...když pak stejně přejde...?
(Proč mi kocour žere hrozinky...? :o) - Pardon, to byla jen poznámka mimo...)
Proč to příroda tak zařídila, ten záchvat horeček a nesoudnosti, křečí, bolestí a euforií k totálnímu vyčerpání, na pokraj infarktu... Proč, když k rozmnožování bohatě stačí pud pohlavní a něco málo sympatií? A k partnerství rozum...
Třeba je to tak. Že i v tomhle zafungovala evoluce. Že ta vyvinula mechanismy, které mají zajistit, aby lidi spolu vydrželi. Aspoň chvíli. Aspoň pár let, než jejich společný potomek doroste schopnosti relativně samostatnýho života. Aby mezi nimi vzniklo něco, co bude na začátku silnější než vztahy v rodině, odkud je třeba odejít. Aby mezi nimi pak po tom všem zůstalo něco, co bude stejně silné jako vztahy v jejich původních rodinách. Aby to, v čem vyrůstají jejich děti, mělo základ dost silný, aby to samo bylo dost silné a cokoli zvenčí, co nebude silnější, aby nemělo šanci rodinnou soudržnost zrušit... Aby to celé fungovalo dál a dál, generacemi uzavřený kruh... spirála...
V původní rodině vztah dítěte k rodiči trvá roky. Dlouhé roky. Patnáct, víc... i když v pubertě se to nezdá, ale i tam ten vztah ještě pořád přirůstá. Celé roky přirůstá, kumuluje. Vším, co se mezi jedním a druhým člověkem děje a odehrává, vrství a přibývá jako kapitoly tlustého románu. Román o otci - matce a jejich dítěti, dětech. Neskutečný objem sdílených dat, průběžně ukládaných, zálohovaných...
A pak přijde někdo jiný, partner, na část života, někdy na celý zbytek.
A za kratičký čas zamilovanosti se uloží a zazálohuje tolik dat, kolik by za jiných okolností přirůstalo celé roky. Zamilovanost, která dohoní a předhoní objem dat vztahů s původní rodinou.Zamilovanost jako program pracující s kompresí.
Teprve až se srovnají objemy dat zamilovanosti a bývalých vztahů, až se člověk posune odtud, odkud měl, tam, kam měl, i zamilovanost se srovná. Pomine. Pomine nutnost ukládat komprimovaná data.
Dobře to evoluce vymyslela. Škoda, že nestačila zjistit, že samostatnost potomků už dávno nestojí a nepadá na samostatnosti biologické, takže výchozí objem dat pro partnerství občas nestačí na celou potřebnou dobu. Škoda, že člověk si tak snadno zvyká na prvky urychlující a zjednodušující práci.
Škoda, že je to celý asi ňáký složitější... Kruci, proč musí být všechno tak složitý, sotva se o tom začne víc přemýšlet...
(Proč mi kocour lemtá ten vaječnej koňak? :o) - Eee... Kudla, zas jsem se proflákla...)
me kocka snedla zavinace, a to jsem myslela ze kysle nemusi :o) Jak ten konak snasi ta tvoje?
OdpovědětVymazatZato ty rozinky mi tu teď žere i ten druhej. :o))
OdpovědětVymazatTo je dobrej start debaty. :-)))
OdpovědětVymazatSnáší to dobře, moc jsem mu nenechala. :-))
Prave jsem se zamiloval :-)
OdpovědětVymazatRoji, nenapínej! :-))
OdpovědětVymazatJá radši moc nepřemejšlím, je to fakt o hodně jednodušší ;-))))
OdpovědětVymazatTedy,čekal jsem ,že Vaše dámská sešlost bude mít obsáhlejší a dokonalejší komentáře k té,musím říci,dobré ba téměř výborné úvaze \"proč zamilovanost\",/doufám,že duna je také žena/,takže nemo Roj,jako muž to zcela lapidárně a pregnantně rozhodl\"právě jsem se zamiloval\".Nač více slov.A tak já jenom doufám,že se Vaše dýchánky na toto tema ještě rozjedou!A,že toto tak pěkně načrtnuté, tema,já skláním svou sivou hlavu, bude mít právem odezvu jakou si zaslouží.Očekávám,že hodíte Vaše srdce,/byť možná už poněkud zkamenělá/,alespoň do tohoto blogu,a že nezůstane jenom u toho,že nějaký kocour vychlemtal zbytky kyselé ryby.
OdpovědětVymazatP.S.Místo \"nemo\" patří \"jenom\".
OdpovědětVymazatTak první dva komentáře mě naprosto dostaly :-))). V kontrastu s hlavním tématem... :).
OdpovědětVymazatPříroda to zařídila báječně. Ovšem s potomky nemám zkušenosti - ale řekla bych, že tam už to nabírá daleko větší grády a je potřeba mít ty rezervy. No, já nevím, jak to chodí, ale mám pocit, že jakmile jsou v tom ty děti, tak má člověk najednou strach, podvědomej...
Viděla jsem film o tom, jak mladá ženská se super fungující rodinou, bezva chlapem zjistí, že asi za měsíc umře. Napsala si seznam, co všechno do tý doby udělat. A první bylo? Zamilovat se. Ještě jednou. Navzdory tomu doma... A já to docela chápu :-)
No, asi ti jsou ty rezervy, když na to přijde, možná k prdu. Říká si někdo: tyjo, ale před těma x lety to bylo tak krásný, tak já to s ním ještě překlepu? To se mi moc nezdá. Nebo víc vydrží manželství s většíma rezervama? Možná je ta zamilovanost jenom takovej bonus a vliv na vztah po odeznění nemá. Ale nejdůležitější je prej stejně humor.
OdpovědětVymazatJano ano! (-: ten film, co zminujes se jmenuje \"Muj zivot beze mne\" a je fakt uzasnej. A prave to, ze se ta zenska chce jeste jednou zamilovat, i presto, ze sveho muze stale miluje, je fakt krasne zpracovany. Doporucuju!
OdpovědětVymazatJo a na cteni doporucuju Rulisu (-:
Nejak mi tenhle blog vypadl z ctenych odkazu a to dokonce na nekolik mesicu a ted toho lituju.
Jo jo, taky se mi moc líbil. Udělala bych to samé co hlavní hrdinka. Jak já bych se ráda zamilovala! A vdala! Bohužel oboje už mám za sebou, romantika je v nenávratnu :-)
OdpovědětVymazatPánbu mě chraň od zamilovanosti! V tu chvíli ztrácím svou inteligenci, nevidím, neslyším, nerozumím pomalu ani jednoduchým větám, zapomínám, jak se jmenuju, a planu tak, že se desítky kilometrů ode mne zvedá teplota o desítky stupňů. (Kdo si myslíte že může za ta tropická vedra poslední léta?) Ovšem odmilování mívá podobně prudké následky. Takže sice stále ještě nevím, jak se jmenuju a kolik je pět krát pět, ale všude kolem mrzne, vane severák a já umírám. :-))))
OdpovědětVymazatCokoli, jenom ne zamilovanost, prosím.... :-)
Je moc pěkný být zamilovaná. Už to, jak to člověka povznese. Zvláštní kolik lidí to odhalí, aniž by jim to někdo řekl. Stav je to nádhernej že...ale mě ti Ru, nějak napadlo, že si člověk znovu a znovu nechce připustit, že je to limitovaný časem, vyplavením hormonů.
OdpovědětVymazatŽe to zase skončí. A rozhodování se v zamilovanosti, do toho třeba hned děti, myslím, že se po vystřízlivění kdekdo pak diví. Když nastane to normální období. Může to i vyjít a vztah na období té euforie a krásných chvil se pak může stavět.Já nevím, ale mám dojem, že vždy, když už jsem si myslela, že nic, přišla zamilovanost.
Jako kdyby proto, aby to člověk nevzdával a nabral sil k žití.Napadá mě toho víc i v souvislosti s tou kompresí.
Ale pojalas to až vědecky :), musím si to rozfázovat a vrátit se.
Leni, kdyby to šlo, tak si ji taky zakážu, ale copak to jde ? Snad jde to , když se k tobě plíží včas prchnout, ale jak někoho už vtáhne do chapadel je ztracen a docela rád. Dokonce i když už ví svý...Možná vždycka zas a znovu doufáme, že tentokrát to prostě už vyjde :)Já teda uznávám, že v tom jsem nenapravitelná.
OdpovědětVymazatA i když to nevyjde, jsem ráda za to období, i přes následné možné zklamání.
Ale kdybych si mohla poručit, byla bych nejraději naposledy opravdu zamilovaná do toho, s kým bych pak žila..a přála bych si, aby vše fungovalo i pak. Jenže...
Lenka: mrzne jen tam, kam si člověk pustí mráz. I když třeba bublina zamilovanosti splaskne, a požár pomalu dodoutnává, vždycky může zůstat napořád jiskřička žhnoucí jako Bunsenův hořák - žhavá upomínka toho, že někde někdo žije, a že byl součástí něčeho velkého.
