(Optimalizováno pro černobílé monitory)

15. 10. 2007

Proč nemám chlapa

Rozhodla jsem se prodat kobylu. Někam na dožití, do dobrejch ruk třeba jako společnici k osaměle chovanýmu koni nebo na vožení dětí, do chovu na hříbata...

Rozhodla jsem se tak skoro ze dne na den, protože se mi naskytla možnost za hodně lacino koupit po skvělým hřebci jinou, mladou, krásnou, zdravou, nešmajdavou z chybění svalů po téměř smrtelný nemoci. Už jsem to kde všude rozhlásila, že té své hledám novej domov, dokonce i to hříbě, co si Meggi nosí v sobě jakože pro mě, jsem se rozhodla oželet, když místo tří let krmení můžu za tytéž peníze mít hned na čem jezdit...

A pak jsem si to rozmyslela.

To hříbě chci jako kousek jí a Meggi zatím pořád asi tak pět procent naděje na vyléčení taky zbejvá.

A dneska jsem šla přes náves, už za tmy, z roznášky večeře. Nad střechou protější chalupy velkej vůz a v hlavě sousedova autohavárka nad ránem a zbytečná hádka na maštali a Pardubická a hnědák, co už neměl šanci ani na to dožití se šmajdáním, ta noha se mu obracela do protisměru...

A pak na tom černým skoronočním nebi zasršela letící prskavka.

Něco si přej...

Léto. Kamarádka. Když jsem jí řekla, že při padající hvězdě si má člověk něco přát, zajásala a jala se vyhlížet další meteoritový zazáření, aby nadšeně zahlásila: „Padá! XY je kráva, přeju si, aby..." - Jenže tak dlouho žádná hvězda nepadá, aby se stihlo říct souvětí, takže ačkoli tu noc i tu další a tu ještě a ještě další padalo hvězd nepočítaně, zbylo z celého přání vždycky jen „XY je kráva..." a nakonec už jen „Kráva...". S intonací ve finále oplývající takovou mírou romanticky něžného zasnění, jakou může být naplněno jen slovo, v němž je všechno. Všechny emoce, sny a touhy světa láskou se rozplývající ve všehomíru. Kráva...

Dnešní padající prskavka byla až děsivě velká. Děsivě blízko. Úlomek ohňostroje obrovsky bíle svítící, s ocasem jako chrstnutí pohasínající v nebi. A padala dlouho... Třeba se zítra na netu dočtu, že někde způsobila nějakou katastrofu, tunguzskej meteorit nebo tak, třeba je to hyenismus něco si přát, když padá okamžik zkázy...

Ale zase... Posledně jsem si přála cosi o mladším synovi, aby se mu konečně začlo dařit ve škole, a to se splnilo, ale předposledně jsem si přála, aby mě nepíchalo v koleni, předtím zas, aby mi nebylo zima na nos, ještě předtím, aby se mi nechtělo čůrat... - A pokaždý jsem se pak zapřísahala, že příště už si dám záležet, abych zas nezmařila šanci si přát, vždyť přece nemůže bejt takovej problém bleskově si pomyslet myšlenku na to, co chci doopravdy nejvíc! A když to nejde myšlenkou ve větách, tak přece musí stačit prostě jen uvolnit hlavu a přát si to v představách, přivolat si na zlomek vteřiny obraz, pocit, bytostný vjem toho, co si přeju, po čem se mi stýská, za čím mě bolí...

Tahle velká hvězda dneska byla určitě největší, jakou jsem kdy v životě viděla padat. A padala letem dlouhým, neuvěřitelně dlouhým... - Teď nebo nikdy! - A hlava poslušně odpálila lavinu představ místo přání...

Jenže tak dlouho žádná hvězda nepadá. Zbyl jenom mžik.

A byla tma. Tma s tiše bledým velkým vozem.

Už vím, proč nemám chlapa z představ.

Páč dycky, když padá hvězda, myslím na kraviny.
A když jednou za dvacet let konečně přiletí zlomek času navíc, představím si... - Meggi...

No jo, no. Tak jo.

