(Optimalizováno pro černobílé monitory)

16. 9. 2007

Paralelní vlny

Žiju si svou virtuální verzi života.

Přes svoje brýle svoje filtry, barvy, nastavení hlasitosti, přes svoje nastavení svojí postavy a postav okolo.

Občas záměrně. Občas se snažím vrátit zpátky do reálu.

Vypnout monitor a zapomenout na software.

 

Chvilku je to syrově fajn. Vrhám se do jiného a dřu, plná pocitů správnosti... Opravdovosti...

Jenže za chvilku to začne dřít ono mě. V prvotní opravdovosti je tolik virtuálna... Tolik šumů... Jiných, cizích...

A já na ně narážím a neumím, nechci je přijmout. Nechápu, proč bych měla... Proč bych tím jiným a cizím měla naplnit celý svůj prostor...

 

Nejde to. Jen reálno. Natrvalo.

Jde přizpůsobovat virtualitu a filtrovat do ní vpouštěnou realitu tak, aby se co nejvíc blížily k sobě, Jde je střídat a prolínat...

 

Nebo jen musím - abych neshnila - pořád čistit reálno ve virtuálnu a virtuálno v reálnu?

 

Ať tak nebo tak, neumím žít bez své virtuality. Zbláznila bych se.

Jsem na ní závislá.

 

A nebo je to tak, že nikdo neexistuje bez své virtuality, ale výhodu mají ti, jejichž virtuální prostor má nejvíc uživatelů?
Nejsledovanější televizní stanice naplňuje pojem "říkali to v televizi".
Nejčastěji užívaný virtuální prostor naplňuje pojem "reálno".

 

Možná. Protože kde je reálné reálno, když úhel pohledu záleží jen na tom, kde člověk sám stojí? Má cenu ho vůbec hledat? Nebo má cenu jen prostě něco si vybrat a to žít...

 

Možná má daleko větší cenu věřit než vědět.

 

A nebo je to jen tak, jak to napsala Liška?

100 komentářů:

  1. To máš případ od případu... ;D

    OdpovědětVymazat
  2. Ruliso,\"Žiju si svou virtuální verzi života\"...nemyslím si, že je to takhle.

    Žijeme si svůj život. Reálný.

    Do něho patří všechno...i všechny hry.

    OdpovědětVymazat
  3. Mirko, ale to nebylo o počítačích. :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Ru, možná tak úplně nevěřit, a vědět tam kde chci. A i tak nemusí to co vím, být skutečnost. Někdo řekne, virtualita je JEN VIRTUALITA, kde si každý může napsat co chce. Jo, to může, ale následky si nese sám.
    Nedokážu oddělit virtuálno od reality.
    Alespoň ne, po nějakém čase, kdy se stalo mou součástí, kdy mi vpadlo do života. Ono se už pak pro mne stává realitou, něčím co ke mně patří a já patřím tam...někam. Velký prolínání až překrývání...všeho se vším. Sounáležitost. Žiju už tím, jakoby to byla realita, pro mne vlastně je.
    Tak myslím...něco si vybrat z toho i z toho a žít.
    Jak vidíš, taky mě to táhne ven i tam :)
    Žiju obojím...

    OdpovědětVymazat
  5. Mirka napsala .. Žijeme si svůj život. Reálný.

    Do něho patří všechno...i všechny hry.

    Já s tomu celkem rozumím. Jen neberu virtuálno, jako hru, ale spíš jako realitu žitého, prožitého někoho za monitorem, kam mě vpustil a nechal nahlédnout...

    OdpovědětVymazat
  6. A paralelní vlny...už název tvého článku, to vystihuje tak, jak to vidím já...

    OdpovědětVymazat
  7. Nevim, netroufnu si komentovat. Fakt nevim. Mozna souhlasim s MIrkou, ze je jen realita a pak hry co ji doplnuji.

    OdpovědětVymazat
  8. Anino (i Radko), není to o počítačích a není to ani o virtualitě počítačové, internetové, atd.
    Virtualita je jen použité slovo.

