(Optimalizováno pro černobílé monitory)

14. 12. 2005

Oni

(Ze starých stránek.)

Nebylo jich tolik. Vlastně jen pár. Jen jedna ruka by stačila na počítání. Těch, co nezůstali na povrchu letmosti, co prorazili, citelně. Víc, než jsem některým z nich nechala poznat, míň, než si někteří z nich přáli mít. Citelně proražené klíny, i když ne všichni z toho počtu přímo klínem.
Odsekla jsem se. Různě. Od některých poté, co se vyviklali, nebo jsem možná až pozdě poznala, že to bylo jen zaseknutí a dál nic. Vlek. Těžko se vleče náklad zavěšený na vyviklaném klínu, bolí to. Na některé jsem neměla právo, on či já zaklínění někde jinde, o něco dřív. Taky to bolelo, ale šlo to. Nebyl problém odseknout, poslat je do říše stínů. A nebyla to chyba, vím to. Chyba byla jen vytloukat klín klínem. Tenkrát. Teď nevím. Dělám to zas. A nevím, jestli se snažím vyviklat a zahodit, nebo jen zkouším, jestli pořád ještě drží, přestože poslaný do říše stínů.
Jen jeden odsekl mě.

-------------------------------------------------------------------------

Komentáře:

20.12.05 09:04:38 Jirka*
Což o to, ochotu postřehnout bych měl, obávám se ale, že už jde o mou neschopnost postřehnout...
19.12.05 18:43:51 radka
neznam tvoji historii. Latka nemusi byt vysoko, treba pouze srovnavas nesrovnatelne. Nelze vstoupit dvakrat do teze reky. Vse plyne a tok zmen se neda zsatavit. Kazdy ma jine hodnoty a jine vyjimecne vlastnosti, zalezi jen na ochote je postrehnout.
18.12.05 21:11:26 Jirka*
Radko, ta laťka třeba není moc vysoko. Já nevím. Každopádně je nasazena tak, že ji zatím nikdo další nepřekonal. A už jsem (narozdíl od předchoích let) schopný tohle posoudit objektivně...
18.12.05 14:17:43 rulisa
Díky. :-) --- Peču. Ale flákám se u toho. :-)))
18.12.05 14:13:23 radka
a presne to jsem chtela :o) Pofoukat bebinko Preji ti hezkou nedeli!!! Peces ???
18.12.05 13:53:42 rulisa
Samozřejmě to tak může být. A taky to může být tak, že ta rovnováha byla složena z dobrých a špatných stránek lepším (vyhovujícnějším) způsobem než u ostatních, ale může to být i tak, že ty horší stránky se akorát nestihly dostat do situace, kdy by se staly důležitými. Ale to už teď nikdo nerozlouskne. Tím si člověk může akorát foukat bebínka. :-)
18.12.05 13:41:40 radka
to rulisa a jirka*:jeste k ty latce, ktera je postavena moc vysoko. Opet se musim vratit k tomu co porad dokola melu a jiz jsem s tim totalne otravna. Jak vite ze ta latka je vysoko? Nevytvorili jste si sami nejaky nadobraz, ktery ted v hlave strasi a nechce ven? Vsichni maji dobre a spatne stranky priblizne v rovnovaze. Ve stavu zamilovanosti vidime pouze ty tzv. dobre a ty co nam nevyhovuji ignorujeme. V behu casu se samozrejme setkame se vsemi strankami a dotycny se stava obycejnym clovekem z masa a kosti a o nejake vysoke latce nemuze byt ani rec.
16.12.05 10:06:51 rulisa
Jo.
16.12.05 09:22:39 ghost
Klíny - nedalo mi to a vracím se k nim. Byly doby, kdy jsem cítil tu bolest z těch klínů - dlouho, předlouho, a i když přestala, často se vracela. Jenže jsem šťoura a chtěl jsem vědět: "Proč to tak bolí? Co to vlastně bolí?" . . . Podíval jsem se do svého nitra - byly to bolest a smutek ze všeho, co mohlo být, a už se neuskutečnilo. Z toho, co zemřelo příliš brzy, nebo ještě dříve, než se zrodilo. To bolela sebelítost - ta mrcha proradná, co se ráda skrývá za jiné. . . "Co se stát mohlo avšak nestalo je nepodstatné - důležité je jen to, co se opravdu stalo." . . . Ty klíny mi říkají, že jsem něco prožil - a když z nich odřu tu sebelítost - na sbírku je jich málo, ukazovat je nikomu nehodlám, ale dnes bych nechtěl přijít ani o jediný...