Koukej, ať je to hříbě co k čemu, mrcho hlavatá. Budu na něj mít bohatě času.

70 komentářů:

  1. Meggi to přeju, páč si tu tvoji péči určitě zaslouží. A držím palce, aby to dobře dopadlo :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Zkoušelas na Meggi Alavis? Dělá se i pro koně. Já ho používám pro pesu už přes 3 roky, má těžkou artrózu a svalstvo jí úplně atrofovalo jak nechtěla chodit.

    OdpovědětVymazat
  3. Myslím, že nějakou mimořádnou péči jí nedávám. Ono na tom beztak nic moc nevymslíš. Správně nakrmit, nasedlat, vypohybovat, očistit, podkovat, oočkovat, odčervit... Ale už se nějakej ten pátek známe, to je fakt. :-) Co která máme a nemáme rády... Občas si čtem myšlenky. :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Alavis se dělá i pro koně, a mimochodem, ten psí tabletovej dost zabírá i na lidi. :-)
    Kamarádka na něj nedá dopustit. :-))

    U Meggi to není v kloubu. Nemá artrózu.
    Má zničenou inervaci laterálně na krku, cca v třetině až polovině, po těžký nemoci a zánětu vzniklým z lokálního traumatickýho poškození. dumřela jí při té nemoci při horečnatých otocích velká část svaloviny i s jedním z hlavních nervů, takže jí postupně atrofuje ta neinervovaná (a tedy vlastně i nevyživovaná) oblast těla.
    Nebolí ji to. Je ještě maličká naděje, že by se mohly počkozený nervy do jistý míry nahradit nebo dorůst, někdy to jde. Ale to spíš po hladkým přetnutí, třeba při podotrochlóze, ne po hnilobným odumření.
    Dávám jí béčko kompozitum a podobný podpůrný věci, ale prý by jí mohla pomoct i ta březost, jako startér všelisjakých růstových procesů.
    Uvidíme. :-)

    OdpovědětVymazat
  5. viz www. Ta rána vede do třetiny břicha a na druhou stranu do půl krku na levé straně.

    OdpovědětVymazat
  6. Ona naše Geri nemá jen tu artrozu a displazii nebo dys, netuším jak je to správně a to svalstvo jako by jí taky svého času začalo odumírat. Ten Alavis mi neporadil ani jeden doktor, všichni říkali, že je hlavním adeptem na endoprotézu v republice, dokonce už jsem to měla i vyjednané v Plzni, tu náhradu má i vyrobenou.......ten Alavis jsem si našla na netu a vysloveně jsem to zkusila. Ráno já dávám oproti doporučené dávce 1-1.5 tablety MSM 2 někdy až 2.5 (tedy vlastně koňskou dávku:-))), večer jí dávám 2 tablety výživy. Nohu jsem jí skoro rok masírovala každý večer a nahtřívala takovou tou červenou lampou. Vypadalo to, že už nebude vůbec chodit, trvalo přes rok než se to začalo trochu zlepšovat a vlastně až teď po 3 letech (když už jí bude 10) se vrátila skoro do stavu před těma 4ma rokama:-))
    Držím palce:-))

    OdpovědětVymazat
  7. Rána je to ošklivá, kobyla moc krásná:-))Občas o ní napiš ať vím:-)

    OdpovědětVymazat
  8. mimochodemona jsou ta zvířata kolikrát mnohem lepší než chlapi:-)

    OdpovědětVymazat
  9. Teovždycky ne, ale často ano:-)

    OdpovědětVymazat
  10. Nebo druhej pohled, pro silný povahy.
    Obě mnou odkazovaný fotky jsou bez měsíce rok starý.

    Mod., já o ní občas píšu. :-)
    Ale radši ty hezčí věci.