    OdpovědětVymazat
  9. Ru, ja nemela na mysli pocitac. A myslim ze Mirka taky ne.

    OdpovědětVymazat
  10. Ja neumim hrat na pocitaci (vlastne me to k smrti nudi). Ja myslela jakoze si obcas zahraju aby bylo veseleji. Aby se mnou nebyla velka nuda :o)))

    OdpovědětVymazat
  11. Ale to zase mluvim jen o tom co si treba jako predstavuji. Ta uvaha mi prijde malo srozumitelna. FAkt nevim zda jsem v obraze. Ja jsem introvert. mam svuj svet. A to je moje realno. A to co je venku se muze stat mym realnem kdyz to vpustim dovnitr. JInak je to Sibir :o)

    OdpovědětVymazat
  12. A to co vypoustim ven je mozna hra. Protoze jsem jako cerna dira. Vse co pohltim zustane uvnitr. Sezrano. A sublimuji jaksi automaticky elementarni castice :o) (proste sublimuji jako takova) TAkze kdyz chcu neco vypustit mimo sublimaci, tak je to asi (mozna, nevim, zeby,snad) hra.

    Jezisi, to je slozite co?

    OdpovědětVymazat
  13. Tak ten tvůj svět je asi tak to, co jsem pojmenovala virtuálno. Je to to, co si tvoříš a v čem si žiješ, abys měla \"svoje místo\" ve světě. Jsou to tvoje radosti i tvoje starosti, kterých si podvědomě připouštíš jen tolik, aby ses úplně nezhroutila, tvoje hodnoty, které si hodnotami děláš (na hodnoty povýšíš nebo oproti jiným lidem z hodnot na nehodnoty degraduješ) právě ty (jedno jestli na základě sebe nebo přejmutí něčeho zvenčí). Je to i tvá představa toho, jakýž je svět okolo, jací jsou lidi okolo, protože i tohle vidění obojího si tvoříš tak, aby ti to nebořilo ten tvůj vnitřní svět. Aby tě to nezničilo.
    Nebo hodně jiných lidí to tak dělá. Myslím, že i já.
    To je to virtuálno, o kterým jsem psala.

    OdpovědětVymazat
  14. jo, je to vlastni konstrukt. Ten kdo si ho nedokaze vytvorit (popr. nevi ze je to jen jeho vlastni konstrukt) se casem objevi na psychiatrii.

    Ale ted nevim, jestli je ta Tvoje uvaha konstatovani nebo stiznost :o)

    OdpovědětVymazat
  15. Hmm... I když... Hra... Jako to, co vypouštím ven...
    Dobrá úvaha. i když to není to, co jsem měla na mysli, zůstala mi vrtat v hlavě.

    Vyvrtala mi třeba tohle:
    Pro většinu lidí jsem extrovert, většina testů je psotavených tak, že jako extrovert vycházím.
    A pár odborných testů a pár jiných lidí, z toho i jedna psycholožka, mě zařadilo jako introverta.
    Asi jak kdy a jak na co.
    Ale vím, že je pro mě extroverze z velké části naučená maska, z velké části obrana. Prostředek. Když chci něco zakrýt, je nejlepší to zahrnout záplavou odkrývání něčeho jinýho.

    Když je mi doopravdy dobře, nemívám potřebu řvát radostí, spíš nedělám vůbec nic, když mi bylo nejlíp s člověkem, stěžoval si, že to na mně není poznat a že pořád nic neříkám...
    Není-li mi dobře, jsem-li nejistá, hraju hru.
    Blbý je, že s tím neumím nic moc udělat, neumím to zastavit a prostě říct \"necítím se dobře\", i když tu hru \"na vždyveselou aktivitu\" na sobě už dost dobře poznám. :-(

    OdpovědětVymazat
  16. to jsme na tom podobne :o) Pro me je treba zamestnani hra. Tam nemuzu prece sublimovat jako cerna dira.

