Kdysi bylo tohle:
http://rulisa.blogspot.cz/2006/01/novy-den-novy-uvod.html
Po pohřbu, po rozloučení, po uložení toho, co bylo, tam dolů, kam se ukládají věci, s nimiž nelze jinak než se smířit, odezní úder nevratné změny v dalších mnoha nutnostech. V úklidu věnců, ve srovnání propadlé hlíny... v cestě k nám na firmu...
Vždycky jsem chtěla psát.
A tak píšu.
Zas i sem. Po pohřbu.
Konečně třeba i o tom, co mě posledních pár let živí.
V mojí nynější profesi se tomu, co dělám, říká písmák.
Ne grafik, ne sekáč. Písmák.
Písmáci byli ti, co psávali kroniky. Aby lidi nezapomněli.
Písmáci kameníci píšou jména, aby lidi mohli v míru zapomenout.
A malují jim portréty do kamene a kytičky a křížky a smutnobolné krajinky...
Živí mě smrt a kýč. A konformismus.
Smířila jsem se s tím.
Nejhorší na téhle práci je na některých hřbitovech najít místo, kde se ženská může vyčůrat.
Máš určitě skvělý přehled o hřbitovech v širokém okolí.
OdpovědětVymazatTěším se na psaní.
na pohřbech je zajímavé, jak moc se liší pohled nebo teda úhel pohledu podle toho, v jaké roli na něm člověk je.
OdpovědětVymazatJj. Určitě to zcela jinak vidí truchlící, pohřbívající i pohřbívaný.
OdpovědětVymazatDíky za každý nový začátek (vlastně každý začátek je nový).
OdpovědětVymazatPřeji, ať se to pokaždé povede (najít to místo samozřejmě) :-)
Jsem fakt moc ráda Ru, že jsi si blog přetáhla..
OdpovědětVymazatTéda, to jsem nevěděla, že znovu píšeš! A už vůbec by mě nenapadlo, čím se živíš. Těžká práce pro ženskou ... A už vůbec by člověka nenapadlo, jaké má písmák-žena starosti při práci.
OdpovědětVymazat"Živí mě smrt a kýč" - to je tedy věta! Asi máš důvody, proč to děláš. A to programování? Ani částečně ekonomicky nevyužíváš? Pokud ano, pak samozřejmě by ta reklama vypadala jinak a finanční příspěvek by se také hodil, ne? Jsem připravena k obojímu.
Udržuju firemní web. Ale tam se k css/html dostanu jen částečně. Udržuju web stáje, kde jsem ještě do loňska měla kobylu. Zadarmo. :-))
OdpovědětVymazatTak dobře, abych si tím oficálně přivydělávala, to zas neumím. :-)