    Dík za radu, ale na tohle alavis skutečně není. Dáváme ho na maštali jedné kobylce taky. Ale je skutečně na kloubní a chrupavkový potíže. Není atrofie jako atrofie. Vždycky léčíš její původ - tedy ty artrózu, já nervy. (I svoje, tehdy, když ta nemoc přešla z nejhoršího.:)

    Jo, tu tvou poslední větu si říkáme s babama na maštali každou chvíli, když nás nějakej chlap naštve. :-))

    OdpovědětVymazat
  11. (10) Sem to chtěla obrátit. Že \"kolikrát\" naštěstí není \"vždycky\". :-)

    OdpovědětVymazat
  12. No - vidíš. A já na ní ten těhotenskej test zas nezkusila. Když vona čůrá hrozně rychle, víš? :-)))

    OdpovědětVymazat
  13. Druhej pohled - au:-((

    OdpovědětVymazat
  14. tak ted nevim zda to zcela chapu :o) Stare rozhodnuti zruseno a nove rozhodnuti vydano?

    OdpovědětVymazat
  15. Aktérka: Ten těhotenskej test je založenej na antigenech, nikoli přímo na hormonech. Mně nevyšel (teda jí). Teda vyšel jako negativní, přestože říji neměla ani jednou a pohmatem tam březost je. Takže mu moc nevěřím.

    Mod. - Jo. A to už je hodně vyhojený, ty dny předtím focený nemám, nebyla jsem schopná.

    radka - ano, viz úvod článečku. :-)

    OdpovědětVymazat
  16. Radko, chtěla jsem ji kvůli koupi té mladé prodat HNED.
    Ale tu mladou kupovat nebudu. :-)
    Meggi ještě chodí a chodí ráda, i toho huberta šla jak drak, a že má krok nepravidelnej... No, asi bych se na jiným svezla pohodlnějc, to je fakt. Ale to je tak asi všechno. :-)

    OdpovědětVymazat
  17. Ru, ale stejně to chci zkusit. A dík za Meggi - povídala jsem o vás včera Barbuše (Jaduše - Já-duše, Ty-duše, Ona-duše... :-) a mělas vidět, jakou měla radost, chlupatice plyšová. I bez sedla je pohodlná jako křesílko. :-)

    OdpovědětVymazat
  18. ani mi nepřipomínej... zařekl jsem se, že se na taxis dívat nebudu - je mi jasný, že ta zvířata mají z pohybu radost a je to jejich smysl života, byť více či méně diktovaný, ale vždycky mi stačí půlsekundový pohled jako včera a už zase sjede mráz po zádech. Navíc můj loňský favorit, někde jsem o něm psal na blogu...

    OdpovědětVymazat
  19. Jirko, ja se nedivam :o))) Dostihy nemusim na zadny zpusob.

    OdpovědětVymazat
  20. Než se začnu dívat na hvězdy,tak první na co pomyslím je,co bych si přála nejvíc a pak když náhodou vidím padat hvězdu,tak se mi mé přání okamžitě vybaví,takhle bych to doporučila dělat každýmu,aspoň pak nemusí litovat,že prošvihl své přání;-)

    OdpovědětVymazat
  21. Poznámka romanťyka:[22] Hvězdy nepadají, nemají kam. A kosmické smetí, co shoří v atmosféře, nemá na ňyc vliv... ;)

    OdpovědětVymazat
  22. Teo, a víš jak je to s tím posledním oddělením pekla - \"To je peklo pro křesťany, oni je takový chtějí mít.\" :-))

    OdpovědětVymazat
  23. (19) Bez sedla mě na tu mou polofolblutku-polooslici už nikdo nedostane, sem byla posledně ráda, když se mi za tři dny ten krvavej zadek trochu zahojil. :-)))

    OdpovědětVymazat
  24. me lakaji na jizdu bez sedla. Je to horsi? Ja myslela ze je to vzrusujici :o)))

    OdpovědětVymazat
  25. (26)
    No vzrušující je to každopádně, klouže to rozhodně líp než se sedlem, zejména směrem k zemi. :-)))

    Pohodlnost posezu záleží na tom, jakej má kůň hřbet, na chlaďasovi nebo haflingovi se bez sedla sedí fajn, páč jsou široký a kulatý, prakticky bez vystupujícího kohoutku (víc či míň vyklenutej hrbol mezi krkem a zádama).
    Na spoustě lehčích typů jezdeckých koní je to ale jako na koze, koňská páteř vražená mezi půlkama a zaražená o kostrč - nic moc. O neustálým poposedávání vzad, aby sis nerozmašírovala přední spodní úsměv (pánové sáček) o výše zmíněnej kohoutek, ani nemluvě. :-)

    OdpovědětVymazat
  26. Vypada to na haflinga :o))))

    OdpovědětVymazat
  27. Tak do toho klidně jdi. Ten nebolí. :-)

    OdpovědětVymazat
  28. Dostihy taky zrovna nemusím, včera to byl fakt extrém - co závod, to minimálně jeden pád...