    OdpovědětVymazat
  17. (15) Záleží na tom? :-))
    Je to vykalkulovaný uvědomění si, že když to, co mě v jeden moment napadlo, dám na blog, tak jednak to bude zapsaný a už to nezapomenu, páč si myslím, že je to úvaha pro mě trošku zas o něco dál, druhak že by byla škoda to nezapsat, když se mi to v hlavě tak hezky zformulovalo a kupodivu jsem to hned nezapomněla :-), a třeťak že bude zajímavý sledovat, co kdo na to :-)), třeba jestli to někdo vůbec pochopí, tj, jestli někdo uvažuje (případně i cítí) v daným čase a místě podobně. :-)

    OdpovědětVymazat
  18. (15)
    Konstrukt. To je ono. Konstrukt = virtuálno.

    OdpovědětVymazat
  19. vychodni nauky maji pro to nazev \"maja\". Je to zavoj pres oci, ktery zpusobuje ze zamenujeme iluzi s realitou. Iluze - virtualno - konstrukt.

    OdpovědětVymazat
  20. Ru, tak to je na mne moc složitý a vypadá to, že jsem to pochopila jinak :)
    J A B K O

    OdpovědětVymazat
  21. Jenže - co je maja?
    Poznáš ji?
    Kdy je co maja? To, co žiješ a co máš pocit, že je to to opravdový, ač s eto liší od norem, nebo to, do čeho ze svýho světa vyskakuješ, protože máš pocit, že musíš a že je to tak správný, protože většina ostatních... protože ten sotatní svět tak funguje...Ale pak si uvědomíš, že tak funguje podle zákonů většiny...
    Atd. :-)

    OdpovědětVymazat
  22. Jabko.
    Rostěná.
    Du vařit večeři.
    Hlad dětí a můj slib, že k večeři bude místo oběda to dlouho odkládaný svátečněnedělní maso (ahojky, D.:-)), se nezdá býti majou. :-)

    OdpovědětVymazat
  23. ja uz jsem RU uplne mimo :o) Me zakony vetsinynezajimaji. Ale vim co musim udelat (hry), abych mohla v tomto svete zit.

    OdpovědětVymazat
  24. Hm, já měla chuť na palačinky a než jsem to zamíchala, tak zase na pizzu, tak jsem to osolila, vylila na plech, dala jsem tam co jsem tu našla, taky houby nalezené a už mastím klávesnici :)

    OdpovědětVymazat
  25. Radko, nejde o slepý podřizování se zákonům většiny. Tu většinu jsem použila spíš jako zjednodušení, vysvětlení. Proč to člověku vůbec přijde na mysl.
    Jde spíš o vlastní pochybnost, jestli jsi správně, jestli to, co jsi a kde jsi, je správně. Správně ve smyslu jestli si nelžeš. Jestli vidíš věci tak, jak jsou (abys pak zjistila, že tak asi vidět vůbec nejdou). Atd.
    A to mi netvrď, že to neznáš. :o) Vždyť hlavně o tom píšeš u sebe na blogu.

    OdpovědětVymazat
  26. Takze nejde o to abych se necemu podrizovala nebo to prijimala. Nebo to dokonce povazovala za spravne :o) To je uplne absurdni :o)))) Jde spise o to abych nasla podminky, kde mohla v klidu sublimovat. A ty podminky jsem nasla v moji rodine.

    OdpovědětVymazat
  27. (27) jsem psala, aniž by tam už (26) byla.
    Takže trochu paralelně. :-)
    A teď už vážně du vařit. Teda opíkat.

    OdpovědětVymazat
  28. Ru, vsak vis jak jsem zmitana pochybnostmi. Ale nechavam je volne mnou proudit. I proto jsou moje blogy tak zmatene.