OdpovědětVymazatJé, díky všem! Já tu včera večer seděla a nikdo nepsal (ani na blogách) a oči s emi klížily, až se mi překlížily docela... A teď koukám.:o)
OdpovědětVymazatAni, (14), díky, ta myšlenka o nabrání sil... Jo, určitě taky, jestli ne vůbec nejvíc. :o)
Jedno se zamilovanosti neda uprit. Je hrozne prijemna! clovek touzi aby tyhle pocity mel porad. A kdyz ho prejdou, tak se nejdriv nastve na puvodce tech pocitu, ze je to jeho vina ze uz neni zamilovan. A pak v druhem kole si hleda znovu nejakou prilezitost si ten pocit vyvolat. Je to zavislost. Absence zamilovanosti vyvola typicke abstinencni priznaky. Pocit prazdnoty, zbytecnosti az podrazdenosti. Teprve dalsi zamilovanost ho z toho stavu prazdnoty vysvobodi.
OdpovědětVymazatNáš kocour ví, co nesmí.. a pokud jsem v dané místnosti, tak to i dodržuje. Takže mi naštěstí nic neužírá.
OdpovědětVymazatNo a zamilovanost.. hmm.. tak to já bych se jako raději bavil o těch kocourech. I kdyby mi ujídali rozinky.
Myslím, že zamilovanost je, byť na čas, potřebná pro každého. I kdyby jednou za život. Už třeba pro pochopení těch věcí, co druhý v zamilovanosti dokáže ztropit. Pokud by to posuzoval ten, kdo to nikdy nezažil, dost obtížně by to chápal. Knihy a filmy, tam je jí dost, ale to se nevyrovná vlastní zkušenosti.
OdpovědětVymazatPokaždé, nebylo to zase tak často, když jsem byla zamilovaná, byla jsem asi úplně nejvíc svá. Povolilo toho ve mně hodně a bylo mi to tak jedno... Poznala jsem, čeho jsem v lásce a pro lásku schopna. Zbořila ve mně předsudky, křečovitost. A odmilovávání se, no nic moc, to je fakt. Na druhou stranu, čím krásnější stav prožíváme, tím hůř se smiřujeme s tím, když ho ztrácíme, protože v tu dobu ztrácíme toho moc. Je to daň, kterou splácíme to pěkné, proto člověk i počítá s \"platbou\" za něco už předem.
Někdo říká, že se nedá žít ze vzpomínek, já myslím, že i jo, a že se dá na nich následně stavět, na tom krásném období, co partneři spolu prožili. Zamilovanost, ale i láska opravdu povznáší, už jen tím, že mám pro koho o sebe třeba víc dbát, mám se na koho těšit, mohu myslet na toho, kdo o to stojí. No, ještě se vrátím...
Jééé, zamilovanost!
OdpovědětVymazatJá když jsem v tom, pořád výrábím dárky a v každém obchodě vidím vhodné dárky pro milovanou bytost, nemyslím na nikoho jiného, každou vteřinu. Jůůů.
No asi to zas brzo přijde. Snad. Odmilování a ustálení přátelství už mi myslím právě proběhlo, teď si dávám oddechový čas a pak - ať se objeví někdo úúúžasnýýý! Protože já jsem v zamilovanosti taky úžasná.
Vrať se, neztrácej se... Čím dál víc jsem ráda, že ses tehdy neztratila. :-)
OdpovědětVymazatA Háčko - jsem taky ráda, že se vrací. :-) I když stejně jako u Roje - taky bych nejradš věděla víc, víc, víc!! :-))
A ještě kdyby tak vykouk Exex a přestal se udíbávat. :-)
Bylo na Aninu. :-)
OdpovědětVymazatPro mě poslední zamilovanost už příjemná nebyla. Cítila jsem, jak se mi pálí obvody, jak praskají všechny pojistky, jak už ztrácím kontrolu... A to by člověk neměl. Ztrácet kontrolu nad svým životem, nad svými emocemi. Serfovat na vlně tsunami je poměrně dost nebezpečné. A hlavně, jednou se ta vlna roztříští o břeh a ty tisíce mrtvých a zkáza kam se podíváš..... (sem by patřily smajlíky za nadsázku, ale nějak mi ještě moc do smíchu není)
OdpovědětVymazatA ještě mám docela chuť vytmavit to pěkně vynálezci zamilovanosti. :-)
Proto děkuji za znovunalezený klid, za klidnou hladinu svých emocí.
Ach jo.Kdyby to tak člověk opravdu mohl ovládat..já patřím k těm sebeničitelům.Prostě přes všechny \"zkušenosti\" se tomu nakonec poddám úplně, protože jinak to pro mě nejde. Nemůžu kontrolovat lásku.A pak se jen modlím, aby to už z té zamilovanosti přešlo do té Lásky..protože to je to , po čem já toužím.Ne být stále zamilovaná.. i když je to prostě príma..(a možná vážně pouze chemická reakce, která má instinktivně posunout a načepýřit samičku pro toho nejlepšího samce :o)).
OdpovědětVymazat..ale myslím, že úžasný je dojít přes zamilovanost k tomu vztahu, kdy je prostě možný všechno.A kdy se člověk vlastně pořád..v určitých časových údobích ..znova a znova zamilovává do toho samého.
A to bez zamilovanosti nevznikne..takže já fandím zamilovanosti.(krátkodobé:o))
Ru, jo dík :)...k tomu ukládání dat...zamilovanost pomine a ti dva spolu začnou žít v lásce. Pokud se ta láska neudrží, pokud ji jeden i z nich začne ztrácet a postrádat, zčne časem po ní hladovět, chce ji znovu. Ono se to bez ní nějak dlouho nedá...Někdo se v tu dobu objeví a člověk v tom lítá. Snad ve všech případech lásku předchází zamilovanost, někdy větší, někdy menší. Oba, co jsme zamilovaní jsme vyhládlí. Chceme se co nejdříve nasytit toho, čeho se nám nedostávalo.Logicky chceme o sobě vědět co nejdřív co nejvíc. Abychom třeba věděli, jak s těmi informaceni zacházet, jak si dělat radosti, jak si neublížit. A pořád poznáváme nové. Pak se asi stane, že třeba za půl roku o milovaném člověku víme tolik, co o partnerovi, s kterým jsme prožili 10let. A pokud z toho ještě 5 let vázla komunikace, tak možná ještě víc. Ten zájem poznat toho druhého co nejlíp je taky proto, abychom si svůj vztah chránili, abychom věděli jak, abychom se vyvarovali chyb, co jsme napáchali ve vztahu co dodoutnal. Tak myslím, že data, co si ukládáme do sebe komprimuje hlad po lásce a touha, naděje v něco lepšího, než co bylo...
OdpovědětVymazatLeni, ad 24 -já, to co píšeš taky chápu. Byla jsem asi třikrát v situaci, kdy jsem řvala na všechny strany, už žádného chlapa, žádné zamilování, co se mnou pak může následně zamávat do té méně příjemné podoby. Fakt jsem to myslela vážně a někoho i občas od sebe odehnala. Není to zas tak dlouho, co jsem sebe i okolí smrtelně vážně o tom přesvědčovala, že už žádný takový bouře a uragány, že chci klid. A stejně, po odpočinutí si od toho návalu emoci od zdi ke zdi, se to stalo znovu.A já zase byla ráda, že se stalo...
OdpovědětVymazatJo, a docela paradoxní se mi zdá, to, že pokud se moje dcery zamilovávaly, ony byly samozřejmě šťastné, ale já jako máma, i když jsem jim to moc přála, už jsem se za ně v duchu bála těch konců :)
OdpovědětVymazatmyslim ze snad ani neni problem v zamilovanosti. Nybrz v tom, zda umime zit bez ni. Zda nalezneme na zivote bez zamilovanosti to krasne. Nebo zda to krasne jsme schopni videt jen pres ruzove bryle zalaskovanosti. Zda ta zamilovanost neni pro nas jen utek ze svobody do nesvobody.
OdpovědětVymazatRadko,přesně.
OdpovědětVymazatMyslím si, že to příroda nastavila dobře a tak akorát, aby si to člověk užil, načerpal energii, pobyl si v euforickém stavu a zase se vrátil do stavu normálu.Věčná zamilovanost jedna po druhý, to musí být opravdu náročný. A pak kdy by člověk žil tu normální realitu.Prostě je to fajn osvěžení mysli, přesto, že člověk někdy může vypadat jak pitomeček, ale je mu dobře :)
OdpovědětVymazatOdmilovani?Co furt melete o odmilovavani? ;-)
OdpovědětVymazatTo se resi tak, ze se zamilovani presmeruje :-)
Roji,no, vidíš, to mě nenapadlo...a to jako bez pauzy, no přeju ti to :))))))
OdpovědětVymazatMně by to zničilo.
No, (32) bych brala asi jako s tou písničkou, co ji Roj slyšel poprvní, nebo jako když už před časem tady cenil chrup coby tvrďák chlap kruťas největší. :-))
OdpovědětVymazatAle Ru, ja ti fakt nelhal :-)
OdpovědětVymazat[33] Jak chces zastavit rozjetej vlak? :-)
ad 32: ale ono by se i přesměrovalo (i když prakticky jsem to zažila jen jednou a byla to jízda jak na horské dráze), jenomže kam????
