Strach, ano, přesně.
Tou jednou nohou uvnitř a druhou venku žiju celej život. A je to hrozný. Neumět to jinak. Mám pocit, že jedna noha brzdí tu druhou. Kdykoli se jedna nebo druhá zvedne ze země a chce udělat nějakej delší krok, ta protější ji strhne zpátky. Jsem v obojím, ale díky tomu v obojím jen napůl.
Nebo možná spíš díky tomu strachu.
Ale zatím s tím nejsem schopná nic moc dělat. Sama a dlouhodobě.
(Tu a tam jednou za deset let se povede s někým, vedle někoho, vedle koho se přestanu bát, ale než k tomu dojde a než mu to stačím říct, je v pr...)
Třeba nevadí, že jednou vevnitř a druhou venku. Možná je jen moc dlouhý ten krok mezi nima, jako když se skáče po šutrech přes potok a chce se hned překročit moc daleko a v roznožce, každou nohou na jednom šutru, se bojíš pádu do vody. Hledej kamení mezi břehy, vole. :-)
OdpovědětVymazatTeorie pěkná. Zvenčí je to dycky pěkně přehledný. Z vejšky. Znáš to, na dálku si říkáš, v támhletom místě to pude... A pak k tomu místu dojdeš a vono to už tak teda vůbec nevypadá...
OdpovědětVymazatjojo. Není to jednoduché. Ale i když uklouzneš a spadneš do vody, stejně jsi o krok jinde, než předtím.
OdpovědětVymazatTeoroe je hezka, ale ta praxe :o) Ja zacinala praxi a pak me dostihla teorie.
OdpovědětVymazatByt soucasti filmu je jine nez se divat s usmevem na platno jak se tam nekdo vali ve studene vode :o)
(3) Ale dál deš těžší o fšecku tu vodu, co se do tebe nacucla.
OdpovědětVymazatMusím letět. Tak zatím.
Muzu cist knihu A muzu byt tim co je uvnitr knihy a vsechno to proziva.
OdpovědětVymazatA kdyz budu vedet ze jsem jen napsany text? Nepomuze mi treba tato informace?
uschne. A když ne, tak ji holt svlíkneš i s oblečením.
OdpovědětVymazattak čáu. :-)
4: jenomže, každý někdy spadne a vykoupe se (spadl a vykoupal se).
OdpovědětVymazat7: text je jen kus spisovatele.
OdpovědětVymazat8 jasne :o) To jsem nemyslela. Myslela jsem spis ze ve filmu je uplne vsechno. Takovei makove. Kdyz se na to podivame zvenci tak se bavime.
OdpovědětVymazatText je napsan pravidly (priciny a nasledek)
OdpovědětVymazatJe dobrý mít nohy... ;)
OdpovědětVymazataTeo? jakoze treti?
OdpovědětVymazat[13] Nebagatelizuj to a zkus se nad tím znovu zamyslet... Je zatraceně dobrý mít nohy!
OdpovědětVymazatnohy jsou dulezite, taky se muzeme klouzat nebo vznaset :o) Nebo se plazit bez nohou, jen po rukach. Nebo kutalet.
OdpovědětVymazatAle houby... Kdo nemá nohy, ten může bejt oprávněně zoufalej a stěžovat si na protivenství vezdejšího světa. Paradoxně tomu tak ovšem nebývá. Není to divné?
OdpovědětVymazatTeo, něco jako že hlupáci nepochybují? :-)
OdpovědětVymazat\"Text je kus spisovatele\" je mi bližší.
OdpovědětVymazat[17] Nikoli, něco jako že zoufalství má mnoho podob. Jednou z nich je Paris Hilton...
OdpovědětVymazatTakhle zoufalá snad probůh nejsem... :-)))
OdpovědětVymazatTo z toho přece nevyplývá. Lepší příklad je Britney Spears. Mohla by bejt šťastná a přitom není. Je zoufalá. Přestože má všechno, o čem jiní/é jenom sní. A navíc má docela fotogenický končetiny... Ale ty emoce, ty jí prostě ničej! ;)
OdpovědětVymazatZase ji třeba neničí rozum. :-)
OdpovědětVymazatEmoce nic neničí. Emocema čék roste. Ničí ho on sám, blbým používáním rozumu. :-)
Aha... jak myslíš...
OdpovědětVymazatTeda... jak cítíš. :)
To kdybych věděla... .:-) Co je co... :-))
OdpovědětVymazatad 24, nojo, když ono je to tak propletený, kdo se v tom má vyznat ;)
OdpovědětVymazatNedávno jsem v televizi viděla nejakej publicisticko lékařskej pořad, kde ten hlavní osoba taky mluvil o tom, že už i vědci naznali, že nikoli rozumem ovládáme emoce a city, ale že si to jen myslíme, že city a emoce přes jakoukoli naši snahu či chladné zdání vůle v podstatě jen zneužívají naše nadání rozumem, jen takticky manipují, jakým způsobem náš rozum bude pracovat, co a jak zpracovávat a hodnotit. :-)
OdpovědětVymazat[26] Tak to já slyšel lidi žvatlat ještě větší koniny. Ale každému co jeho jest. Pokud jde o mne, mohu namachrovaně poznamenat jako princ ze známé pohádkyl: Tma není můj případ! :p
OdpovědětVymazatad 26-jo, já si taky myslím, že veškerej rozoumek je na city krátkej a ony ho umí pěkně ignorovat. Kdo je pak víc senzitivní, může mít pocit, že mu ten rozum schází, nebo dokonce, že o něj přišel, přichází, přijde.To ale asi nevylučuje, že i citlivka ho může mít někdy i víc. Ale nic moc to nepomůže..