    Jaj, ta Meggina rána teda byla fakt dost ošklivá... Přeju moc moc štěstíčka, ať je v pohodě.

    ad ježdění bez sedla - zapomněla jsi k těm \"pohodlnejm křesloidním\" koním vyjmenovat ještě hucula ;) toho mám totiž já :))

    OdpovědětVymazat
  29. No, u těch huculů je to jak kterej, v původním typu byl leckterej taky střechovitej, ale dneska už asi jo, dneska už skoro všichni gaučoidní. :-))

    OdpovědětVymazat
  30. Ru, já koukla, myslím, že je Terka ta jesterka, a Meggi si nech...ahojky

    OdpovědětVymazat
  31. Myslím, že není.
    S Meggi záleží na víc věcech, hlavně tom, jak jí to bude pokračovat.

    OdpovědětVymazat
  32. (Zapomnělas v tom výčtu odrůd eště na jednu - vyžraný kůň velkopolský plyšový bdínský! :-))) Hele, ale my se za to nestydíme, že nejsme líný se nažrat, víš? :-) A Meggi si nech - zaslouží si bejt s tebou.)

    OdpovědětVymazat
  33. Meggi si nechám, dokud to bude mít smysl. Kdyby se jí to zhoršilo tak (až se jí to zhorší tak), že pro ni bude trápení chodit pod sedlem, musela bych jí najít jiný bydlení. S pastvinama. S výběhem větším než kus hliněnýho plácku. Kam se nechodí po dvou schodkách a do strmýho kopce.
    A lidí hodných na koně, rozumějících koním, jsou spousty.

    OdpovědětVymazat
  34. r: jj, to je fakt... teď zrovna kamarádka dávala na pastviny k jedné takové hodné paní svýho koňoucha, který už bohužel nemůže chodit pod sedlem, kvůlivá artroze :(

    OdpovědětVymazat
  35. PS: \"vlasatně\" - to je krásné slovo!!

    OdpovědětVymazat
  36. Už několik dní přemítám, jestli mám napsat komentář o \"XY je kráva\" pod italskou oblohou, nebo o Pardubické (jak jsme ji s rodiči sledovali ve velkých kloboucích), nebo o čem vlasatně, když ty vždycky, Ru, nadhodíš tolik témat naráz.

    OdpovědětVymazat
  37. Lisko, napis :o) I o ty krave XY (i kdybych to mela byt ja :o))) i o pardubicke v kloboucich s rodici. Libila se ti pardubicka?

    OdpovědětVymazat
  38. Ještěrko, dík za zmínku. :-)

    Liško, jo, ale takhle to přece je i v hlavě, ne? Nebo jen v mý, pátý přes devátý? :-)
    Ale co, aspoň si každej může vybrat. :-))
    I když pardubickou bych moc nemusela, je toho dost jinde, názory ze všech různých stran a pohledů. Skoro každoroční podzimní vlna. :-)

    OdpovědětVymazat
  39. V mojí hlavě to tak taky je - když píšu, naskakují mi další a další vtípky a témata a je mi líto je tam nefrknout. Potom se to rozplizne a není poznat, co tím chtěl básník říci, kam směřoval, není to zacílené, ztrácí se hlavní linie.