OdpovědětVymazatRoji, my jsme v jiné situaci než vy chlapi. Skvělých žen je asi tak desetkrát víc než chlapů, možná víckrát! :-))))
Mně se např. líbí málokdo, nemůžu za to. :-( :-)
Lenko, ja myslim ze to nehraje roli. Do jednoho uasneho skveleho chlapa muze byt zamilovanych treba sto zen. nebo tisic :o) A pak muze byt skvelych chlapu tisickrat mene.
OdpovědětVymazatTak to já nesoupeřím. Jakmile mi on-mého srdce šampión - nedá ihned přednost, odcházím, nemá to pro mě smysl. Když není citová investice oboustranná, tak..... o čem to je? Taky prát se o chlapa (ale i o ženu) považuji za nedůstojné pro všechny zúčastněné.
OdpovědětVymazatAsi jsem uejtá nebo chci moc, co já vím. Nicméně jinak to neumím.
[36] Lenko, v tom ti musim dat za pravdu a musim mirne s uspokojenim priznat, ze me to az tak netrapi :-))
OdpovědětVymazatRoji, netvrdím, žes lhal, jen že si občas trochu utahuješ. :-) V čem konkrétně že jsi si tu neutahoval? :-))
OdpovědětVymazatAd Zamilovanost: Všecko mi to seplo dohromady, s tou kompresí a doháněním objemu dat, když v mírné euforii řízlé melancholií - tj. ve stavu mírné podnapilosti - (ne, nehodlám být alkoholik, fakt nee:) mi vyskočilo, že ve stavu mírně pdobném, leč nealkoholovém, je člověk príávě na rozdíl od toho alkoholového schopen nasávat krom alkoholu i informace. Fakta, pocity, detaily... Data všeho druhu. Pak mi přišlo, že ne, že je schopen, ale snad právě proto je v zamilovanosti tak euforizovanej a excitovanej, aby těch dat do sebe nachytal a nacpal co nejvíc.
Co nejvíc vědět o druhým, co nejvíc z něj do sebe vsát, nechat se jím celým prosáknout, prožrat... - Co je pro vás největší peklo, když jste do někoho zamilovaní jednostranně? Pro mě ne to, že mě on nemiluje, ale to, že mám z jeho strany malej tok dat. :o) A nemůžu, nesmím tlačit chtít jich víc, jinak bych ho mohla ztratit (znechutit, otrávit, odradit, zaplašit) definitivně! :-)))
Ru, jak je to jednostranný, není to pro mě to krásný a pravý. Chybí sdílení, odezva. Prostě ta půlka chybí. Není to to krásný, ale spíš peklo. To už bych si radši počkala na ty data...Neříkám, že se tak nestalo, nemůže dít, ale když vnímám jen to ticho z druhé strany , časem se taky nakazím tichem.
OdpovědětVymazatUvedla jsem to akorát jako doplnění informací, jeden z kamínků mozaiky. :-)
OdpovědětVymazatKdyž ono o tom, co to je zamilovanost a jak je přechodná a jak různě ji lidi můžou vnímat a jak různě se s ní vyrovnávat, už bylo napsaný docela dost. Mě fakt včera v hlavě strašil spíš mechanismus, PROČ ta zamilovanost vůbec je. Proč ta šlaha. Jakou má funkci. :-)
OdpovědětVymazatZvláštní pocit, chtít mluvit o zamilovanosti - a přitom nechtít. :-)
OdpovědětVymazatRu, funkci má pěknou, ovšem následky někdy katastrofální ;) Dobrou :)
OdpovědětVymazatA šleha to teda je :)
Ru, v te jedne konkretni vete nebylo utahovani ani zbla, tu versi jsem nikdy predtim neslysel.
OdpovědětVymazatA jinak JA si muzu milovat koho chci! Klidne i Tebe :-)
A nezabranis mi v tom ;-)
A co uděláš s Rojem :))))
OdpovědětVymazatRu, jak nechtít, proč nechtít...
OdpovědětVymazatAni, nechce se mi mluvit o zamilovanosti u sebe.
OdpovědětVymazatS Rojem - ježíš, Ani, nestraš, doufám, že už nic! Dvě mi úplně stačí! :-)))
OdpovědětVymazatBa ne, Roji, když napíšeš, \"tu versi\", tak už ti to věřím. :-)
A bránit ti nechci! :-)
Jen jsem ženská, víš, takže jednak zvědavá a druhak... Kruciš, jak to opsat, aby bylo jasný, že to souvisí s tím, že bránit nechci, ale aby to nebylo moc... - No, já si něco časem vymyslím. :-)))
Jasně, Ru...
OdpovědětVymazatRu, vlastnes to skoro rekla vid? :-))
OdpovědětVymazat:-))
OdpovědětVymazatRu, pozor, Roj přesměrovává :)))))
OdpovědětVymazatPěkně to pokračuje.Jste docela upřímné a tady je vidět jak je zamilovanost složitá.Docela by mně zajímalo jak nesete z vašeho ženského hlediska nevěru.Abych byl přesný,nevěru Vaši,ženskou.Tedy pokud jste vdané,máte děti a přijde někdo a brnk...spalující oheň je tady.Vaše zábrany,obavy z následků,touha pustit se do nepoznananého a obtížně kontrolovaného,pokud jste skutečně zamilované v protikladu k pocitu,že třeba děláte něco nefér k vlastnímu manželovi,dětem...jak silná je pro Vás brzda vlastního manželství,dejme tomu průměrně fungujícího,jak silný je pocit povinnosti ke stávajícímu stavu,jaké je, nebo bylo u Vás dilema pokud jste věřící...atd.
OdpovědětVymazat[55] Chicony, to ti prece zadna nerekne :-)
OdpovědětVymazatCopak nevis, ze zatimco neveru provozuje 90% muzu, zen pouze necelych 10%? :-))
Vzdyt je to jen matematika !
jenomze 50% chlapu si pekne vymysli a 50% zenskejch umi pekne tutlat... takze se to krasne vyrovna (-;
OdpovědětVymazat[57] V tom pripade 50% zen nema co napsat a 40% zen nesmi nic napsat :-)
OdpovědětVymazatPrabdepodobnost, ze je zde jedna z deseti... ale jo, nadeje je vzdycky :-)
Já klidně mluvit můžu, už nejsem v instituci manželství, takže nikomu tím neublížím.
OdpovědětVymazatMyslím, že každá tu svou nevěru prožívá a nese jinak, taky k tomu máme jiné důvody. (Ono to asi od mužů nebude příliš odlišné.) Některá si jenom \"odskočí\", je-li příležitost, a nic. Je to pro ni jenom sex, dobrodružství.
Pro jiné je to naprosto nepřijatelné... a přesto... Zažila jsem to. Byla jsem vdaná, ale děti jsme neměli. Najednou jsem potkala člověka, u kterého jsem měla dojem, že jsme se pro sebe narodili. Vůbec to nešlo ovládnout. Nemyslela jsem na nic jiného, usmívala jsem se i u mytí nádobí... Klasika. Můj muž něco musel tušit, ale nic neřekl. Myslela jsem, že se roztrhnu, měla jsem ho ráda a pocit povinnosti byl velmi silný a nechtěla jsem mu ublížit. Snažila jsem se, ale stejně jsem byla v duchu s tím druhým. Někdy jsem seděla a mluvila s manželem, ale viděla toho druhého. Byla jsem jak blázen. Neustále jsme rozebírali vzniklou situaci,nakonec jsme se asi po půlroce rozešli. Rozvod bychom ani jeden neunesli (myslím jako že jsme nechtěli ublížit nikomu jinému). Dneska si ťukám na čelo. S odstupem času vím, že když přijde takovýhle výjimečný vztah, že se jen tak nezabíjí. Neviděla jsem, že dávno nežiju s tím pravým. Měla jsem zafixováno, že rozvody se týkají všech jiných lidí kromě mě. Za pár let jsme se stejně s manželem rozvedli. Nebyla bych schopná podvést někoho, koho doopravdy miluji. Ale já byla velmi mladá, když jsem se vdávala, neznala jsem rozdíl mezi mít rád - být zamilovaný/á a milovat. Tehdy, kdy jsem poznala \"toho druhého\", jsem teprve pochopila, co to je - milovat.
Tak nevím, Chickony, jestli ti to něco řeklo. Ale jak říkám, každá jsme jiná, každá situace je jiná... a každá utíkáme od jiného muže, takže oprávněnost či neoprávěnnost takového jednání .... tu lze z omezeného lidského pohledu jen těžko posoudit.
Muzu podekovat ja? :-)[59] nejen za chiconyho :-)
OdpovědětVymazatJá nevím, jestli mám-můžu/nemůžu... Slíbila jsem cosi...
OdpovědětVymazatKrátce: Nevěrná jsem byla (a asi ještě budu, aspoň doufám:), de iure. Nikoli de svědomí. Žádné dilema jsem kvůli tomu neřešila. Žádné psychické trauma, žádné pocity viny či špatnosti. Necítím se být nevěrná, mám prostě jen jiný než manželský sex, proč a nač zvolena tato varianta ne/manželského ne/soužití tady nehodlám vysvětlovat.
