podstatně menší nároky než na exteriér otců, kterých je tak 3-10% z celkového stavu populace. A ví se, že nejdůležitější jsou užitkové (u koní i charakterové) vlastnosti matek. Páč potomstvo v průměru dědí (nelogicky, nevysvětlitelně) daleko víc právě po matkách než po otcích. :-) Leč je jen na chovatelském záměru chovatele, jaké užitkové vlastnosti (a charakter) bude cenit ve svém chovu. Tuším, že lesák by s plnokrevnou dostihovou krasavicí v chomoutu splakal nad vejdělkem a mlíkařovi je šest metráků skvostných svalů masný krávy taky k ničemu. :-)
Kdepak vsichni :o) Jenom nekde...
OdpovědětVymazatTa genetika hraje nekdy celkem legracni roli i u lidi. A tak mame rodiny s rypaky po tatinkovi nebo dedeckovi, nebo zajecimi pysky po mamince. A vsechna decka jsou jako pres kopirak. nekdy mi to prijde ze ty napadnosti maji v sobe te drzosti nejvic a tak se nacpou vsude.
Zvlášť ta poslední věta - jo. :-)
OdpovědětVymazatMyslím, že dotyky a nemám na mysli jen ty milenecké jsou hodně důležité pro lidi.A tak je dobré vědět, jak se mohu já někoho dotýkat a jak už ne a naopak.
OdpovědětVymazatNevidím v tom článku nic o podcenování chlapů ann, ale normální zamyšlení se nad tím, jak je kdo vnímá, nebo nevnímá.Sama píšeš, že jsi s někým, kdo ví, jak se tě má dotýkat, ale už si nejsi jistá, jestli bys s ním mohla mít společnou domácnost.
No, mám to trochu podobně, zase trochu jinak, ale zdá se mi to nějak málo...
Tak jsem se těžce prokrdocal těmi Vašimi komentáři až sem.Je to směsice docela chytrých Vašich vlastních sond do nitra a intimna..nazval bych to..\"po čem žena touží\"..pokud si to přečte docela vnímavý chlapík,má docela slušný návod jak na Vás.No jo..jací jsme to tupani,když nevíme ,kde je bod G..a kde je situován klitoris!Ale bez ironie.Je to docela zajímavé čtení..ovšem ne všechno.Někdy je skutečně těžké odhadnout,kdy to jde z Vašeho nitra a kdy se jenom tak předvádíte.Ale ruku na srdce..jsem téměř přesvědčen,říkám téměř..že kdyby se muži chovali podle představ ,které jste tady rozebraly/tedy vy ženy /,tak bychom byli dosti rychle odstrčeni od Vašich jemných těl... a docela právem!Vystihla to myslím Anina v tom posledním povídání.Tak jako vy ženy,chcete zřejmě muže se všemi atributy mužství s poněkud štrejchnutou jemností,chceme my muži ženu se všemi atributy ženství..tedy jemnou a taky... slušnou.
OdpovědětVymazatChicony, z té poslední věty trčí výhrada až výtka, akorát netuším proti čemu, kterýmu místu, názoru, formulaci. :o)
OdpovědětVymazatNapříklad já nepopírám, že jemná jsem jak kdy a jak v čem, na principu tlačení se do jemnosti za každou cenu moje ženskost nefunguje, bohužel, jsouc vychována (vyrostena s) mužem, ale stran slušnosti mám pocit, že to spíš záleží na tom, co kdo za slušnost/neslušnost pokládá. :o) Tedy spíš na osobní hierarchii různých variant slušností. Když si vzpomenu na jednu svou bývalou šéfovou, co byla jemnost a slušnost sama, vždy upravená blondýnečka s nádhernejma něžnejma řasama, co pro ni i zadnice bylo sprostý slovo, ale s lidma kolem sebe (i jí blízkýma) dokázala jednat tak neskutečně prasecky... :o)
No nic.