16.12.05 00:47:10 rulisa
Napodruhý - pochopila.
16.12.05 00:13:02 ghost
Občas, když rozbíjím pařezy, zakousne se mi klín hluboko ve dřevě. Dřív jsem se snažil pomocí druhého ten první uvolnit. Nešlo to - uvízl tam i ten druhý. Nakonec jsem musel celý pařez rozmlátit na kousíčky, abych je dostal ven. Dnes už vím, že když jeden uvízne v duši, musím tím druhým rozrazit pařez hned u kraje a ne u středu - nepovede se to napoprvé, když ten druhý sklouzne po povrchu, ale ten druhý alespoň neuvízne, a když se na okraji trošku zakousne, oba se snadno vyrazí ven. Jenže to jsou houževnaté pařezy, u lidí je to jinak. Cizí předmět se časem buď vstřebá, nebo se zapouzdří. Občas se člověku ty zapouzdřené ohlásí. Čím víc jich je, tím hůř. Jenže - vím, že to zní pitomě - možná tam některé patří...
14.12.05 23:06:47 Jirka*
"...hlavou proti zdi i sobě samýmu a snaží se dokázat celýmu světu, jak je dokonalej..." - to jsi řekla hezky a trefně! Když říkáš ANO na druhou variantu, tak jsem si oddechl a zároveň uvědomil, že zde mé schopnosti končí a radit nemůžu...
14.12.05 22:50:13 rulisa
Jirka: Ten druhý případ. ANO.
14.12.05 22:48:45 rulisa
Radka: Tak z nudy ne, ze zvědavosti jo. A taky z potřeby odněkud někam utýct, maskované potřebou něco "velkýho" začít. Ale chlapů se to dost dlouho netýkalo, ne že by mě to nelákalo, ale byla jsem rigidně "správnocitná". Takže nepravostí v "onom" smyslu jsem se začala dopouštět, až když jsem z toho správnocitu byla vystřízlivěná (vyřízená). Zatím nelituju. :-) Člověk nadělá míň paseky, když si přizná, že v tom a v tom je takovej makovej, než když si to nepřizná a pod práporem požadovanýho ideálu (nebo pod práporem víry ve vlastní sílu) jde hlavou proti zdi i sobě samýmu a snaží se dokázat celýmu světu, jak je dokonalej.
14.12.05 22:25:01 Jirka*
Přetloukat někoho někým jiným... nevím, jak je to myšlené. Jestli jde o současné přetloukání, nebo o postupné. Jestli se snažím sedět současně na dvou židlích, nebo jestli se snažím vyhnat z hlavy člověka, který sice prakticky odešel, ale v té hlavě nastavil laťku tak vysoko, že nedá jen tak přetlouct. V prvním případě můžu odpovědět NE, nikdy nesedím na dvou, nebo více židlích a v druhém případě musím, bohužel, odpovědět ANO. V hlavě se drží člověk, kterého ostatní ne a ne překonat, nebo nahradit, a to už dost dlouho, sakra dlouho...
14.12.05 22:08:31 radka
klin klinem? Musim priznat, ze neco takoveho me nikdy nenapadlo. Vsechny svoje nepravosti jsem delala pouze z nudy a ze zvedavosti.
14.12.05 21:49:24 rulisa
Jirka*: Tak tu poslední otázku nevím. Ale šla dost do černýho. ----- Klín klínem... Nikdys nepřetloukal někoho někým (něčím) jiným?
14.12.05 21:46:11 rulisa
Radka - jo. --- Teď mě napadá, jen jestli si někdy nepleteme síťku na koule...
14.12.05 21:27:03 Jirka*
