Nejela jsem. Za ním. Vydržela.
Nelitovala.
Ten večer.
Jen ten.
V ten dnešní mlčí.
I kdyby nic neřekl
vůbec nic
tam
jen byl
a dotýkal se
za dotyk
podíval se
občas...
O
samělost
O
samělost
chorobná potřeba člověka.
Každý bezpečně sám ve své bublině a nikdy jinak, protože si to vždycky dokážeme zdůvodnit.
https://www.youtube.com/watch?v=_wp4O7v5320
A co, to nemusí bejt chorobný. Stejně chorobný může bejt furt s někým bejt a nechtít jinak.
OdpovědětVymazatBuddhisti by to určitě pěkně vysvětlili a říkali by něco o chtění. A křesťani by to taky pěkně vysvětlili a říkali by něco o touze.
Co je na tom za osamělost, když jeden večer je čověk sám? Co je na tom za osamělost, když se mu někdo ozývá a nabízí setkání?
OdpovědětVymazatOsamělost je jenom v hlavě, v přístupu, v očekávání. Neznám nikoho osamělýho.
Záleží taky, jakým způsobem přišlo to, co odmítáš.
OdpovědětVymazatTřeba odmítáš ne pozvání, ale přesunutí na sebe toho, kdo má potřebu přijet a kdo je tedy iniciátorem setkání.
Jela bys, kdyby to minulé skončilo pocitem nežádoucího cizince?
Znám desítky osamělých lidí.
Mezi mnoha jinými.
A žádný rozum to nezmění, není to jen nastavením v hlavě, taky v těle.
I ty krávy si při přežvykování lehají těsně vedle sebe.
Osamělost?
OdpovědětVymazatÓ ta smělost.
Osamělý je ten,kdo nikoho nemá.
Ani sám sebe.
Hmm...
OdpovědětVymazatA proč lidi pijou, Saule?
OdpovědětVymazatNo přece aby měli aspoň sama sebe:-)
OdpovědětVymazatNe nadarmo je v angličtině spirit duch i chlast.
Ty máš ale ožralý to hlídadlo.
OdpovědětVymazat7 mi pustilo i když jsem nic neopsal.
8
OdpovědětVymazatDobrý, zkoušej dál, třeba to bude návod, jak fungovat i bez debilního opisování.
7.
Dobrá odpověď.
Mám tři frťany podušičkové slivovice, zákazníci přišli po druhým, trochu problém držet se od nich bezpečně daleko na nádech.
V práci musíš pít zásadně jen vodku.
OdpovědětVymazatTa je nejmíň cítit z dechu:-)
Tu nám šéf nedal. :-)
OdpovědětVymazatHm, a já si myslím, že osamělý je v podstatě každý z nás..tím, jak co prožívá po svém.
OdpovědětVymazatAle naštěstí může mít spřízněné duše, které ho neopouští...jen jsou přece jen blíž, ale jinde..než ten druhý.
Myslím, že po dotyku a někom blízkým snad touží skoro každý, potřebuje toho nejbližšího.
Ahoj Ru, nebudu reagovat, nebudu tu.
Díky Aninko.
OdpovědětVymazatNo, a když se někdy sejde takovej konec něčeho s tlumeným kmitáním, pms a půl flašky vína, tak to holt hodí intenzitu dolní výchylky kmitu jako noha.
Naštěstí jen do rána, což už známe, tudíž se večer jen úlevně vypíšem a jdem spát. :-)
včera jsem měla taky výchylku jak noha. teda směrem dolů a nepotřebuji k tomu mít ani flašku, ani PMS a ani tlumené kmity... prostě se to tak udělá samo a všichni mi strašle lezou na nervy. v práci jsem oznámila že jsem doufalal že to snimi vydržím do léta příštího roku, ale že to asi nedám. Doma jdu spát v devět, miluji vlezení do postele - sama, a čtu si. v noci se mi zdálo do kterého paneláku to teda jdu. žádný panelák nebyl ten správný... ty čísla neseděly. to moje chybělo. no hrozné. a ráno vstanu a lalala. zase všecko dobrý. ostatní mě neserou a tak...a ja neseru je. nevím čím to je.
OdpovědětVymazat14
OdpovědětVymazatHele!
Žeby skvrny na slunci?
uplnek je 6.11. takze dva dny pred je pre-uplnek-syndrom.
OdpovědětVymazatmoc na syndromy neverim, proste telo pruži, prudí, ladí a pracuje... protože je k tomu stvořené. až bude mrtvé tak se nebude hýbat. dokud je živé, dělá různé pohyby a vysílá různé signály
OdpovědětVymazatad17) "...a vysílá různé signály"
OdpovědětVymazat...čekám na signál, ten z nebe nepřichází, a tak čekám dál...
(mi zrovna hrajou) :-)
Já si občas řílám, jestli nečekám na Godota...
OdpovědětVymazatSaul 7: hm...zaujímavé. zamyslím sa nad tým.
OdpovědětVymazat