Osobně mi přijde, že největší důraz na projevovou slušnost dávají lidi, co nejsou schopní ani dát, ani přijmout přímý a fér jednání.
P.S. Mám pocit, že to s tím bodem Gé a klitorisem jsi ne úplně pochopil. :-))
Tak milá Ruliso,
OdpovědětVymazatne žádná výhrada ani výtka,to jsem skutečně neměl na mysli,když jsem psal s několika tečkami,\"taky slušnou\".Jenom vyjádření mého mínění,a to zcela čistého,ke kterému se myslím většina mužů jednou dostane..až přebytek hormonů ,zaslepení,zalíbení atd.vystřídá zjištění faktu,že konec konců chce mít vedle sebe ženu na kterou je spolehnutí..já bych volil slovo \"slušnou\".Slušností nemyslím a ani jemností nemyslím nějakou rokokovou panenku a už vůbec ne ženu podobnou té o které píšeš,to není slušnost..ano ke slušnosti patří samozřejmě i fér jednání bez podrazů,konec konců je možné,že to je to hlavní vůbec,pomoc druhým ,tam kde to je možné atd..Jemností nemám na mysli osůbku,která pod něžnými řasami a krásnou hubinkou nikdy neřekne slovo \"zadnice\"..myslím,že jemnost a slušnost je stav srdce..a to může mít nějaká selka,která se celý den hrabe v exkrementech v mnohem větší míře,než nějaká pitomá ,t.zv.celebrita.Myslím,že pojem \"jemnost\" a \"slušnost\" zplošťuješ pouze na pojem,kterým se tím skutečně obecně myslí. Když pravidelně každé ráno zdravím domovnici,neznamená to,že nemohu být prvotřídní darebák.Myslím,že se mýlíš,když píšeš,že\"důraz na slušnost dávají lidi co nejsou schopni ani dát ani příjmout přímý a fér jednání\".Pokud je někdo slušný,tak je skutečně slušný,v tom širším smyslu slova.
Díky za zprávu a Tvůj čas.
chicony, tak nejak me to zahralo u srdicka. Protoze se povazuju za tuhle slusnou osubku a meho partnera povazuju taky za slusnou osubku. Pricemz on je slusnejsi nez ja (vim proc). nadavame oba stejne jadrne. ja mozna hur. A oba jsme pekni humusaci. ja vetsi. Ale to co citim jako slusnost je prave pocit, ze se muzu na toho druheho spolehnout. kdyz pujde o neco. Kdyz pujde o blbost tak vim ze me nakopne s naprahem a ani se nezastydi.
OdpovědětVymazatChicony. psala jsem \"...důraz na PROJEVOVOU slušnost...\" :-) Pro odlišení slušnosti \"projevové\" a \"jednací\". Právě proto, že jsem téhož názoru jako Radka. A vlastně, je mi divný, že z toho mýho povídání (a příkladu oné cizí paní) to není jasný. :o)
OdpovědětVymazatZas a znova mě překvapuje, že občas o něčem píšu, jakože se něco nějak děje, že jsem si všimla, že mi něco nejde do hlavy - a přitom některým lidem to vyzní, že si to právě já tak myslím, že to jsou moje názory, jak to má být... :o)
Asi nepíšu zase až tak dobře... hmm... :-)))
Ruliso, Chicony te hodnoti jen na zaklade tohoto clanku. A na zaklade toho jak je pro tebe dulezite mit spravne dotyky. A do toho dojak, ktery neco predstira (v podstate kyc):o) (zde se moc omlouvam, ale ja vidim hned kameramana a rezisera kteri volaji Zde naklonit a zde sahnout a pak stooooop, leva ruka vys, prava ruka niz A znovuuuuu! A vic sladce)Anina napsala ze je to malo. Ze to nestaci. Lze snit a touzit. Ale nesmime zastydnout ve fazi, ze takhle vypada skutecnost (jako ten klip) To je jen fasada. Zivot neni klip. Kde je kazdy pohyb vypocitany na to aby sedel. A ostatni kupovali a sestaky cinkali. fuj, jsem odporny pragmatik. prase.