OdpovědětVymazatAsi proto se i říká..\"snad přijdu o rozum\", ale kdepak..jen ho marně mobilizuje, city v nás vyhrávaj..hrajou si s náma.
Ad 27-teo, já nenamachrovaně prohlašuju, že nikdo nemůže namachrovaně prohlásit, možná opravdu jen ten princ z pohádky, že - tma není jeho případ. V každém je tma i světlo, jen někdo má noci kratší a pak tmy míň :)
OdpovědětVymazat29No, jestli si vzpomínáš, tak vono na tom Krásným princi kromě namachrovanosti nic zajímavýho nebylo... :-P
OdpovědětVymazatNo,ono na mně kromě nenamachrovanosti, toho moc zajímavýho taky nebude :)))
OdpovědětVymazatÁle, Teovy namachrovanosti... Anino, Teovi se akorát téma supr hodí k imidži \"vždy v opozici\". :-)
OdpovědětVymazatS tím ovlivňováním rozumu city a emocemi (též očekáváními, předsudky, atd., páč ty jdou taky přes emoce) je to trochu složitější. Popravdě, nechce se mi to až tak moc teď rozebírat, páčtě jsem momentálně trošku jinde, ale jen tolik:
Myslím si o sobě, a Teo mi to určitě odsouhlasí:-), že jsem dost emocionální baba, ale pocitem ztráty rozumu trpím jen první den menstruace, kdy snad pod vlivem ztráty krve či co jsem fakt dokonale blbá a mám problém spočítat i trojčlenku. :-)) Nevidím důvod, proč by si senzitivní člověk, byť pod hodně silným náporem emocí, měl připadat jako rozumu zbavený. Rozum (inteligenci) buď máš, nebo nemáš. Pokud ji máš, jsi schopná i ty svoje emoce zpracovávat. Ne zcela objektivně ve výsledku, ale minimálně jako různé vstupní teorie různých náhledů na situaci i sebe v ní od plus do mínus podle Gaussovy křivky z onoho odstupu třeba jedné nohy venku, to jo.
Si myslím.
Nebo to jde fakt jen někomu?
Proč očekáváš souhlas od notorickýho opozičníka? :D
OdpovědětVymazatProč si namachrovanče myslíš, že očekávám souhlas? :-))
OdpovědětVymazatAsi by ses tedy měla podívat jinamhttp://www.youtube.com...Dj-lBGKlPg
OdpovědětVymazatVíc k tomu nemám co říct.
Elizo, s mentorováním jinam ty. Nebo za klobouk.
OdpovědětVymazatad 32- Ru, ten můj kom. 28 ber trochu s nadsázkou. Jistě, máš pravdu. A já to myslela tak, že není moc od věci, když se někdy hodně city hlásí a rozum je jakoby vypnutý třeba i v očích okolí..pak se řekne, ona snad \"ztratila rozum\". A nemůžu si pomoc, i když vím, že to tak není docela a rozum zůstává, vypadá to tak, že se ho zrovna nedostává.. Ony ho city dokážou pěkně odhánět, a nebrat na vědomí, dokážou být mnohem silnější, než rozum. Tak se myslím v podstatě v tom shodneme, jestli jsem to pochopila. Teda snad..
OdpovědětVymazatJinak bez rozumu to jaksi taky nejde, člověk se musí nějak brzdit a ukočírovat různý situace. Ale stejně mám pocit, že někdy mi ta brzda u sebe vadí a prostě se mi nechce být rozumná.
Tak a teď budu za vola, ale neva :)
Ahoj Elizo, podívala jsem se na to video. A před takovýma lidma smekám. Dost jsem viděla při práci v různých podobách..Já jen, že i oni, dokud se neocitli tváří v tvář takovým handicapům, tak se zajímali o obyčejný věci. A možná i tak.. zajímají dál.
OdpovědětVymazatčím dál častěji... je těžké žít bez handicapu...
OdpovědětVymazatJen vedle některých lidí, Jirko. :-)
OdpovědětVymazatad 39, Jirko jo, taky mi to tak připadá...při všem obdivu k tomu, co dokáží někdy lidi s těžkým handicapem, navíc bijícím do očí. Je určitě úžasný, jak dokáží sebrat hozenou rukavici.
