Kdysi jsem ten seriál sledovala. Dlouho po půlnoci. Protože se mi líbil ten chlap. Prostě.
No a co. Tss...
Občas se mi o něm i zdálo. -vá.
Občas něco někam zapadne...
Ten princip. Je přesně ono.
Že kdo koho zabije, na tu stranu přejde síla, o kterou se hrálo.
Ten, kdo zabil cosi zlého ve mně opakem, uvolnil a dostal celou sílu tam nastřádanou.
A s každým, kdo nedokáže zabít jeho a ve mně zahyne, je zas o něco silnější.
Titulní hrdina seriálu byl už velmi unavený. Nesmrtelností. Silou, jejíž přibývání s každým dalším vítězstvím snižovalo šanci ostatních ho porazit.
Vlastně ani nevím, jak nakonec ten seriál skončil.
Asi nijak.
Priznamse uprimne ze nerozumim ani zbla. Ani kdo v kom koho zlo zabije a prejde. videla jsem Higlandera s Lambertem. Byli jsme na nem i s detmi kdyz film prisel do kin. Decka byla z toho cela unesena a dodnes si to pamatuji. Ale tu filosofii jsme si neodnesli ani jeden sebou.
OdpovědětVymazatNenapadlo me zabijet nebo se nechat se zabit.
Přiznám se upřímně, že rozumím až moc. A nezbývá mi, než dodat: Ach jo.
OdpovědětVymazatAle ten konec bude podle mě jinak. Podle mě ho právě ta nahromaděná síla nakonec samotnýho odstřelí.
Ja porad nevim co tou silou Ru mysli. Sily je hromada kolem nas. Jen si na sahnout a je nase. Kazdy si muze nabirat plnymi hrstmi. Pokud bychom ji chteli proti nekomu obratit tak ji stejne dostaneme zpet raz dva. Jako bombu mezi oci.
OdpovědětVymazat\"zabil opakem\", to souhlasim
OdpovědětVymazatale dostal (jen) pro sebe?
uvolnil pro Tebe nee?
Teore, supr ze jsi tady :o)
OdpovědětVymazatA ja lezu do housti. nechapu nic.
(2) Taky mi to tak připadá. Že by to tak mělo být.
OdpovědětVymazatKdo věří ve mne, byť i zemřel, živ zůstane...
OdpovědětVymazat(viz odkaz ve WWW ;)
Je to tak, jak jsem napsala. :-)
OdpovědětVymazatTentokrát děkuju, že kdo nerozumí, nerozumí.
Hajlendr skončil tak, že se setkal se svým oblíbeným, taktéž nesmrtelným nepřítelem - ten z nich, který záverečný souboj vyhrál, směl zemřít.
OdpovědětVymazatHezký, Teo.
OdpovědětVymazatHledáš nevzdělance? :-)
(6) To je fakt, nebo tvůj koment ke článku?
OdpovědětVymazatAť tak nebo tak... Jo.
11: píšou na wikipedii ... .-)
OdpovědětVymazatJestli ten Higlander nebyla chodici DNK. A pak bojuje jeden retezec s inym retezcem. A zustane jen jedna a ta se pak mnozi furt dokola.
OdpovědětVymazatruliso, mimo téma: myslíš, že existuje způsob, jak rozeznat kočku od kocoura bez pohledu mezi nohy (nechce si tam nechat kouknout)?
OdpovědětVymazat[14] A proč se nezeptáš?
OdpovědětVymazatA teď chápu![14]
OdpovědětVymazatTento dotaz je vskutku Nesmrtelný!
Dává nadpisu článku zcela nový rozměr.
PS: Napřed vysvětli kočce, proč a kam se jí chceš kouknout. Ty by ses nechala okukovat od kdekoho, i lékaře, aniž by ses ptala, co chce vidět a proč? :-)
Snažila jsem se koukat bez optání, a vypadá to, že to je kočka. Lékař a ostatní naštěstí ví na první pohled, jestli je kdo holka nebo kluk (u většiny). Nepotřebuje podrobnější průzkum. U koček ale, není to tak jednoznačné. Ptát se jí/ho mi přijde neslušné. A tak se ptám vás, jestli je z jiných vnějších znaků možné určit, o jaký pohlaví se jedná. Asi to zjistit nejde, co? Obávám se ale, že je to fakt kočka. Kulky bych viděla na první zběžný pohled, ne?
OdpovědětVymazatEhm... Jak ta kočka stará? :-) (Kocour mladý.)
OdpovědětVymazatOprava:
OdpovědětVymazatJak je... :-))
To přesně nevím. Jakoby větší kotě. Vypadá to fakt na kočku, přišla k nám a asi zůstane (má důvod, dáváme jí na dvůr žrádlo). Pokud by tu zůstala, byla by nutná kastrace, ach jo.
OdpovědětVymazatPodle toho jak velký/malý to kotě je, se dají nebo nedají hledat kulky. :-)
OdpovědětVymazatSDnažila jsem se napsat nějakej popis, jak poznat pohalví, ale žádnej uspokojivej, co by nebyl ani náhodou matoucí, sjem nevymyslela.
Tak leda - hladit a drbat kotě na zádech poblíž ocásku a na kořeni ocásku, až ho blaženě zvedne, zatímco druhej člověk číhající zezadu toho využije a bud estudovat míst apatřičná. :-)
Dvě tečky dál od sebe - spíš kocourek, tečka a spíš čárka spíš blíž sobě - spíš kočička. :-)