OdpovědětVymazatRadko, můj zornej pohled na svět: Třeba zrovna proto, že jsem v podstatě dost hnusně pragmatická, mám výsostné právo občas si udělat výlet do sentimentu. :-)))
OdpovědětVymazatNeumím celý život a celý svůj pohled na svět nacpat do jednoho, dvou článků. Ani do jedný knížky, písničky, ničeho. Už (ne)jednou jsem napsala, že mě baví a zajímají ty kousky. Ty si extrahuju. A pak si jich užívám, maluju si s nima a těším se z nich a něco z nich třeba i vylovím... A dostanu chuť to dát dál...
Pokud si někdo podle jen z některého z těch článků udělá na mě úsudek (nebo z něj vyvodí, co chci, hledám, přeju si), přijde mi to vedle a ozvu se. Páč mě trochu mrzí, když na základě jednoho takovýho extrahovanýho kousíčku začnu dostávat ponaučení, co dělám blbě, jak hledám a přeju si blbě... :o)
Copak takhle někdo rozebírá třeba malíře, na základě jednoho jeho obrazu? :o)
Pro mě je psaní prostě - psaní. Malování slovy. Relax i úleva, obohacování sebe sama i odložení si něčeho - jak kdy. Krásná tvořivá věc, co mě baví. Ze sebe, ale ne nutně z toho, co je ve mně zrovna to hlavní nebo nejpodstatnější.
Jednou jeden, co se náhodou dozvěděl o nějakých konkrétních událostech, jimiž jsem tehdy \"žila\", mi napsal, že se snažil na mým blogu podle souběhu dat článků s daty těchto událostí najít nějaký odrazy toho \"velkýho\", \"mnou hýbajícího\".
Prý nenašel.
Stačí? :-)
Ru, ja te za tu dobu celkem znam :o) Takze vim ze to neni jen o tech dotycich. A mam te moc rada. Virtualne. V realu by to asi bylo stejne. A jestli to staci tomu Chiconymu? Snad jo.
OdpovědětVymazatEh, díky, Radko... Dneska v práci dlouhej den, hodně hodin, dozor od rána do odpoledne a pak ještě něco s děckama navrch nepovinně, courali jsme po venku po kopečkách okolo města a docela profoukli :-), no, dorazila jsem domů dost groggy a nakonec odpadla natvrdo a zmrtvěla na posteli, ani jsem se nesvlíkla, ještě že mě kluci patřičně neodbytně vypáčili udělat tu večeři, co jsem slíbila. :-) Tak už jsem zas provozuschopná, v poho a splacho. :-))
OdpovědětVymazatja jsem v tomhle stavu jiz nekolik dnu. A kazdy den se ptam sama sebe, proc to delam :o) Zatim jsem na nic rozumneho neprisla. Muzu si rict, abych prinesla domu penize. Ale tato odpoved se mi nelibi.
OdpovědětVymazatA kdyz si lehnu na gauc tak behem vteriny usinam. Spise omdlim. Muz po me jenom steka, protoze jsem malo zabavna. Dnes mi donesl kytku (premyslim ze snad poprve v zivote) a ja opet omdlela na gauci.
:-))
OdpovědětVymazatNo, moji kluci už jsou zvyklí, kytky mi nikdo nenosí a nikdo ode mě zábavu nečeká, takže si ze svých občasných... ehm... dost častých odúmrtí nic nedělám a i jich si s chutí užívám. :-) A hlavně - práce mě baví.
Každý ráno se nemůžu dokopat vylízt z pelechu a vejít do toho kolotoče, nechce se mi od kafe do auta a do mumraje školy, ale pak první hodina - a už mě to vcucne. :-) Ať mám ráno náladu sebevíc pod psa, jak se to po pár minutách ve třídě rozběhne, je to jak doping. :-) (Teda, když není nějakej mimořádnej průšvih.)