A navíc mám na nevěru (a pojetí sexu) i jinak až příliš specifický názor, takže podle mě je vůbec těžko soudit. :)
Já,myslela jsem si, že nikdy nedokážu být věrná. Jsem. Není to ale moje zásluha.
OdpovědětVymazatZ toho slova \"věrná\" mám skoro husí kůži.
Ale ano, jsem sedmnáct let věrná jednomu muži.
A...je mi skoro trapně to napsat, ale cítím se i stále zamilovaná.
Tak jo Chinony, nemusíš mi to věřit, ale za 25let manželství jsem nevěrná nebyla. Ne, že by mě to nenapadlo, nebo bych neměla příležitost ale hodně jsem stála o funkční rodinu. Ale to jsem byla pěkně hloupá, proč, vysvětlovat nebudu...A teď jsem věrná tomu, komu chci, tomu, s kým je mi dobře.
OdpovědětVymazata taky nám někdy něco napiš ty...
Já byla věrná šestnáct let. :-)
OdpovědětVymazatNe komu, ale čemu - své myšlence, povinnosti, mantře, že věrná musím být, ať se děje, co se děje.
Jenže o tom vztah není.
Ad(64) - dodatek: O takové věrnosti vztah není.
OdpovědětVymazat64, tak nějak Ru, ať se děje co se děje...
OdpovědětVymazatZa to pak...jsem si to všechno vynahradila.
OdpovědětVymazatNo jistě, věrnost existuje proto, aby se neměnilo hloupě rodinné stříbro za blýskavé bezcenné tretky.
OdpovědětVymazatUrčitě existují lehkovážné děvy, které třeba pod vlivem situace nebo alkoholu jsou schopné kdečeho, ale jinak se domnívám, že ženy podléhají svým citům, nikoli pudům, jako mnozí muži. (ale to se jen domnívám, tomu nerozumím, nejsem muž)
A vzplanout k jinému muži můžeme jen ve chvíli, kdy náš partner nám není dobrým partnerem nebo vztah nefunguje z jiných důvodů. Ženská nevěra je povětšinou následek nikoli příčina rozpadu vztahu.
... si tak nějak myslím.
Souhlasíte?
Nevím, Lenko.
OdpovědětVymazatZní to dost jako alibismus pro ženský. To se mi nelíbí.
Nemůžu soudit \"povětšinou\", jakž takž se orientuju u sebe, a to ještě s vědomím, že jen jednodstranně, ze svého pohledu.
A úvaha, proč existuje věrnost - se mi taky moc nelíbí. Ta první věta.
Pod slovem věrnost si představuju v partnerství úplně jinou pro mě důležitou věrnost než tu sexuální. :o)
Já vám nevím, bylo mi vtloukáno do hlavy, že v manželství mám být věrná, tak jsem se teda snažila.
OdpovědětVymazatJe fakt, že pak už jsem z tý věrnosti tak odvázaná nebyla, vím proč, ale prostě jsem nechtěla dát ten impuls k rozpadu něčeho, co už se stejně dávno sypalo.
Ru, chápu rozumově, že věrnost je nejen sexuální, ale že bych toužila, aby můj partner byl nevěrný i v tom sexu, tak to ne...city to nějak nepobíraj, možná nejsem tak nad věcí...Vím, že dost lidí to bere jak to je...Nebo jsem staromódní. Taky to může být pro mě tak dobře, nevím...
Lenka: potkal jsem chlapy i ženské, co si \"občas odskočili\", a odůvodňovali to tím, že \"einmal ist keinmal\", a potkal jsem i takové, co měli dlouhodobý souběžný poměr, a odůvodňovali to tím, že doma je toho málo a nestačí jim to, a potkal jsem i takové, co raději abstinovali, než by byli nevěrní. V oblasti sexu mají lidé tendenci k příležitostné promiskuitě, a ve vztazích mají tendenci k dočasné věrnosti. Každý se s tím pere jak umí - ať jde o ženské nebo o chlapy. Společenské zvyklosti jsou však více nakloněné mužské \"vychloubačnosti\", zatímco u žen není až tak vítaná. City a pudy jsou v tom u obou pohlaví zastoupeny ve stejné míře.
OdpovědětVymazatAnina: pokud si vzpomínám, na radnici v tom \"úředním slibu\" o sexu nepadlo ani slovo :-)
OdpovědětVymazat... samozřejmě tam bylo něco v tom smyslu, jako stát při sobě v dobrém i zlém...
Vochomůrko, to nepadlo, ale teď už s tím nic nenadělám. A tak nějak ze všech stran jsem měla zafixováno, že se to nemá. A taky mi něco ve mně říkalo, že ne, tak to je pak těžký si odskakovat :)))
OdpovědětVymazatNoooo, mam dobre manzelstvi A jsem zamilovana do sveho muze. Nekdy. A nekdy me stve a leze mi na nervy. Vernost jsem nikdy neresila. Myslim ze je to jen vec pojeti osobni svobody a hranice v ni vymezene. Pokud ma nekdo pocit ze ho manzelstvi v jeho svobode omezuje, tak urcite vernost neresi a dela si co chce.
OdpovědětVymazatJinak nesouhlasim s Lenkou, ze zeny podlehaji citum a nikoliv pudum. A ani nesouhlasim s tim, ze zeny jsou schopny kdeceho pod vlivem alkoholu.
Alkohol jen odboura zabrany. Takze ta zena jen dela to, v cem ji zabrany prekazely. Jde za hlasem sveho instinktu. I kdyz rada piju vino, opila nikdy neprovozuju sex. snizuje prozitek.
Zeny podlehaji pudum stejne jako muzi. Pricemz sex a emoce jsou dve ruzne veci. Nesouvisi spolu. Ovsem mit sex s nekym koho dokonale znate, s kym jste propojeni skrz na skrz a s kym souznite v ten moment do morku kosti je neco naprosto uzasneho. jsou zeny co se dokazi propojit s cizim muzem v mnohonasobnem orgasmu. K tem ja nepatrim :o) Ja jsem spis tezkotonazni vlak, co se hrozne pomalu rozjizdi, ale kdyz se rozjede tak nejde zastavit:o)
Já jsem dle čínského horoskopu koza.
OdpovědětVymazatAsi na tom něco bude. :o) Vzpomínám najeden statek s koňma, po stájích a stodolách tam pobíhaly kozy. Jak myšky, kuk, strnout, blesk mih a byly jinde, hop - a najednou nějaká místo prokukování pod hrazením zavalenýmj podestýlkou stojí kdesi lidem i koním nad hlavou, všema čtyřma na trámu na uzounkým výstupku zdi, popochází tam, jako by nic... a hop - a zas je někde úplně jinde... :-)))
Ja jsem prase :o)))
OdpovědětVymazatChytrý, ale těžkotonážní. :-)))
OdpovědětVymazatRU taky jsem koza - teda podle čínskýho...
OdpovědětVymazatRadko, prasátko ahoj :)))
Prase zdravi kozy :o))))
OdpovědětVymazat
OdpovědětVymazat88888888545555555555555555555---
AHOJ, ZLOBÍM BABIČKU.
§§§ů§kjgsdaLLLLLLLLLLLLLLLL
Jeeeeeejda, Slunicko je tady :o))))) Ahoooooooj!!!! A zlob dal! Babicka je rada :o))))
OdpovědětVymazatÁ vidím, že se nám sem naboural mladičký hekřík. :-)
OdpovědětVymazatTedy nevím, co to znamená, ale jsem podle čínského horoskopu Tygr. Kozám ani prasátkům nerozumím. :-)
A jsem divná, páč za instinktem jsem nikdy nešla. Je pro mě snadné jej ovládnout. Se zalíbením se podívám na pěkného muže, to jo, ale něco víc mohu mít pouze s šampiónem svého srdce.
Sexu bez lásky nejsem schopna, připadá mi to jak mlácení prázdné slámy, nevím, proč to lidé dělají (tedy vím, ale nic z toho necítím).
Jo a nejsem samozřejmě žádná frigidka. Muži mého srdce a života si nikdy ani stínem nestěžovali. :-)
OdpovědětVymazatLenko, urcite je dulezitejsi aby jsi si nestezovala ty :o) Chlap si nejak poradi :o)))
OdpovědětVymazatad 84: Taky jsem si vždycky nějak poradila. :-)
OdpovědětVymazatDyk ono nejde milovat někoho, s kým intimní soužití nevyhovuje. To nějak nejde oddělit.
Kdybych spala jen s těma chlapama a v těch případech, kdy jsem si byla aspoň na 99% jistá, že je to oboustranná láska a záležitost mého srdce i života, tak bych byla skoro panna. :-)))
OdpovědětVymazatAle to k tomu nepotřebuju. Mít to hezký mezi dvěm lidma \"posvěcený láskou\".
Když ani nehodlám řešit složitost, co je to vlastně ta láska.