    OdpovědětVymazat
  29. Virtualita a hry, to jsou myslím jen způsoby, jak v téhle máje žít. Hrajeme je pokud to baví nás i ostatní okolo. Asi je budeme hrát vždycky, jen záleží na tom, o čem budou. Některé hry mohou být i tak nějak smysluplné. To, pokud najdeme svůj pevný bod. Hrát hry ale totiž není vše a občas nahlížíme, i kdyby jen jaksi pocitově, svět za závojem máji. To potom možná vznikají texty jako je tenhle tvůj zápis v deníku nebo i ten předchozí. Jsou to tak nějak divně popletené texty, možná na první pohled trochu beze smyslu a přezto se za nimi skrývá jakási zvláštní pravda.

    OdpovědětVymazat
  30. Vindy, probůh, v jakým deníku? :o))
    Ale je hezký od tebe, žes to dočet, takový divný popleteniny... :-))

    OdpovědětVymazat
  31. pridavam se k Vindy. Blog je denik :o) Ńekdo pise blog aby reprezentoval sve JA. a nekdo jiny zkousi odhrnout zavoj. I kdyz nerozumi. ale treba se najde nekdo kdo ho nakopne, kdo pozna a kontrolky sepnou.



    OdpovědětVymazat
  32. Me Ru zaujalo to jak pises, ze sve virtualno prestavis po nejakem zazitku (setkani, objevu) plna pocitu spravnosti a pak dojde k postupnemu vyprchani.
    Beru to tak ze jsi do sebe nasala cizi prvek. A ten pak postupne vyprchava, aby zustal opet jen ten neopracovatelny zaklad. Zaklad ma svuj zivot, vezme si co chce a vyplivne zbytek ven. A roste jeko male decko. Pomalu jako jiste. Podle toho cim a jak je krmene.

    OdpovědětVymazat
  33. Virtuálno a reálno. Mně to spíš připomíná princip swapování. Když se nějaké úloze zrovna nevěnujeme, odsuneme ji bokem, hibernujeme do paměti s pomalejším přístupem, do virtuálna. A když ji začnem zase zpracovávat, hodíme si ji někam, kde ji budeme mít po ruce, do reálu :-)

    OdpovědětVymazat
  34. (34) Tak nějak - s tím cizím prvekem a základem. (Otázk opět - co je základ - je to to naše \"pravé ořechové\", nebo je to jen \"mája\", přes kterou s enejsme schopni dostat?)

    (35( Deník je pro mě to, co se píše s událostmi k určitému datu, dni, deník od slova den.
    Blog je spíš zápisník, blok. (Vnucuje se to, i když prý slovo blog vzniklo jako zkratka z úplně jiných slov.)
    Blog si někdo vede tak a jinej jinak. Může být, že něčí blog má charakter deníku. Troufám si tvrdit, že můj ne. :-)
    Pro mě je blog přímo \"útržník\". :-)

    Jestli se mi něco z duše příčí, tak vést si deník. :-(

    OdpovědětVymazat
  35. Fousku, možná, ale moc s emit o přirovnání nezdá. V tebou popsaným případě přece pořád víš, co je co.

    OdpovědětVymazat
  36. Právěže nevíš. Všecko se to totiž tváří, jako, že je realitou. Swapování provádí jiná, nižší vrstva systému (to samo ...)

    OdpovědětVymazat
  37. Ru, jde jen o slovo :o) Nekdo pod denikem rozumi utrznik :o) Jakoze si pise nekam svoje pocity ci myslenky nezavisle na udalosti ci datu.

    OdpovědětVymazat
  38. Nevim co je swapovani, Fousku. V kazdem pripade si myslim, ze existuje neco jako podvedomi ci kolektivni vedomi. Instinkt. Neco co se kdysi potrebovalo a ted se jiz nepotrebuje. neco co vyplouva na povrch jenom v urcitych situacich. (tranz ci zvlastni zmeny vedomi)A co pomaha prezit.

    OdpovědětVymazat
  39. no já to beru tak, že podvědomí je ta nižší vrstva, která dělá to přepínání a spoustu jiných věcí a kterou normálně vůbec neřešíme, jen používáme (pokud nemáme pocit, že v ní něco zakopává ...)