OdpovědětVymazatAle neznamená to jistě, že ta daleko početnější skupina nás, co ty končetiny třeba zatím máme, už nemá nárok si nad něčím smutnit. A vůbec..jsou handicapy různý, a nemusí být zrovna hned tak okatý. Vážně tím nechci zlehčovat osud toho kluka na videu, jen co si myslím..
lide s handicapem maji jasny cil a vi kam zamerit veskerou svoji energii. Je to jak laserovy paprsek. KOncentrovany a ucinny.
OdpovědětVymazatAle co lide, kteri maji vsechno na svem miste a spravne a vlastne nic nemusi vylepsovat? Kteri muzou jen jaksi plynout...?
Muj nazor je a vzdycky byl, ze si musi vytvaret prekazky umele. Musi skakat do ty ledove vody dobrovolne. Fiktivne si neco utrhnout a pak si to opet nechat narust. Hledat metody jak se hnout z mista.
Radko, já ten tvůj názor tznám, ale nezlob se, to jaksi nebylo v diskuzi, dokud se do ní nevložila Eliza s nabubřele poučovatelským odkazem.
OdpovědětVymazatJe zvláštní, jak dycky to, co chci utnout, páč to jde mimo a původce je podle mě mimo taky, se zrovna rozroste geometrickou řadou.
priznem se ze jsem se na to video ani nepodivala :o) Po namachrovanem aTeovi to pokracovalo dal a tak si jen tak plavu :o)
OdpovědětVymazatNo nic, hezky vecer!
Po některých přítokách radši lezu na břeh.
OdpovědětVymazatAle stejně... je dobré mít nohy. Ne? ?-P
OdpovědětVymazatTeo, nechceš utopit? :-))
OdpovědětVymazatSpíš 26, než 32.
OdpovědětVymazatEště teda, jak občas pozoruju okolí, tak 32 si většinou myslí mladé holky a časem postupně přejdou na 26.
tak to vypadá, že jsi puberťačka převlečená za babu jagu. :-)))
jeste k tematu rozum emoce. Nejhorsi a velice nebezpecnou variantou jak pro nsitele tak pro okoli je kdyz emoce porouceji rozumu. A pokud je rozum hodne funkcni, tak to skonci peklem na zemi a usmazenim zaziva vsech zucastenenych.
OdpovědětVymazatA taky mam zkusenost s tim, ze mozek urcuje co chce majitel rozumu slyset. VYhodnocuje si to na zaklade zkusenosti, prezvika a predhodi jako skutecnost. A to jak emoce tak \"fakta\".
Fousku, ale 26 a 32 se nevylučují. :o)
OdpovědětVymazatPřečti znova a použij rozum jinak, než jak ti napovídá. :-)
Radko, právěže ropzum ej to, co nám fakta neustále upravuje skrze emoce. Někomu víc, někomu míň, ale všem, i těm, co se zuby nehty snaží fungovat jen a jen rozumně. Těm ten rozum zase ty jejich emoce maskuje za klamné zdání, kdo koho vlastně ovládá. :-)
Ru, mám stejný pocit, jak píšeš v druhém odstavci v ad 50), to mně připadá, že se nejvíc blíží k pravdě.
OdpovědětVymazat50 :-) po druhém přečtení mě napadlo jenom to, že nejsem schopen pořádně spočítat trojčlenku, přestože mě teta irma nenavštěvuje :-)
OdpovědětVymazatNemám pocit, že by inteligenti zprácovávali emoce nějak jinak. Akorát blbci mají výhodu, že se nemusí zdržovat regresní analýzou a teoriema o nohách a odstupech .-)
Asi je treba konecne pripustit ze jak emoce tak rozum nam vesi na nos buliky :o)
OdpovědětVymazatRozum pokud je postaven na emocich a emoce pokud jsou postavene na rozumu.
Presto jsem optimista :o) Kdyz clovek necha obe strany plynout jen tak (rozum i emoce) aniz by z toho vyvozoval cokoliv.
Radko, ano a bez toho pokud, protože to tak prostě je. Emoce nejsou jen to, že jsme zamilovaní nebo někoho nenávidíme.
OdpovědětVymazatFousi, rozdíl ve zpracovávání emocí je právě ten důvod, proč se v nich někdo topí a někdo ne. Ale nevím, do jaké míry je to přímo úměrný inteligenci. Rozumu.
Bez pokud je to lepsi :o)
OdpovědětVymazatjá mám hříšnou myšlenku, že je rozum s emocema tak prorostlý, že snad ani nejde udělat nějaká dělicí čára ...
OdpovědětVymazat56 - Ano! Ježíš, o tom tady už kolikátej koment melu!
OdpovědětVymazatno vidíš, já taky :-)))
OdpovědětVymazat56: stejně se radši věnuju hříšným myšlenkám jiného druhu. :-)
OdpovědětVymazat59 Fousku :o) To asi kazdy. Urcite kazdy. Presto cloveka jednou dobehne to o cem se bavime. Pokud ho neprejede auto driv. Takze mozna je to tema predcasne.
OdpovědětVymazat60: chápu. Když doběhne, tak doběhne. Co se mě týče, může si připsat bod a bežet dobíhat zas někoho jiného.
OdpovědětVymazatdoporučuji:
OdpovědětVymazathttp://www.fotoroman.cz...sycho.htm