(Řečnická otázka.
http://www.rulisa.bloguje.cz/294187-o-sloupech-a-plotech.php poslední odstavec. - ?)
Taky jsem byla nevěrná.
OdpovědětVymazatV manželství.A opakovala bych od každého něco, co tu je napsáno.Pro mě je nejčastější příčinou nevěry neuspokojení v sexu..tedy především neschopnost to dát najevo.Tajení.Potlačování. Jednoho či druhýho.Pudy jsou pak až asi to, co ten stav dovede k realitě.
A opět musím souhlasit s Mirkou :o).Jsem mladší, ale já tak nějak dozrála k tomu, že mě vzrušuje púředevším věrnost.A není to jen tím, že jsem teď právě zamilovaná..uvědomila jsem si to už v předchozím vztahu.
Najednou mi to došlo..že to, co bych hledala u jiných , můžu zkusit najít u toho svýho.Že to je o mě. A že nejúžasnější pro mě je mít otevřenej vztah , včetně (a především) v sexu.
Takže kolem nevěry mám spoustu racionálních a pro mě zcela nezajímavých NER, vůbec mi to nic neříká.Kolem věrnosti cítím hromadu výzev, tajemství a poznávání. Frakt mě to baví..a neříkám, že je všechno v pohodě. Jde jen o to, že mi došlo, že to jediný co hledám..můžu najít jen u někoho koho vážně miluju..k čemuž zopravidla nedocházelo při nevěře(to bylo zamilování.) Ufff!!
Aha, jsem se nikdy nesetkala s někým, kdo by to měl takhle úplně jinak. Moje kamarádky jsou mi dost podobné nebo si to aspoň myslím. Jsem z nich ještě ta nejsvobodomyslnější.
OdpovědětVymazatRuliso, jsme v tomhle hodně odlišné. Ten text jsem si přečetla, ale já na pseudomorálku nemyslím. Prostě lásku(zamilovanost) k sexu potřebuji. Jinak nic, nejenže k tomu nesvolím (i kdyby se mi nějaký muž na povrchu líbil), ale moje tělo by musel někdo rozřezat, aby se do něj dostal. Ono mi to tak funguje, o nic se nesnažím.
Tak nějak.
Každopádně by mě nenapadlo si něco s někým začít, když s ním nechci mít podvědomě (archetypálně) deset dětí a bílý domeček u lesa. :-))
Pozn. A co je láska a co byla jen zamilovanost se pozná až po létech. Řekla bych, že někdo nepozná lásku za celý svůj život, že ta na loukách běžně neroste, takže tady bych mohla operovat jen s termínem zamilovanost.
Lenko, jo, odlišné - zjistit, že ten dotyčný se mnou chce mít deset dětí a bílý domeček u lesa, je pro mě nejspolehlivější antikoncepce. :-)))
OdpovědětVymazatBa ne, dělám si z toho srandu, rozumím, jaks to myslela.
Nemusí to být nutně pseudomorálka. To, že se tvoje tělo proti sexu zasekne a odmítne otevřít, pokud v tom nemáš zapojenou rozumovou část - tedy přesvědčení o tom, že dotyčného miluješ, je ale cosi nevrozeného, získaného. Stejně jako třeba stud z nahoty bna veřejnosti nebo ten jinde probíranej odpor k syrovýmu masu. :-)
Pak jde jen o to, jestli či jak moc a proč se kdo z nás s tím získaným ztotožní. Přijme či nepřijme to za své a sobě vyhovující.
Dodatek k (89):
OdpovědětVymazat(Omlouvám se, že to tak sekám, ale odskakuju k práci a k příchozím průchozím a tak...)
A pak je ještě jedna věc - v hodně věcech si málo věřím. Nebo spíš - beru je s rezervou. Prožívám naplno, do racionálna si to prožívání ale netahám. Hodně málo třeba sázím na to, že když k někomu něco nějak cítím, je to trvalý a má smysl na tom stavět, nějak se na to spolíhat. To totiž musí ukázat až čas. A události, změny v nás obou, děje, kterými ten vztah musí projít a musí je ustát.
Většinou neustojí. U mě vlastně zatím nikdy neustál. :o) Možná můj error někde v instalaci, ale to neřeším, vlastně mi to až tak moc nevadí. :o) (Vadnýmu systému asi taky nevadí, že funguje jinak, než měl. :-)))
Prostě radši žiju s tím, že cítím míň, hodnotím níž, chladnějc. Možná, že to, co já za zamilovanost nepovažuju, pouze za přechodnou euforicky důvěřivou sympatii vzniklou z nějakých sociálních potřeb a absencí a posílenou hormonama, mnozí považujou už i za lásku.
Ale kdybych čekala se sexem, až budu mít ten skutečnej pocit klidné propojené hlubokosti mezi námi, tak si fakt snad ani neza... :-)))
Ty jo, ale já nevím, dá se k tomu stavu vůbec dostat bez sexu? Bez poznávání se, dávání si a propojování se v něm?:o)
No, to asi nedá...Taky musím k tomu druhému něco cítit, ale k sexu dojde mnohem dřív, než mohu např, doufat, že to je ten, kdo mě opravdu zajímá, nebo já jeho. Tím sexem se taky testuje vztah, který započal a zdaleka nevíme, jak se vyvine...
OdpovědětVymazatJj. Plus někdy i člověk ví, že víc asi nebude, ale přesto... Je ten člověk, vztah, byť třebas jen kamarádskej, něčím výjimečnej... - I dočasnost stojí za to žít. :-)
OdpovědětVymazatByla jsem ráda i za dočasnou lásku, kdy jsem předem věděla, že dlouhou perspektivu to nemá. To je fakt. Byl o dost mladší a prostě ho mám ráda i teď, myslím, že i on mně. Zavoláme si, víme o sobě, zavzpomínáme, přejeme si to nejlepší. Ale má už svůj život a já taky. Jsme hodně dobří přátelé.
OdpovědětVymazatVidíš, Ruliso, četla jsem tvé komentáře tady i u Pařeza, rozumím slovům, větám, ale dohromady ne.
OdpovědětVymazatTo je jako když ty dokážeš jíst syrové maso, já nedokážu kolikrát sníst ani vařené a syrového jsem se už léta nedotkla, natož aby je strčila do pusy.
Prostě to máme každá jinak.
Samozřejmě mám v sobě spoustu získaného, nic jiného přece neděláme než získáváme zkušenosti atd.
Když vím, že to pálí, na kamna nesáhnu.
Samozřejmě nevím, jak se vztah vyvine, ale to, že je tam aspoň minimální předpoklad (k tomu bílému domečku :-))) mě teprve může nějak uvést do stavu zamilovanosti. Klidně můžu trávit noci zavřená s krásným mužem, ale nijak mě přitahovat nebude a budu mu povídat leda pohádky. :-))))))))
Ad \"bílý domeček\": po žádném reálně netoužím, mám svůj byt, jsem samostatná a praktické soužití s mužem mě (už) docela děsí, ale když by mělo dojít k nějakému vztahu, musí tam být ten předpoklad.
Ještě něco dodám, už jsem to uvedla u Pařeza:
OdpovědětVymazatZamilovanost přichází, když nalezeneme jiného člověka, kde je možnost nalézt uspokojení svých potřeb: citových, pudových, sociálních ...
Jen jde o to, co kdo potřebujeme víc, míň, co dokážeme oželet.
Však jsem psala, že si dělám legraci a že rozumím, jaks to myslela. :-)
OdpovědětVymazatZískané jako stud z nahoty není totéž jako získané jako zkušenost ze spálenýí se na kamnech.
Že nahota je špatně, nám bylo sděleno a vtlučeno a odpozorovali jsme to, i když to nebolí. Právě naopak, v mnoha situacích je právěže oblečení to, co bychom po zkušenosti raději odložili, kdyby v nás nebylo zaryto, že nahota je špatně. :-)
Koupeš se v plavkách, Leni? :-)
Zdá se mi, že se v tobě stejně jako proti tomu sexu bez lásky brání i něco proti pochopení, jak jsem to myslela já. :-)
Ale to neva. Nic se neděje. :-)
(95) - Ano, v tom nemám, s čím bych nesouhlasila. :o)
OdpovědětVymazatad 96: Já se koupu ve skafandru! I ve vaně! :-)) (a hrozně kecám)
OdpovědětVymazatVážněji: nahotu neprožívám jako špatně. U mně rozhoduje účel. Spíš mám v sobě fóbii, že ve vodě do mně naleze nějaká špína :-), takže i na nudipláži chodím ve spodním dílu plavek. Taky spáleniny na některých místech bolí víc a je to větší problém než třeba na rameni. A mimochodem... už sis někdy sedla v lese holou zadničkou na rozvitou šišku? Jsem často vděčná za ten kus látky, co mě chrání. :-))
A nevzpomínám si, že bych někdy měla pnutí, že bych se raději svlíkla a nemůžu.