    OdpovědětVymazat
  40. Mě k téhle diskusi napadla v zpomínka na jinou diskusi:bylo to v Jeně na universitě. Můj školitel kreslil diagram člověka-pozorovatele reality (pozitivistické reality asi). Člověk a realita vedle sebe. K tomu spousta řečí a úvah. Pak někdo vzal fix, celé to zakroužkoval a řekl: To celé je realita.
    Pak se diskutovalo, zda je existence reality podmíněna někým, kdo ji pozoruje; tedy jestli by byla nějaká realita, kdyby neexistoval nikdo, kdo by mohl říct: Tohle je realita. Anebo jestli realita existuje tak jako tak, bez ohledu na to (zakroužkování všeho je realita).

    OdpovědětVymazat
  41. realita neexistuje pokud neni nekdo kdo by to mohl rict. Realita neexistuje bez vedomi ktere ju muze zaznamenat.

    OdpovědětVymazat
  42. Co tím chtěla Liška říci:Těžko se mi formuluje, co jsem chtěla říct.
    Asi že existuje možnost, že pojmy, o kterých se bavíte - virtuálno a realita - se celé dají zakroužkovat červeně a říct: Tohle dohromady je Realita.

    (cheche, v té Jeně byla sranda. Člověk řekl nějakou větu a vedoucí katedry hned vypálil: \"Hegel.\" nebo \"Heidegger!\" Jakože nic nového neříkáš, a ještě nevíš, který myslitel před tebou na to přišel. Cha - ale myslím, že Husserla nejmenoval! Pchá.)

    OdpovědětVymazat
  43. Pozorovatel a pozorovane jsou jeden zprazeny system. Plati na neprincip neurcitosti :o) Podobne jako na hybnost a polohu u elementarni castice. To me zrovna napadlo ale libi se mi to :o)

    OdpovědětVymazat
  44. myslim taky, ze se nic moc vymyslet neda :o) Ze temer vsechno uz bylo receno.

    OdpovědětVymazat
  45. 45: s výjimkou případů, kdy spřažené nejsou - tuto spřaženost ovšem může posoudit pouze další pozorovatel, který ji vyjádří koeficientem korelace ... což je validní pouze v případě, že není spřažený ani s jedním aktérem, či aktérkou.

    A tak se dá pokračovat furt dál a dál - dokud neprovedeme všechny úvahy na světě, kterých je nekonečně mnoho :-)))

    OdpovědětVymazat
  46. 49 bylo určeno Rulise...

    OdpovědětVymazat
  47. Slezte z toho lustru, Fousku, vidm vás!
    A vy Ruliso, hybaj pryč z druhého břehu!
    Radko, alou zpátky do provozu, sakra Drsoň!!

    OdpovědětVymazat
  48. (Už zas vysvětluješ? A proč? Víš, že ti z toho bejvá leda tak blbě...) To už vidím víc smyslu v tý flákotě (konečně!). Tím ovšem nechci říct, že nechápu, o čem je tu řeč. Aspoň teda myslím, že chápu. Ale neni to moc dobrej pocit, enyvej. (Ačkoli drobná paralela by tu bylááá...)

    OdpovědětVymazat
  49. Fousku :o) Nejlepsi je nepozorovat jine systemy. Starat se o ten svuj.ABy jsi mohl pozorovat sprazenost systemu takby jsi musel vystoupi do vyssi dimenze. Bez toho jsi porad uvnitr a nic nevis.

    OdpovědětVymazat
  50. 52) Von už v ní je, v tý vyšší... :-))

    OdpovědětVymazat
  51. aha :o) Tak to meni situaci.

    OdpovědětVymazat
  52. stejne me by me zajimalo co si asi mysli takova elementrni castice. Zda ma nejaky svuj osobni zivot. Nebo problemy typu, kde a kdy ma vzniknou nebo zase zaniknout. nebo se ukazat ci neukazat. Jeji svet musi byt plny prekvapeni, nahod a momentu nejistoty :o)

    OdpovědětVymazat
  53. A ty sama se snad považuješ za víc, než elementární částici? :-)) Argumenty o jejich shluku neuznávám - si to vyděl pár miliardama, a budeš vědět přesně, co si myslí... :-)))

    OdpovědětVymazat
  54. 56: jo, částice, a co teprve takové elementární předložky nebo spojky. Nebo hypersenzitivní citoslovce :-)))

    OdpovědětVymazat
  55. ACH! (Uch... och... :-)))

    OdpovědětVymazat
  56. jojo, kvantove pocitace co budou premyslet za nas :o)) A budou si rikat jak jsme primitivni.