    OdpovědětVymazat
  40. No, to teda vím o lidech, co se jim ztrácí o hodně víc. :-))
    Ti začnou u A a skončí u Z, přičemž člověk marně vzpomíná, co bylo na začátku a kde cestou to A beze stopy zmizelo. :-)))

    OdpovědětVymazat
  41. Ruli, ja taky nemam chlapa a nijak mi to nevadi :-)

    OdpovědětVymazat
  42. A co chlapa, sporťáku? :-))

    OdpovědětVymazat
  43. Já koňům nerozumím. Nikdy jsem v jejich blízkosti moc nebyla. Zato v přítomnosti chlapů ano. Nicméně nedá se vždy říci, že bych jim rozuměla. A už vůbec ne, že by některý byl naprosto přesně podle mých představ. Můj sen. Ani ten aktuální ne. A protože se obávám, že by to nezachránil ani dopad Měsíce na zem, radši pomíjím stránky jeho nedokonalosti a koukám s ním na ty padající hvězdy. Třeba k nám někdy přikluše i ten kůň...

    OdpovědětVymazat
  44. Moc krásný článek, přesně na té hraně dojetí a humoru, kdy to tak tak sklouzává k sentimentalitě, aby to bravurně vybrala. Přeji meggi krásné a spokojené dožití.

    OdpovědětVymazat
  45. Prosím nezaměňovat sen či představu za ideál a dokonalost na všech frontách. :-)
    Ježíš, tady padaj kroupy! :o)

    OdpovědětVymazat
  46. (49) bylo na (47), Jenio dík, vyřídím. :o))

    OdpovědětVymazat
  47. No, teď už ne, ale fakt padaly! Zničehonic, bez bouřky, bez pršení, jen se přizatáhlo a prostě to naráz začlo šustit... :o)

    OdpovědětVymazat
  48. Vrátila jsem se pro rukavice a čepici.
    Chumelí.

    OdpovědětVymazat
  49. A do prdele... Hodili mi na hrb i zimní údržbu... :-(

    OdpovědětVymazat
  50. Hmm, tak začni udržovat. Ráno jsem vstávala a koukám - bílo. Eště to neroztálo, padá furt.
    Zrovna jsem taky dumala nad gumama.

    OdpovědětVymazat
  51. Přeji té kobylce, že sis ji nechala. Stejně by tě to mrzelo, kdybys ji dala pryč.
    Na Pardubickou bych se vůbec nemohla dívat.
    Přát si něco při padajících hvězdách je fajn - je to vůbec fajn si hodně něco přát, protože když si člověk hodně něco přeje, vynakládá větší úsilí ke splnění toho přání - aniž by to třeba věděl. Na zázraky nevěřím, ale věřím, že když člověk hodně něco chce, tak toho může dosáhnout.
    Moc zdravím.

    OdpovědětVymazat
  52. Co nového s koněma a prací a padajícíma ho- ...eee, hvězdama?

    OdpovědětVymazat
  53. No, spíš ty ho... :-))))
    Samý mlhavý možnosti.
    Prostě podzim, no. :-)

    OdpovědětVymazat
  54. Podzim je třeba trávit v ho-
    spodě. Jináč je to blbý :(

    OdpovědětVymazat
  55. Nebo v ho-
    dinových hotelech.
    :-))

    OdpovědětVymazat
  56. Ho-
    lka, nejsou lidi! :-)))

    OdpovědětVymazat
  57. (62) Ho-
    lky,
    tak to je na
    Ho-..

    OdpovědětVymazat
  58. jeeeee Wicky! Tak to je svatek :o))

    OdpovědětVymazat
  59. Tak proč nemáš chlapa, už víme. Terazky si zkus tipnoutt, proč žádnej chlap nemá Tebe... ;))

    OdpovědětVymazat
  60. Teo, no protože voni taky myslej na kdejaký kraviny, když náhodou viděj tu hvězdu!
    A nejhorší, že myslej na kraviny, i když náhodou viděj mě... :o)))

    OdpovědětVymazat
  61. Njn, největší kravina je myslet \"při tom\" na ženskou... :)

    OdpovědětVymazat
  62. No jo, eště by ti mohla zůstat... :-))

    OdpovědětVymazat

KOMENTÁŘE UZAVŘENY

Blog bude pokračovat na http://rulisa.mzf.cz/

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.