Své např. obchodní partnery taky nechci vidět nahé a naopak nechci s nimi sdílet svou intimitu. ........ A nechci třeba potkat starostu na nudipláži, páč kdybych šla na s ním na jednání, mohla bych pořád na mysli, že bych se ráda zeptala, v jaké nemocnici mu udělali tak příšernou jizvu při operaci slepáku nebo bych třeba pořád měla na mysli, jak může mít tak maličkého (velikého) pindíka. Rušilo by mě to, zkrátka.
Ale to jenom tak ...
Lenko, a když jsi s ním na jednání a potkáváte se jen tak, oblečení, ruší tě na tom jednání, jakej má tvar nosu? Nebo velikost nohy?
OdpovědětVymazatAle to jen tak. :-)
Jinak ad pnutí - to, že člověk nemá pnutí něco dělat jinak, než je zvykem, neznamená, že to něco nemá nepřirozeně získáno. To jen znamená, že patří k těm, kteří se s tím získaným ztotožnili.
A ad spáleniny... Když budeš chodit pořád v botách, taky tě bude do chodidla každý zrníčko písku tlačit daleko víc. :-)
Což mi připomíná - nejen holým zadkem. :-) Měla jsi někdy impulzívní chvilku v lese? S jehličím až tam? :-)))
Ahoj, jsem docela stydlín, aspoň než si zvyknu, ale už od mala - co se týče nahoty. Docela mi to štve, protože někdy by mi bylo příjemnější se vykoupat někde jen tak. Ale já jsem rostla v kolektivu a taky nás bylo tehdy 16 v ložnici. Tak jsem bez kalhotek prostě nedokázala spát. Bloky... Dcery ze mně rostou...Tak jedině když není nikdo cizí v okolí.Bez nahoře už občas překonám i mezi lidma a to je teda pokrok...teď už je moje tělo nic moc, a tak někdy zalituju, že jsem se styděla i jako mladá :)))
OdpovědětVymazatMusím jít spát, mám tu dítě a totálně mě odrovnalo. Mějte se a dobrou všem.
Teď jak ještě čtu Ru, tak bych vám poradila, nejezděte do Jevan, tedy do lesa a k rybníku, myslela jsem, že skon4ím kvůlivá komárům na pohotovosti.Jistě, že jsem ty štípance nevnímala, to až pak,Vypadala jsem fakt pěkně :)))Jedna velká opuchlina.
OdpovědětVymazatJevany jsou tam, jak maj ty celebrity ty vily, ne? :-) Tal asi i ty komáři věděj, že je tam z čeho cucat. :-))
OdpovědětVymazatad 99: ano, se získaným jsem se ztotožnila a tak s tím nemám žádný problém.
OdpovědětVymazatNo, divný tvar nosu by mě taky rušil a tak jsem ráda, když je těch věcí, co ruší, co nejméně. :-)
Jo a taky jím většinou příborem. Docela mi to jde a od jídla se moc neupatlám. :-) Ale když mám velký hlad, tak třeba na ulici ulomím patku chleba a cpu se taky bez problémů.
Kdybych nezažila milostnou chvilku v lese, jak bych věděla o té šišce? Ale nesedla jsem si na ni já, ale on a dodneška se směju,když si na to vzpomenu. :-)
Lenko, co takhle zkusit jednání se zavázanýma očima a ucpaným nosem? :-)))
OdpovědětVymazatMě to hrozně baví, mít důležitý jednání a souběžně přitom studovat detaily těch lidí, co se na tom důležitým jednání tváří tak strašně důležitě, téměř nedotknutelně. Baví mě bavit se těma detailama. Neruší mě to, pomáhá mi to. Odlehčuje. Dává odstup. Taková důležitostí svázaná komunikace mě pak tolik nestahuje, abych se nechala svázat taky.
Ahoj, copak to tady resite? :o)))Voloviny.
OdpovědětVymazatNooo... :-)))
OdpovědětVymazatNo nééé. Voloviny nééé:).
OdpovědětVymazatJá se ráda soustředím na problém. Ale samozřejmě vnímám i jiné podněty. Přemýšlím, jak se takový člověk chová doma, jak prožívá, .... musím se soustředit, abych necítila jeho bolesti, vášně ..... Jsem pak schopná o nich začít mluvit. Jsem schopná říct: tak vyhrajte, myslím, že je to pro vás důležitější než pro mě.
OdpovědětVymazatJednou jsem byla na jednom konkurzu. Když jsem viděla tu komisi s koženými tvářemi, jak se dělají důležitými, začala jsem se smát a nemohla se sebou vydržet a tak jsem jim řekla, co si o tom divadle myslím. Řekla jsem všechno, co jsem si myslela. Slušnej nářez. :-)))
Někdy je to dobré, ale někdy ne, může to uškodit věci.
Ale to se zamilovaností nesouvisí. S uvolněností ano. Myslím, že s uvolněností problém nemám. Často spíš naopak, víš.
A fakt už řešíme voloviny. :-)
Já jsem přizpůsobivá, co kdo začne, to se tu klidně může řešit. :o)))
OdpovědětVymazatEhm.. Popravdě... Voloviny mi nevadí. Příliš smrtelně vážný debaty nebo debaty, co se jen tak navenek smajlíkama tváří, jak jsou lehký a tolerantně pozitivistický, ale přitom se zadírají sebevážností, mi vadí víc. :-)
OdpovědětVymazatRu, a co se mnou? ja nechcu byt vazna a presto su. Nechcu byt otravna a presto su. Kdyz mi nekdo jednu natahne, tak se sklidnim. I bez smajlika.
OdpovědětVymazatZrovna jsem resili jak je dnesi doba cool. Uvolnena. Neni treba rebelovat. neni proti cemu. Punk je mrtvy. (pry) Neexistuje nic. Neni ctizadost. Neni chut neco byt. Neco dosahnout. Mladi nechteji pracovat. nechaji se zivit temi zbytky, co jeste maji disciplinu.
OdpovědětVymazatTeda holky, vy jste se rozjely :-))Skoda, ze ja se nepripojim, pac zasadne informace radeji prijimam, nez vydavam.
OdpovědětVymazat(krome genetickych) :-)
A [112] radko, to nemyslis vazne. Je to furctejny, misto punku je ale tekkno. Jukni treba na http://czechtek.bloguje.cz ...
No, Radko, co s tebou... :-)) Náhodou, tvoje forma smrtelné vážnosti, zejména když se snažíš doplňujícími dotazy a teoriemi dostat na kloub něčemu, co ti nejde pochopit, mě občas tak spolehlivě skolí pod stůl, že s tebou asi nebudu dělat nic a nechám tě úplně tak. :-))
OdpovědětVymazat(Já furt eště nevstřebala, jak jsme kdysi probíraly ty chlupatý chlapy... :-))))
Bylo to pro mne dosti překvapivé čtení.Ne to k jakým závěrům jste docházely,všechny jste měly svoji pravdu a bylo to náramně věrohodné,protože to bylo osobní.Prožitky ,které se staly Vám jako jedinci,pocity,které byly Vaše,poměrně málo zevšeobecnění...Myslel jsem,že poměr bude opačný.Nicméně Vy jste do toho skočily rovně a se srdcem vůbec ne zkamenělým,jak jsem, samozřejmě s jistou nadsázkou psal výše.Každá z Vás na ty otázky odpovídala poněkud jinak i s různými názory tvořenými zřejmě Vašimi, především osobními zkušenostmi,ale v minimálně stejné míře i tím jak je kdokoliv z nás od přírody uplácán.Jednoduše každý z nás dostal nějaké karty se kterými musí hrát.Docela to trefil Pařez v 71.Každý jsme jiný a dokonce i pravda může být různá.A tady se dá skutečně jenom velmi málo zobecňovat.Snad ..snad..když se na to všechno o čem píšete dívám už z určitého odstupu a nadhledu let,tak bych řekl...nedělat tomu druhému bolest.Já vím ..ono to jde obtížně s věrností a jde to obtížně s nevěrou.Ale jeden příklad.Před mnoha lety jsem pracoval jako dřevorubec s jedním tehdy mladým zrovna vyučeným lesním dělníkem -dřevorubcem.On byl vyučený já ne.Byl dost primitivní a jednoduchý,debata s ním moc nebyla ale s pilou to uměl náramně.Potkal jsem ho před několika lety..živil se po roce devadesát jako vekslák,pašoval cigarety do Rakouska,potom půjčoval peníze na dluh,až měl nějaké prachy,začal se zabývat akciemi.Docela üspěšně.Řekli bychom,záporný typ.Docela darebák a křivák.Zamiloval se jak mě řekl.Strašně.Ta holka chodila s nějakým klukem a navážno.Ten můj známý křivák si ji získával víc a víc.Začala ho mít ráda také .A moc.Ke styku mezi námi nedošlo.Měl jsem ji strašně rád řekl mi,ale nemohl jsem to tomu hochovi udělat...ten můj známý to nemohl udělat cizímu muži,kterého sotva znal..cítil to jako nefér jednání,jako zradu.Tak jsem šel od ní,řekl mi nakonec.
OdpovědětVymazatTak s takovým chlapem,bych já šel krást koně,tedy takovému muži jsem schopen stoprocentně důvěřovat,ten neuhne v nebezpečí ani v životě.Řekl jsem mu to.