    OdpovědětVymazat
  57. Už nevysvětluju.
    K tomu jsem se rozhdola už tam u \"Ano.\"
    A beztak už to není třeba, koukám. :-))

    OdpovědětVymazat
  58. NOHNI - to jsem musela opsat při vložení předposledního komentáře... NOHNI, LOHNI, POHNI - OHNI!

    OdpovědětVymazat
  59. Vohni. Pět jich musí bejt.

    OdpovědětVymazat
  60. (Ale IMBCL už je fakt moc i na mě. Jdu ŕadši předstírat práci... :-)))

    OdpovědětVymazat
  61. Nebuď smutná, já jsme teď byla ANOMA.
    :-))

    OdpovědětVymazat
  62. ANO, MA... mi. :-)))

    OdpovědětVymazat
  63. cetl jsem to vazne az do (radky) 56, \"osobni zivot elementarni castice\" u cehoz jsem doslova vykviknul :-)
    jinak ja bych sebe do techhle realit a virtualit umistil taky do casovy osy. myslim ze nejaky vnitrni jsem si vytvoril pro vyvazeni vnejsiho ktery jsem neumel zvladat. vytvoril jsem ho slusne zdeformovany takze i pohled ven tomu odpovidal. ted ho narovnavam, pohled ven mi uz neprijde tak odlisnej a prijde mi ze i potreba dvou se zmensuje. myslim ze se zacinam stehovat do reality

    OdpovědětVymazat
  64. Ha, zdá se, že jeden doopravdy pochopil! :o))

    OdpovědětVymazat
  65. Ru, ted se teda citim ukrivdene :o)
    To teorovo poznavani je jaksi standardni postup, ne?
    To tvoje pojeti znelo urcite vic virtualne vcetne uzivatelu virtualna :o))))

    OdpovědětVymazat
  66. No, myslím, že to nevadí, ani že nepíše úplně totéž nebo úplně o tomtéž nebo že to má trochu jinak než to mám já. Ale přijde mi, že ze všech komentářů, co to rozebíraly nebo psaly o svým pohledu na to, je opravdu nejblíž. Navázal na podstatu pojmů.
    Nevím, co je \"standartní postup\" ani v čem je cennější \"víc virtuálně včetně uživatelů virtuálna\". :-) (Nehledě na to, že tomu poslednímu ani nerozumím. :-))

    OdpovědětVymazat
  67. ne, ja se snazila pochopit co myslis tim, ze maji vyhodu mají ti, jejichž virtuální prostor má nejvíc uživatelů (virtualna)? Premyslela jsem, zda se tim mysli ze jsou chapani jinymi na stejne urovni. Proste je to slozitejsi. To tvoje pojeti.

    U Teora je to jasne jako facka. Clovek vyrusta v iluzi. Ve svych predstavach. Casto se mu zda svet nepratelsky. A on pak reaguje taky nepratelsky, protoze nerozumi. Nerozumi svetu, nerozumi svym pocitum. U Teora jsem pak napsala, ze pouzivam hory a chuzi na srovnani sve vnitrni neusporadanosti. Na to abych videla co je. Abych si nemyslela ze neco je a ono to tak vubec neni :o) Ten nastroj je dulezity. Kazdy ma svuj.

