Romantika

...je když...

...čtrnáct dní plánujete, co všechno si v klidu, s dostatečným předstihem do odjezdu nachystáte a připravíte, abyste to pak chystali hodinu před odjezdem. Se sobě vlastní radostí, jak flexibilně jste si poradili. Aneb recept, jak během hodinky předělat parkúrovou výstroj na výstroj turistickou:

Seznam věcí potřebných na cestu seškrtáte na třetinu, on i ten spacák je zbytečnost, však ve stáji, kde máte domluveno přespání, se vždycky nějaká ta houně najde. Z postrojů sundáte všechna nepotřebná přídatná korekční a přiježďovací řemení, beztak by se do nich akorát kůň zamotával, až si bude odhánět mouchy. Absenci sedlových brašen a úchytek na připínání zavazadel nahradíte důmyslným systémem sisálových provázků, vedoucích pod, skrze, před a za sedlo. Měkčené potahy na sedla, co máte už čtrnáct dní objednány, oželíte, telefonicky uklidněni, že jsou na cestě a přijdou poštou nejpozději popozítří. Třmeny prodloužíte o dírku, skákat se neplánuje (protože jste tou trasou ještě nejeli a zatím nevíte nic o těch stromech napadaných přes cestu) a v moudrých knihách píšou, že delší třmeny jsou na distanční jízdy pohodlnější. Sebe i koně oblemtáte vrstvou odpuzovadel hmyzu a svatosvatě si slíbíte, že pojedete tak, abyste se nezpotili a odpuzovadla vydržela odpuzovat aspoň půl hodiny.

Než vám stájoví kolegové udělají dostatečnou kolekci skupinových i portrétních fotografiií, dokumentujících tu památnou chvíli odjezdu na první výlet na koních, jsou koně dostatečně splavení potem z nervozity, cože se to, ksakru, děje za šaškárny, a můžete vyrazit.

Po prvním zaklusání hoďte za hlavu rady moudrých knih a třmeny si opět zkraťte na původní délku, dlouhý třmeny v parkúrovým sedle jsou čistej masochismus.

Pořadí v zástupu se volí podle psychiky koní a jezdců, aby se ani jedni ani druzí nenervovali a nekopali po sobě. Ale je dobré, aby alespoň druhý v pořadí dobře viděl i bez brýlí a mohl mi zavčas říkat "značka je vlevo, značka je vpravo." Případně "byla vlevo, byla vpravo".

I tak je též dobré míti mapu, protože značkování jezdeckých stezek je zatím v plenkách a do dokonalosti značek pěšoturistických mu ještě trochu chybí. Dojedete-li někam, kudy to dál nejde, nejspíš jedete špatně. Též se nedoporučuje příliš zaměřovat pozornost na trhání třešní u silnice za jízdy rovnou ze sedla, snadno se stane, že si ani majitelé ostrozraku nevšimnou, že značky z té silnice odbočily do lánu ozimého ječmene.

Zapomeňte na zvyk z jízdárny, diktovat koni, co má dělat, kdy zkrátit krok, kdy prodloužit, kam jak šlápnout. V krajině mléka a strdí (a též trní a šáší) rychle přijdete na to, že nejlepší je nechat to koňovi, ten po pár kilometrech už dávno pochopil, že principem je jít pořád dopředu, a poradí si s tím i bez vás, respektive nejlíp, když mu do toho nebudete moc kecat. Akorát hleďte být pohotoví a ovládejte dokonalou rovnováhu při jízdě vležmo koňovi na krku, jinak zjistíte, proč by bylo možná dobré mít opovrženou tu jezdeckou přilbu. Šišky na smrkách visí proklatě nízko.

Máte-li s sebou dítě na poníkovi, občas se ohlídněte, zejména v těch ozimých zrninách, či ve vzrostlém houští kopřiv, vidíte-li z dítěte aspoň hlavičku. Nevidíte-li, může to znamenat, že dítě s hlavičkou uprostřed kopřiv loví zpod břicha poníka batožinu, jíž povolily sisálové provázky a odebrala se k zemi.

Jste-li zvyklí na výletech stydlivě ku čůrání vyhlížet vhodné houští v hloubi lesa, zatněte zuby a smiřte se s tím, že při turistice koňské budete ku tomuto úkonu vyhlížet otevřená prostranství zelenavých luk. Tam totiž koně zapomenou na všechno včetně plašení se z houfů hovad kolem sebe, píchnou hlavy do trávy a budou se cpát plnou hubou, pročež vy nemusíte mít strach, že než si ulevíte, budete bez dopravního prostředku.

Mějte s sebou mobil. Až vás budou z hostitelské stáje shánět, jestli jste celí a zdraví, když jste tam měli být už před hodinou, budete je moct ujistit, že do půl hodinky jste tam. Za další půl hodinky ujištění zopakujte.

Až dojedete, s křupnutím narovnejte stařeckoartritická kolena ztuhlá seskládáním v příliš krátkých parkúrových třmenech, ve snaze o elegantní seskok před přihlížejícími se sesuňte co pytel brambor ze sedla, totálně propocenej cajk včetně důmyslné sisálové šmodrchaniny shoďte z koně na nejbližší kus trávy, vezměte sebe i koně (v opačném pořadí) vodou z hadice, smyjte prach, pot a odpuzovače hmyzu, ustájte, nakrmte, vyčistěte, zkontrolujte kopyta, pohlaďte, poděkujte pokorně koni... A jděte se přiopít s hostitelem. Je to třeba. Čeká vás minimálně ještě cesta domů.

Romantika je... Bolí mě prdel, přátelé... :-)