Otevřela jsem Word. Šedá se rozbalila do bílé. Tříštivě neproměnně bílá, bílá tříštící oči... Nutící ji rozbít, změnit, properforovat tisíci ornamentů...
Miluju tu bílou, už změněnou, seřazenou jednu za druhou, přibývající jednu ke druhé, ke třetí ke čtvrté ke dvacáté padesáté... Všechny už s vyraženými ornamenty znaků, grafika odstavců a odsazení, nikdy ne dvakrát stejná...
Miluju pustit do nich cosi děsivého v sobě, změnit sebe v propadnutí se v těch ornamentech, ne mezi nimi, uvnitř nich, to ne já, to ony, ony samy paraziti ve mně, paraziti na mých ne úplně zdravých tkáních, to ony samy generují další a další...
Miluju je sledovat. Jak se množí.
Jen vždycky začít. Najít v tomhle domě téměř veřejně průchozím chvilku samoty. Ticha. Odstřihnout se od všeho, co se ke mně snaží vbušit vkřičet z reálu. Zapomenout na všechno ostatní a udělat jim místo. Jen jim. Těm hladovým ornamentům. Nechat je vejít...
Otevřela jsem Word. Šedá se rozbalila do bílé.
„Vrrrauuu..." ozvalo se mi za zády.
Špatně zavřený dveře. Mea culpa.
Sundala jsem levou ruku z klávesnice, aby nezavazela závora lokte. Aby bylo místo. Kudy vejít. Lehký stín mi vplul na klín.
„Ty vždycky víš, jak mi to zkazit, viď kocoure?" povídám.
Dvě oči kočičí se po mně obrátily, když se podívají, jinam než do nich se podívat nejde. Dvě jantarová těžítka na ulítávající sny.
Vrrraauuu... řekl a stočil se mi na klíně. Hřejivě vysávat mou negativní energii, ať chci, nebo nechci.
Nenapíšu nic, nedobrovolně dobrovolný pacient kočičí symbiózy.
Na to, žes nenapsala NIC, je toho ke čtení docela dost... ;
OdpovědětVymazatPrincip psaní. :-))
OdpovědětVymazatLidi, co nečtou, chtějí hned výsledek. Lidi, co je baví číst, si užívají cestu. :-)
Lidi, co je baví psát, asi taky. :-)))
Nepatřím ani do jedné skupiny... ;)
OdpovědětVymazatRu, taky premysim kam se mnou. Taky nikam. Me cist nebavi, ale presto se me oci vzdycky padnou na proud pismen ktery je v dosahu a zacnou ho lustit.
OdpovědětVymazatA vysledek me taky nebavi.
Bavi me lustit. Zene me zvedavost. Jeste porad. Obcas si kvuli ni pekne nabiju rypak.
Kočičáci jsou stejně úžasný, tak ta negace šla ven, akorát jiným směrem, než sis naplánovala - a není to tak lepší?
OdpovědětVymazat(5) Adél, nevím. :-) Mně se líbí ten způsob bez koček. Jako by to mělo nějakej smysl. :-)
OdpovědětVymazatRadko, Teo. Nezáleží na tom, jestli se někam zařadíte, nebo nezařadíte. Bonmoty nejsou návody na zařazení se. Jsou jen k tomu, aby se člověk zamyslel, jak moc oprávněně se autor potěšil vlastní schopností originálně formulovat. :-))
:-) často hledám záminky...nebo spíš způsob, jak být vyrušený od té bílé plochy, co se někdy ne a ne začít zaplňovat. Máš víc \"možností\", než já, ale ještě nevím, jestli závidět, nebo se bát... nechtít se dozvědět, že ve skutečnosti mi třeba nejde o to být vyrušován, když sám nechci :-)
OdpovědětVymazatJirko, ty občas napíšeš něco tak dokonale, že si to musím přečíst nejmíň třikrát, než rozluštím, jestli je to ano, nebo ne. :-))
OdpovědětVymazatRadko, myslím, že chuť luštit je ta druhá strana mince čtení. Aspoň u mě jo. ASkorát mě nebaví jednoduchý obyčejný křížovky, co jdou moc snadno. Zato mě jeden čas bavilo i luštěniny vymejšlet. :-)
OdpovědětVymazatA teď?
OdpovědětVymazatvětšinou ano i ne :-)
OdpovědětVymazatTeď ano.
OdpovědětVymazatDomácí pohoda je lepší, než popsaný list.
:-) No jo, to je vlastně taky ne... :-)
OdpovědětVymazatTo je jedno, protože článek v sobě nemá otazník, je spíš oznamovací :-)
OdpovědětVymazatNo, ale mně šlo o tvůj názor spíš na věc samu než na článek. :-)
OdpovědětVymazatJeeee to je komplikovany.... Uplne citim jak se mi ty kolecka v hlave obraceji a skripou (hehe, asi by chtely namazat, jen tu neni zadny mazani po ruce). Nastesti (nebo nanestesti) se aspon umim zaradit. Miluju cteni a ctu porad, i za chuze (smulu maji ti, co jdou proti mne - ale vetsinou uhnou:-)), sloupum se ZATIM uspesne vyhybam.