    OdpovědětVymazat
  68. 74: a vůbec radko, ty už jsi dostala od paňučitelky pochvalu hodněkrát. Tak pochop, že se musí dostat i na ostatní :-)))

    OdpovědětVymazat
  69. Radko, když ty ke všemu přimícháváš vždycky tak ještě ze tří až deseti jiných skleniček ingrediencí. :-) A pořád z těch stejných - i když to asi děláme každej, u tebe se mi zdá, že je to nějak víc vidět, nevím proč. :o) Možná že je tam často víc těch ingrediencí než základní hmoty. :o))
    Ale pak to vypadá, že jsi jinde.

    Opět, co se týče Teora - proč srovnáváš moje a jeho pojetí?
    Opakuju, zdá se mi - a na to si myslím, že mám právo, stejně jako mám právo se odlišovat od pohledu ostatních, protože je to věc subjektivní a hodně pocitová - že on ze všech nejvíc pochopil, o čem píšu. Netvrdím, že on píše totéž co já nebo přesně o tomtéž a z téhož pohledu. :o)

    Chudák, teď mu to musí být už docela blbý. :-))

    OdpovědětVymazat
  70. (79) Nestihlas. :-)
    Ale díky.
    Jen nevím, jestli to, že někdy je lepší nevysvětlovat a netrvat na vysvětlení, se dá vysvětlit Radce. :-)))

    (77) Taky hezký. :-))

    OdpovědětVymazat
  71. :o))) Dyt jen kecame. A ta ukrivdenost byla jako. A ten Teor pise o sobe. Az na to, ze mame vsichni ty same potize. Mozna to vypada ze nemame :o) Ale to jen z velke dalky. Zblizka je to totez.

    OdpovědětVymazat
  72. Me muze umlcet jen totalni nedostatek casu. A to je zrovna TED.

    OdpovědětVymazat
  73. 77 až 79 = paralelní vlny

    OdpovědětVymazat
  74. Správně. :-)
    všem je v zimě zima.
    Akorát někdo si voblíkne dlouhej kabát s kožešinou na límci, jinej péřovku s kapucou.
    Hledaj se ne ti, kterým je zima, ale ti, kteří si v ní oblíkaj přibližně totéž.:-)

    OdpovědětVymazat
  75. (84) byla na (81)
    Paralelní vlny mi zalejvaj hlavu, asi pudu chvilku dejchat někam do zátoky na mělčinu. :-)

    OdpovědětVymazat
  76. (Jedna mělčina se mi teď vybavila. Pěkná, s písčitym dnem. :-)

    OdpovědětVymazat
  77. Ruliso,h r y měly být samozřejmě v uvozovkách.

    Jinak, Ruliso, myslím, že Tě pochopili všichni, nejen Teor...jen to každý komentoval po svém.

    OdpovědětVymazat
  78. ackoli jsem to az tak uplne nepochopil,
    respektive ztracel jsem se v te forme rozbihajici se vsemi smery, presto jsem si troufnul to drze \"slisovat\" :-)

    OdpovědětVymazat
  79. Dobrá, Mirko, oprava: Teora jsem nejvíc pochopila já. :-)
    Proč se tam objevily hry, jsem totiž opravdu nepochopila. :o)

    OdpovědětVymazat
  80. (A vysvětlovala, a vysvětlovala, až se z toho úplně uvysvětlovala... :-)

    OdpovědětVymazat
  81. Nic nebudu vysvětlovat! Když mě všichni pochopili...

    OdpovědětVymazat
  82. :-))
    A i kdyby ne? Tak je to co? No?

    Žákyně Rulisová, to už jsme přece probírali v prvním ročníku... :-)

    OdpovědětVymazat
  83. Sedím, né? A na mně kocour.

    OdpovědětVymazat
  84. ANO! Píši vám výbornou, posaďte se. :-)

    OdpovědětVymazat
  85. A tu žákovskou mi tu nechte - takové drzé poznámky si vyprošuju! Natož zvíře v lavici! :-)))
    (Du dom, mi tu z toho hrabe)

    OdpovědětVymazat
  86. No, co tady taky...
    :-)

    OdpovědětVymazat

KOMENTÁŘE UZAVŘENY

Blog bude pokračovat na http://rulisa.mzf.cz/

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.