Koukám, rozeběhla se tady pěkná koulovačka. A sníh nikde! To je bordel! 8^) Vyrážet klín klínem asi není dobrý, tedy myšleno řešení problému jinou problémovou věcí, jinak na tom vyrážení klínu klínem neshledávám nic nepříjemného 8^) To je ten věčný koloběh, ta stálá nespokojenost s tím, co člověk má nebo nemá. Teď nemyslím jen jednu stranu, ale obě! Nejlepší diagnózu (bez schopnosti účinné léčby) si ale stejně stanovíme sami, protože se známe nejlíp, jsme spolu od narození a ve všech situacích. Je vůbec dobré, aby nás někdo tolik poznal?
14.12.05 20:29:09 radka
asi je rozdil zda jsme k tem koulim privazane nebo ne. Podle toho pleteme.
14.12.05 20:15:59 rulisa
Nádhera je na chvilku, každej na ni rád koukne, každej se v ní rád pocamrá, ale když padnou mrazy, jak je vděčnej za podvlíkačky. :-) ... Nebo za nějakej jinej pohled na koule... - Ježíš, mám hlavu plnou koulí... ---- Hm, dnes budem mít přímo symbolicky stylovou večeři: Mozek na mozeček. :-)
14.12.05 19:55:48 radka
vidis to, chtela bych utkat nejakou hedvabnou nadheru a nakonec mam z toho opet ty bavlnene podlikacky :o)
14.12.05 19:35:36 rulisa
Snovej, pavoučku, :-) ty tvoje sítě se sice vždycky drží pevných zdí kolem tvýho hnízda, ale mívaj přesně strukturovanej ornament. A dost lepí. :-)
14.12.05 19:22:46 radka
ruliso, ani jsem necekala odpoved :o) Vis ze jsem takovy pavouk-tkadlec. Reknes myslenku a ja si ju v hlave snovam a snovam (preklad: pletu a pletu) az me z toho vyleze naprosty paskrivec. A musim se chechtat
14.12.05 19:12:04 rulisa
Radůůůš, ty mě zahubíš! :-)))--- Jo, je to o vztazích-nevztazích, s koulema :-))), ale ty zuby se mi tak líbily, že jsem je Jirkovi* prostě musela pochválit!
14.12.05 19:10:55 radka
ted jsem dostala zachvat smichu...:o) takze jeste pro vysvetleni: mela jsem na mysli koule olovene ...
14.12.05 18:59:16 radka
lidi, ted jsem teda uplna nechapavka. Jedna se o koule na noze, ktere taha Rulisa za sebou kamkoliv se pohne nebo ne? Obcas zatrepe nohou, ale ony drzi potvory. Pak jeste ta veta, ze ty koule byly jeste zaveseny jinde, takze proste vsichni se vsema. Ja nevim zda je to o zubech, ja si myslim ze je to o vztazich - nevztazich :o) A ubijte me!!! Pragmatistu. Na ty zuby mi to moc nesedi :o)
14.12.05 18:29:17 rulisa
Jirka*: Tys na to káp! :-)
14.12.05 18:28:37 rulisa
Radka: Intimní... Zvláštně posouvaný slovo... - Jo, pro mě intimní. Nevadí, že tím nemyslím totéž, co ty? :-)
14.12.05 18:10:31 Jirka*
Jo, zuby jsou prevít, nebo že by to bylo o něčem jiném? Hmm, neva, princip bude možná stejný...
14.12.05 17:48:17 radka
to mluvis o svojich intimnich znamostech? Casem se clovek zklidnuje vic a vic, klin klinem nevytlouka vlastne nevytlouka vubec nic a je rad kdyz obcas neco tluce. Premyslela jsem cim to je. Nakonec jsem dosla k poznani ze je to asi obycejna chemie. Drive me pachy roznecovaly chripi a predstavy mozneho a nemozneho me pripravovaly o rozum. Ty potencialni moznosti startovaly adrenalinove bomby a cele telo bylo jako v tranzu jen vystrelit do vesmiru :o) Ted jiz neni tak jednoduche me vyvest z rovnovahy. Boure hormonu ustaly a jemny vanek, ktery zbyl dovoluje pouze prijemne kratochvile. Nevim zda se mam tesit nebo litovat.

Žádné komentáře:

Okomentovat

KOMENTÁŘE UZAVŘENY

Blog bude pokračovat na http://rulisa.mzf.cz/

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.