Ale..jiný názor..škoda promarněných příležitostí..konec konců jsme na světě ,pravděpodobně,jenom jednou...
A,že má někdo své zásady ?Pak je líný myslet!Pravda tam i onde...
Rojia jednu do nosu bys nechtěl? :-))
OdpovědětVymazat[116] Dik za nabidku, od tebe cokoliv... ;-)
OdpovědětVymazatad 117: Trochu riskuješ, ale omlouvá tě mladická nerozvážnost.
OdpovědětVymazatZa monitorem, to jsme si všichni jistí, že? :-))
Roji, techno miluju stejene jako muj nejstarsi syn. Cim tvrdsi timlepsi. Mozna se i na nejakou tu technoparty zajedu podivat. Ale proti cemu bych protestovala? Proti sobe? :o))) Vypada to tak!
OdpovědětVymazatRuliso, ja uz si ty chlupate chlapy nepamatuju. Pripomen!!!!
[118] I mladik ma pravo touzit po nepoznanem :-) A trochu si zariskovat. Ostatne my hazarderi vime, ze cim vyssi risiko, tim vyssi mozny zisk :-)
OdpovědětVymazat[119] Ale vzdyt cely tekkno je jeden velky protest! Dokonce takovy, ze se s nim z vetsi casti ztotoznuju :-)
Helem se, jak tu pěkně vibruje flirtování! :-) A nebo Roj jen nadnormativně plní svůj plán zamilování se aspoň dvakrát týdně? .-)))
OdpovědětVymazatRadko, chvilku mi to dalo hledání, páč názvy svých článků si pamatuju eště blbějc než názvy cizí -
http://www.rulisa.bloguje.cz/298860-a-to-jsem-si-myslela-ze-me-v-tomhle-smeru-uz-nic-nemuze-prekvapit.php
diskuse!
Ježíš, koukám, že admini s tak dlouhejma názvama článků asi nečítali... :-)))
OdpovědětVymazatA jeejda :o) To fakt byla sranda! dik Ruliso.
OdpovědětVymazatjezis... ;-)Ru, ja myslel, zes odjela na vikend... jinak bych si TADY neco takoveho v zivote nedovolil :-)
OdpovědětVymazat:-)))
OdpovědětVymazatad 121: Ru, jaké vibrování a flirtování? :-)) Jsem jenomm chtěla dovychovat ručně jednoho mladíka a on kličkoval... ...
OdpovědětVymazatneblázni, přece ti nepolezu do zelí...
... a pak: já raději pořádný chlapy a ne ty, co si klidně semo tamo přesměrují ......
(Roji ahoj, jé ty jsi tady taky???... ale to nebylo o tobě, to jen aby se Rulisa nezlobila, víš :-))))
Tak tady je to hustý, ahoj Ru, a všichni...pryč , rychle pryč :)))
OdpovědětVymazatCohena už si mohu pustit u sebe :)a u Radčiných komentů - viz. starý článek už mě taky nic nepřekvapí :))))
[126] my zajici radi klickujem, to asi znas.. ;-)
OdpovědětVymazatChtěla jsem napsat, že vemu na vás oba flintu a broky a bude zajíc na paprice... Akorát že v souvislosti s touhle debatou... Nechtějte vědět, co mi vyskočilo za představu...
OdpovědětVymazatJejda, do tohohle vlaku se dá naskočit už jen hodně obtížně :-)
OdpovědětVymazatTak snad jen, že nevěru toleruju, chápu a je mi jasné, že je potřeba k uvolnění, provzdušnění vztahu, ve kterém už zamilovanost vyprchala, pokud vůbec byla. V tomhle směru jsem opravdu a tolerantní člověk. Do doby, kdy se týká mě a mně známých lidí (tedy které mám rád, tzv. kama-rádi). Potom totiž kopu kolem, zuřím, vztekám se, šlapu po veškeré tolerantnosti a beru do ruky úplně jiný metr než předtím :-) Zjistil jsem to nedávno, nemám totiž moc příležitostí...
a ještě ke článku: Řekl bych, že potřeba zamilovanosti nikdy nevyprchá. Dokonce i potom, co už sex nehraje žádnou roli. Hodně lidí té potřebě podlehne a ta zbývající část se trápí, že se zbytečně omezovala :)
OdpovědětVymazat[129] nojo... tihle zajicci jsou k sezrani... na paprice!
OdpovědětVymazatale ze jsem tak zvedava... Ru, co te napadlo?
Zirafko:o) Predstav si zajice na paprice a vis hned co RU napadlo!
OdpovědětVymazatJak asi muze vypadat obrazek s mladym zajicem a starou paprikou!
Jirka* - jo :-), Radka - taky jo, no jo, no, co s Radkou... Taky jedna z podob blogovýho souznění. :-)))
OdpovědětVymazatJirko, napadlo me neco podobneho. Ale v opacnegardu. Ze prijde moment kdy sex nebude hrat zadnou roli. A pak hin se ukaze :o))))
OdpovědětVymazatHrozinky? ... bléé !
OdpovědětVymazatVaječný koňak je lepší, vůbec se nedivím kocourovu chuťovému vývoji tímto směrem ... :-)))
blbnu, to nebyla Jirko nybrz ja :o)))
OdpovědětVymazatNo, jo Fousek....:)))
OdpovědětVymazatZajíček - hezké téma (v neděli byl na zelenince) :o))) A jaký věkový rozdíl je už pro Vás zajíček?? :o)
OdpovědětVymazatTo nezáleží ani tak na skutečným věku, jako spíš na tom, kdy už je i zdálky a v šeru naprosto zřejmý, že on je mladší. :-))
OdpovědětVymazatPřestávám tomu rozumět, kdo je kdo, ale co se týče mne, pokud neukážu občanku, tak všichni považují za zajíčka mě, tak nevím, kdo na tý smetaně vlastně skončí... a papriku? Znám jednoho, furt mi posílá vulgární maily a volá a vysvětluje mi, jak jsem naivní. Tak si nechávám vysvětlovat ty košilatý vtipy a dělám, že vůbec nechápu, o co jde, a on je ze mně zoufalej. (jeho zoufalství mě baví jako máloco :-)) páč takový papriky a chování fakt nemusím, ale jinak se jich nezbavím )
OdpovědětVymazatA mrkvičku? Máte rádi mrkvičku? Já strouhanou. :-)
Ru, pripomněla jsi mi hlášku, že každý chlap chce vypadat po čtyřicítce jako Sean Conery a každá žena tak vypadá :o))))
OdpovědětVymazatnechat si vysvetlovat kosilaty vtipy a porat nechapat musi byt hrozne vzrusujici pro obe strany! na skole jsme tomu rikali duchovni onanie :o)))
OdpovědětVymazatad 114, 121 - chlupatý chlapi! To je moje!
OdpovědětVymazat144: Ha! :-)))
OdpovědětVymazat145: a fouskatý ... může být:-)
OdpovědětVymazatad 143: Radko, mně to vysvětlování \"vzrušuje\" jenom z toho důvodu, že se bavím, jak vulgární člověk přestává mít chuť na tu vulgaritu. Já to doopravdy nemám ráda a když mu to řeknu asi tak pětkrát a on si nedá říct, dělám, že to nechápu, a on je z toho vysvětlování celej udřenej a otrávenej a tak ho ty košiláče přestanou bavit. Dokážu se ptát naprosto vážně a odborně a bez úsměvu, věcně. A dělám, že nevím, kdy se mám smát (někdy doopravdy nevím, páč mi to směšný moc nepřijde), takže celá jeho námaha je jaksi ta tam. ... A jeho rozpaky mě fakt baví. Baví mě ta výměna rolí. Že v rozpacích je on, ne já. (O tomhle jsme se kdysi dali do řeči u Letinky, ale ono ji to nějak rozčílilo, pamatuješ?, byla jsi u toho)
OdpovědětVymazatNo, mě to taky přijde... Dobrá, on je vulgární. Ale je takovej, jakej je. Ty se přetvařuješ. Je nutný z něj dělat idiota? Bavít se tím, že jsi ve své nevulgaritě a hraní si na hloupou chytřejší, ba celkově dokonalejší a vlastně nadřazenější jemu?
OdpovědětVymazatAle Ruliso, ať si je jakej je, ale proč mě svými vtipy a vulgárními maily krmí, když mu opakovaně říkám, že mi vadí a ať se mnou raději nemluví vůbec než takhle? Když si nedá říct, tak mu to odvedu a nemyslím, že je to něco špatného.
OdpovědětVymazatZ jeho strany jde o agresi, tak reaguji, jak se mi osvědčilo.
No jo, to je možná jak jsme každá jiná. Já nemám problémy s agresí vulgarit, nevím, jestli je umím tak dobře odpálkovat, nebo jestli je vůbec nepřitahuju, nebo je jen nevnímám... Zato mám problém s obtížně odhánitelnou agresí těch obdivovačo-opečovávatelů-shovívavoraditelů. :-)))
OdpovědětVymazatJo, asi je to tak, jak se říká: z čeho máme hrůzu, to přitahujeme. :-)
OdpovědětVymazatLence.
