(Optimalizováno pro černobílé monitory)

31. 10. 2014

Růže je růže je růže

Finis coronat opus, pátek jednatřicátého, pro mě už Dušičky skončily. Sedím u počítače, tisknu fotky na zítra na dovezení mamince, piju vínko a upravuju reportážní meziproduktové záznamy díla, jemuž základ položila Liška, viz zde.

Začlo to zadáním: Potřebuju přesně stejnou růži jako na fotce, kterou poslal náš stálý zákazník, kterému ji poslala jeho zákaznice.
Já tuhle fotku poslala dál Lišce a Liška poslala svou růži plus nějaké ty lístečky extra, abych si s nimi vydláždila buď tu růži, nebo cokoli mi libo.


Takže nezbylo, než se pustit do piplačky.:

Protože tvar a rozměry desky, na kterou se to mělo dělat, byly samozřejmě poněkud jinde než na zadavatelské fotce, musela jsem si napřed namalovat tu skutečnou naši desku přesně v kótách tak, jak vyšla kolegovi vyřezávajícímu tvary nápisovek:



Liščinu růži jsem vložila do tohoto obrázku, abych ji patřičně zvětšila a naklonila. 

Samozřejmě, požadovaná prodloužená stuha lezla akorát do místa pro poslední plánovaný přípis, takže nezbylo než modelovat. Ve Photoshopu ukrajovat, přesouvat, deformovat a spojovat a opakovaným vkládáním do Corelu kontrolovat, jestli se to už bez problému vejde.














A když to všechno vycházelo pinktlich, dopískovala jsem si na kolegy vyřezávači, brusiči a leštiči předpřipravené desce ještě jeden ozdobný "zářez" čili vlnku na boku a do jejího oblouku pěkně posadila rozkres obdélníku gravírované růže. Na výšku měl (od špičky poupěte po spodek stuhy) 55 cm. Pak už nezbylo než přenést noťas i gravírku, naštelovat správnou výšku a přítlak jehly a s pomodlením se v duchu k vrchnímu svatému kameníkovi i grafikovi odmáčknout G jako Gou.





Nakonec se přes růži nalepila pískovací šablona křížku, přelepily místa, kde měl být křížek jakože za růží, a i s šablonou jména dat narození a úmrtí se vše adekvátně vypískovalo a vyzlatilo. Růže vybílila.




Ejhle, kýč jako bič je hotov, zákaznice, zadavatel i zhotovitel spokojeni.
Uff, Liško, díky moc, procento z dušičkových prémií máš u mě. :-)




11 komentářů:

  1. Týýbrďoru, to sis dala.
    A nebolej tě oči od monitoru??
    Mě totiž někdy jo - teda nebolej, ale jsou unavený, když moc úporně čučím na obrazovku hodně hodin.

    To je dobrý, žes to poupě uhnula doprava dle zadavatelského plánu :)
    Na prémie jsem si vzpomněla až teď; už zas myslím spíš do budoucna, kupodivu.

    Přeju ti nebývale odbrou sobotu a pořádně odpočinkově příjemnou neděli!

    OdpovědětVymazat
  2. né odbrou právěn né, ale dobrou!

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuju za přání, to se u maminky nepodaří, ale vyhlídkově už je to veselejší. Nebo teda méně zátěžové? Veselo mi ještě úplně není.
    No nic.
    Oči někdy cítím, ale mám v práci i k nopťasu připíchlý celkem velký a příjemný full HD monitor, měkký, nepřesycený a neblikající podsvícením, navíc si stahuju kontrast na minimum, takže to jde. Doma to samý, teď s tím novým monitorem. Jsou to bráškové.

    OdpovědětVymazat
  4. Nepsal jsem to někde u Lišky, že by se její kresby daly tesat do kamene? ...už nevím :-)

    OdpovědětVymazat
  5. No, tak tohle taky není tesání. :-))

    OdpovědětVymazat
  6. Na ten kamenický plotr, nebo co to je za strojek, bych se vydržel dívat delší dobu.
    Kdysi jsem viděl pérový, takový předpotopní, ale jak ten makal!

    OdpovědětVymazat
  7. Bzučí a drnčí motorkem a kladívkem s magnetem a jezdí ze strany na stranu po bodíkách v rozlišení 95 dpi. :-)

    OdpovědětVymazat
  8. To jsou krásný mašiny, co!
    A kameny taky - takovej napohled obyčejnej šedej kámen a když se vyhladí ... nebo jak se tomu říká - obrousí?

    OdpovědětVymazat
  9. Vyleští. On je v reálu do modrofialova, ale umělý světlo a blesk udělaly svý.

    A paní prý v reálu není spokojená - růže je málo stejná s předlohou (i když prvně odkejvala, že úplně na chlup stejný to nebude a ani být nemůže, na jiném tvaru a velikosti desky) a nápis prý taky měl být jinak (ale na objednávce podepsala tuhle verzi).
    No prostě... :-)))

    Tak je to dycky. Stařenka, co jí děláme pomníček prakticky baj voko podle nás, je moc spokojená, sa nóbl paní z velkých měst si vymýšlejí modrý z nebe, chodí desetkrát něco měnit nebo doplňovat a posílá se jim deset náhledů a nakonec je stejně zas všechno špatně.

    OdpovědětVymazat
  10. Dneska jsem byl na nejhezčím hřbitově v životě. Samé sochařské a kamenické skvosty, často staršího data. Takové to místo pro horních tisíc mrtvol, samá slavná jména. Ještě nikdy jsem nebyl na hřbitově, kde jsou pouliční lampy, takový tříčtvrteční. A lavičky, ty jsou taky málo k vidění. A přitom je tam tak pěkný relaxační posezení - musím se u nás ve městě zeptat :-)
    Trochu mi přišli směšní ti, co v začátcích listopadu horečně zametali listí na minilopatičku a pečlivě je odnášeli do popelnic. Aby měli ten svůj obdélníček čistý, dokud neodejdou, ale částečně je samozřejmě chápu.
    "Kde končí sochař a začíná kameník?"

    OdpovědětVymazat
  11. Sochař je umělec, kameník jen řemeslník. I když písmáci a pomníkáři patří ke kamenické šlechtě.
    Chlastají asi tak stejně, někteří sochaři výrazně víc. :-)

    OdpovědětVymazat

KOMENTÁŘE UZAVŘENY

Blog bude pokračovat na http://rulisa.mzf.cz/

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.