Takovej pěknej motorek. Akorát když dorazím domů a motorek konec, já taky dost často konec. :-)))
Tak Ruliso a Radko,
OdpovědětVymazatjistě jste dobrý a sympatický holky a vypovídáte se ze svých myšlenek a nejistot a trablů a únavy a života a radostí a zklamání tady na těch bílých stránkách toho bílého papíru a myslím,že se na to těšíte na tu konfrontaci s druhými a podobně smýšlejícími a někdy nerozumíte přesně sami sobě a jak tedy rozumět ve všem těm druhým,myšlení je hrozně košaté...takže mi promiň Ruliso,jistě jsem nemyslel,že něco děláš blbě,konec konců jsem to neřek,nenapsal,to bych si ani nedovolil...naopak ty máš bohatý duševní svět a umíš ho výborně popsat,to jenom v tom bohatství myšlenek se zcela zákonitě ten protějšek nemusí trefit do toho jak myslel ten druhý..Tady ty stránky tak jak se jim svěřujete mají hladit,to je asi üčel,tož ať hladí a jsou pro Vás určitou příjemnostía možná trochu¨útěchou,tedy ať je tady málo konrontace..tak ještě jednou Ruliso,pokud jsem se tě něčím dotkl ,omlouvám se ,tak to nemělo být.
A mějte se obě fajn.
Chicony, jestlis fakt četl ty komenty, tak sis moh všimnout, že (87) a druhá půlka (85) nebyly jen o tobě. :o)
OdpovědětVymazatOmlouvat se nemusíš, vážně není za co. :o) Když se mi něco nezdá a řeknu to, nic víc to neznamená, dyt o houbeles jde...
Povídej si tu klidně kdykoli o čemkoli dál, jen prosím, o věcech, jevech, souvislostech, smutnostech, srandičkách, obecnostech a konkrétnostech, ale radši ne o našich osobnostech. :-)
PRDÉÉÉÉÉL!!! :-) To bylo to nejslušnější, co mě zrovna napadlo... :-))) Carpe diem, a tak tu žijem... Osobnosti neřešit, to už radši ty exkrementy. :-)
OdpovědětVymazat:-)))
OdpovědětVymazatJo taky názor Aktérko..udělala bys mně tu radost a mohla pokračovat ?
OdpovědětVymazatJé, ten smích byl na Aktéřici! :o)))
OdpovědětVymazatChicony, prdééél je ve zdejší společnosti už takový zažitý... heslo... Něco jako Modří vědí. :-)))
stejně jako ty exkrementy :-)
OdpovědětVymazatJo, ty taky! Ale to už snad Chciconymu ani nejde vysvětlit... :-)))
OdpovědětVymazatNo jo, a už jsme u nich zas... :o)
OdpovědětVymazatNejenom v naší společnosti,Ruliso,předpokládám,že myslíš tu partu lidí na Bloguje,ale v celé naší společnosti,viz.televize,film..a to mi moc nesedí,přiznávám,v tomto jsem ze staré školy a nehodlám to měnit.
OdpovědětVymazatNe, Chicony. Myslím společnost na tomhle blogu a blogách s ním spřízněných (či blgách, s nimž na něž je napojen). :-)
OdpovědětVymazatMyslím tím, že určitá slova v určitém okruhu lidí dostávají další významy.
Měnit po tobě nikdo nic nechce. :o)
Možná jen trochu míň sebe- i nás- vážnosti by nezaškodilo. :-)
Jedno písmenko si přidejte, pět písmenek uberte. :-(
OdpovědětVymazatA proc? :o)
OdpovědětVymazatProtože je to samej zmatek a překlep. :-))
OdpovědětVymazatavadi to? Nic jdu domu :o) Me je to sumafuk.
OdpovědětVymazatAsi nevadí. :-))
OdpovědětVymazatUž su doma, a bojuju, jestli v rámci pátku opět neupadnout... Lákavá představa, srašně lákavá...