OdpovědětVymazatMyslím,že Tvůj způsob zesměšnění toho chlapíka s těmi vulgárními maily je jedním z dobrých způsobů obrany.Něco na způsob Švejka,/i když chranˇBůh/,abych Tě k němu Lenko přirovnal,...tedy ..\"ano pane obrlajtnant!\" a v duchu si řekne \"polib mi...\"Tento způsob myšlení a jednání se stal biblí Čechů,protože jinak by v boji těžko přežili.Nicméně máš i jiný způsob obrany.Jednoduše mu napsat,že pokud bude psát s tou vulgaritou jako doposud,je konec.A pokud se znovu ozve v podobném duchu mazat jeho další maily bez čtení.Tím ale,že,byť s ironií,kterou on zřejmě nechápe,odpovídáš na jeho způsob vyjádření,přece jenom,i když do jisté míry ,přejímáš jeho způsob hry,který jak tvrdíš Ti nevyhovuje,případně Tě i uráží.Nelze se zbavit dojmu,že Ti přece jenom dělá dobře zájem o Tebe,byť i takto projevovaný.
ChiconyPěkně jsi to napsal. Něco na tom bude.
OdpovědětVymazatMaily mažu, telefony už nezvedám, ale někdy mě něco upoutá ... on není hloupej, je velmi vzdělanej, chvíli neposílá vulgarity, ale dost zajímavé věci. Udělala jsem chybu (?) a znovu zareagovala. Od té doby zase přitvrdil. Musím být důslednější, důsledná.
Je to fenomén, kterému ještě nerozumím,protože to samé nedávno na mě aplikovala jedna známá. Až jsem s ní musela přerušit styky úplně. Pořád jsem se přemlouvala, že mám být tolerantní, ale když někomu jasně napíšu, že takovéhle věci mi fakt vadí a on(ona) mi to pošle znovu v bleděmodrém, tak to asi není v pořádku. Ještě to neumím úplně dobře řešit, protože se mi tenhle jev zopakoval. Asi mám mezery v důslednosti. I za cenu, že budu označována za netolerantní a upjatou a jánevím co. Myslím, že je to něco jako když společnost pije alkohol, což mi nevadí, ale když já nepiju, tak to vadí jim. Tedy tohle už mám vyřešeno a už je to v pohodě, dokonce i ve společnosti, která mě nezná. Už stačí jedna věta a dobrý. Tak se asi taky i v tomto musím dopracovat ke stavu \"jedna věta a dobrý\". Jo, tak to půjde. Dík za konverzaci, která mi pomohla si to uvědomit.
Lenko, prijde mi ze Chicony to myslel tak trochu jinak.
OdpovědětVymazatKdyz se ti neco nelibi tak v tom nemusis pokracovat. Muzes to vzdycky odstrihnout. Ale ty pokracujes dobrovolne a snazis se toho druheho predelavat. opracovavat jako testo do podoby prijatelne pro tebe.
ten druhy je svobodny clovek a tak ti muze to bledemodre poslat i tisickrat :o) Jedine fungujici reseni je skutecne jen prerusit komunikaci. A to ty nechces. Ty chces toho hezkeho pejska, ale bez zubu. A tak ho furt premnouvas aby si ty zuby vyrazil :o))) Az ti skutecne ty zuby budou vadit,tak se vzdas i pejska.
Radko, několikrát jsem tu uvedla, že jsem tu konverzaci přerušila. (Ale ne vždy se ti např. podaří nezvednout telefon, když nevidíš číslo a pak: pořád jsem si myslela, že stačí přece říct, zdůraznit a normálně si povídat jako slušní lidé o něčem jiném a nedělat takový tyjátr. Asi nejde. S některými to asi nejde.
OdpovědětVymazatNikoho nepředělávám, oni se snaží předělat mě.
Me se taky snazi lidi predelat :o) k lepsimu. Marne! Ja totiz si myslim, ze prehanis :o) A pak to dostavas v ruznych podobach zpet.
OdpovědětVymazatTo je totiz, jako kdyz treba by jsi chtela chodit jen v uplne cistem a vyzehlenem obleceni. Taky te bude furt nekdo splichat bahnem a mackat ti faldiky. Jsou veci ktere nejdou.
ad 156: Zbytečně si promítáš pana Papriku do sebe. Proto mu fandíš. Pročpak?
OdpovědětVymazatOn mi volá a vede řeči, o kterých ví, že je nemám ráda. Záměrně. - ale ten lump jsem já (dle tebe) a přeháním.
Když si z něj - \"chudáčka\" - dělám legraci, jsem vyvrhel. :-))
Je to stejné,jako když mi bude kuřák foukat kouř do obličeje, já se ohradím a on mi začne nadávat, jak jsem netolerantní a jánevímjaká (pro jistotu přidá ještě pár nesouvisejících mých hříchů). Manipulace jak z učebnice.
Radko...... hele, svítí sluníčko, kytky voněj..... :-)
hmmm, pro me je ten pripad co popisujes tak trochu logicka hra. Takze ja to neberu ze Lenka s lumpem. Spise premyslim, jak to obektivne hodnotit.
OdpovědětVymazatKdyby me otravoval kurak tak mam dve moznosti. Opustit mistnost (vysadit z auta) nebo jestli je to muj nadrizeny tak mu to rict cekat co udela. Tam nemuzu nic moc. Jsem zavisla.
Takze pokud jsi na tom tvem znamem zavisla, tak ho nemuzes poslat k sipku a musis ho snaset i s jeho manyry.
Je pravda ze se muzu rozcilovat, zlobit a rvat. Ale z vlastnizkusenosti vim, ze si tim nijak nepomuzu a ten problem ani trochu nevyresim. Jsou situeacekd ustoupim i kdyz jsem v pravu. Ve vlastnim zajmu. Protoze hadani se me akorat otravi.
A ja fakt disutuju jen akademicky o tom co je a co neni mozne.
Jednou jsem nekde psala ze muj muz si rype v nose. A dostala odpoved, ze s takovym clovekem prece nemuzu zit!!! Muzu, protoze kvuli rypani v nose ho neopustim. On si stejne davno prestal rypat. Ale ne kvuli me. Prestal byt nervozni a tim to skoncilo.
Lenko, muj prispevek byl jen o tom, ze clovek je komplexni osobnost. Nemuzu z nej odkrajovat zhnile kousky, aby byl pak pozivatelny. Manipulaci nemam rada.
Radko, objektivní být nemůžeš. Jednak tam máš své emoce a jednak nevíš o případu mnoho.
OdpovědětVymazatAle přemýšlela jsem. Závěr: Když někdo posílá vulgární vtípky, i když ví, že mi to vadí, atd. jde o postrádání základního respektu. Kde není respekt, není třeba tolerance, o kterou se snažím víc, než ostatní známí. Jenom se mi nechce se chovat neslušně (třeba bouchnout s telefonem) jenom proto, že je neslušný někdo jiný.
No, však já už na něco příjdu. :-))
Tak jsem došla k opačnému závěru, než jsi asi zastávala, ale myslím, že je to tak správně. - Doufám, že ti to nijak zásadně nevadí. :-)
Ne, nevadi mi to. Je mi to jedno. Akorat mi vadi, ze mam nejaky pomaly internet a vsechno hrozne trva.
OdpovědětVymazatEmoce taky nemam. Alespon ne k tematu. V praci musim vest rozhovory s podrizenymi na tema arogance ci povysenosti a nutim je mluvit slusne. Ale ne proto ze bych byla hakliva, nybrz ze to patri k profesi. Lidi lze vest k slusnosti i z pozice sily. Prikazem. A pak jsou slusni. Co pak delaji doma a jak se chovaji k rodine, zda berou telefon a volaji nekterym lidem aby se odreagovali, nevim :o)))
Nedávno jsme tady v práci vedli diskusi na téma,co dělat když mi někdo-v tomto případě známý-dělá \"naschvály\" v tom smyslu, že má takový způsob hovoru, že si permanentně z Tebe \"střílí\".V té diskusi to bylo prožíváno tak, že ..\"já jsem mu několikrát zdůraznila, že mi vadí tenhle jeho způsob,ale on to prostě stále dělá.Myslím, že když je to přítel, měl by respektovat, že mi to vadí a nedělat mi to..\"
OdpovědětVymazatMůj názor je ten, že jestliže mi vadí, jaký ten druhý je, tak mám jedinou možnost..nestýkat se s ním.Nemít ho za kamaráda.
Je pravda, že já například neznám situace, kdy mi přátelé \"dělají co nemám ráda\". Protože jinak bychom se ani nestali přáteli.A střílí-li si ze mě přítel, tak mi to priostě nevadí.Od něj to přijmu, od ne-přítele nepřijmu.
Protože chtít po druhém,aby byl jiný,prostě nejde.
Trochu mi to připomnělo tohle téma mezi Radkou a Lenkou.
Saro, vyjadrila si slovy to co jsem neumela rict. Citim to podobne. U pritele mi nevadi jaky je. U cizich mi to treba vadit muze a pak se jim vyhnu.
OdpovědětVymazat