OdpovědětVymazatS tim psanim je to horsi, ale to me tady zastanou jini.. tak aspon muzu cist:-).
[4] - neboj Radko, na me nemas. Me mama uz od mala rikala, ze jsem zvedavejsi nez stara Blazkova. A ty muzes byt tak maximalne MLADA Blazkova:-)
OdpovědětVymazatJestli \"tou věcí\" myslíš zálibu ve skládání a vyrážení ornamentů, tak to mám podobně. Líbí se mi, když se povede poskládat, líbí se mi, když se povede moci poskládat. Relaxační chvilka, která patří jen mně a jen já rozhodnu, co budu dělat (v tomto případě psát). A jak dlouho se mi to nepovedlo je bohužel znát z mého blogu... Někdy připadá, že nevyužívám volný čas, kterého mám určitě víc, než ostatní. Že se zaměstnávám uměle, tak nějak bez efektu... a proto skládám i ty ornamenty bez efektu. Alespoň takového, jakého bych chtěl docílit - mít radost z dobře sestaveného.
OdpovědětVymazat[18] na [15]
OdpovědětVymazatJirko, nechtěla jsem ti zas až tak sahat do svědomí, jen vrtám. :-) Vždyť je jasný, že z těch, co jsou tady, je na tom většina když ne stejně, tak aspoň podobně. :-)
OdpovědětVymazatHonzo, bacha sloup, s galantníma lichotkama si na Radku moc nepřijdeš. :-))
Radka ma ted svych starosti dost, takze jsem silne rezistentni vuci vsem ostatnim vlivum :o) Primo inertni!
OdpovědětVymazatKdyz pisu neco na blog, tak to je vetsinou jen takove povidani. nemam to ani vymyslene, nema to ani pointu a ani to neni vtipne. Jednoduse si reknu ze neco napisu. Vetsinou je to zrcadlo sama sebe. Tak trochu nudne, tak trochu primitivni. Ale to obycejne a jednoduche si ve sve obycejnosti a jednoduchosti vlastne lebedi. Postavam a lelkuju. Premyslim nad tim kdo jsem a co chci. A ze muzu vsechno. Takze je na case to delat.
Ru, asi se nakonec nedá říct mea culpa...magnetismus bílé se znaky... a pak další ten kocouří, co bere špatnou a dodává dobrou energii.Kocour se stal aktérem článku. A tobě se nechtělo ho dát za dveře, naopak tys mu uvolnila místo :) Co se týká čtení a následného luštění těch znaků, musí si člověk zvyknout...ne vždy vyluští a dovtípí se, ale baví mě to:)
OdpovědětVymazatKdyž to je furt něco. Buď děti, nebo kocouři, nebo koně... Dneska celej večer studuju linie plemeníků, ceny skoků a dávek, atd., páč to začíná vypadat, že jestli chci od svý kobyly hříbě, mám možná poslední možnost. A tak - byť už je půlka připouštěcí sezóny pryč - šrotuju, až se mi kouří z hlavy, počítám, přemýšlím... A zas jde tvorba k šípku. :-)
OdpovědětVymazatRu, TO JE TVORBA
OdpovědětVymazatNo, přitahovalo mě to jako magnet, chtěla jsem klid , ale tys mi ho kocoure nehodlal dopřát... Nakonec nám bylo dobře a jen tak jsme spolu napsali, i když něco jinýho, než jsem původně chtěla...a vůbec to nevadí :)
OdpovědětVymazatneni ta 25 nahodou Rulisa? jsem lehce zmatena :o) Ale fakt jen lehce :o)
OdpovědětVymazatNe, Radko, jsi jen lehounce zmatena , jsem to já přece....JABKO :))
OdpovědětVymazatJen jsem se snažila vžít do Ru ;)
:-)
OdpovědětVymazatsouhlas s aTeom [1].
OdpovědětVymazatJen mě napadá, že kdybys zakládala nějaký další blog, že by se mohl jmenovat Mea culpa, jak často to říkáš. Třeba chceš být svatá a odejmout světu všechny chyby a naložit je na sebe.
Nesiř.
OdpovědětVymazat30: Zase překlep... A dokonce dva - v těch písmenkách na konci... :-)
OdpovědětVymazatTo je decentní varianta. :o)
OdpovědětVymazatDnes poprvé jsem zavítala na Tvůj blog a oslovil mne. Umíš krásně psát. Určitě se sem ještě vrátím... Počíst si a nechat se vtáhnout mezi písmena.
OdpovědětVymazatDíky. Na pročtení tvýho si musím nechat nějakej klidnější den. :-)
OdpovědětVymazatja bych se na to bejt tebou mozna i vysral, ale jestli te bavi cist vyblitky nekoho, kdo si tim honi ego, tak si posluz, rulisko :)
OdpovědětVymazatAhojky, Exí! :-)
OdpovědětVymazatBeru jako předběžný info, zatím moc nestíhám číst nic, a vlastně mi to ani nějak nestíhá chybět... Tak až časem. :-)
...a je to vidět.
OdpovědětVymazata mně to nevadí...
OdpovědětVymazatné nechybí, ale nevadí...
Asi tak.
OdpovědětVymazat