Tak já vám teda napíšu

(Ze starých stránek.)

Napíšu třeba o tom, jak jsme jeli po dálnici. V mlze. Jak mě mohl trefit šlak, když mě napřed předjel super bourák nejmíň stopadesátkou (odhaduju podle své rychlosti, páč míň než sto třicet jezdím po dálnici akorát do kopce, když to jaksi víc nejede), a vzápětí těsně přede mnou zabrzdil, páč vjel do cáru mlhy. Na zabití. Obou.
Tohle mi na několika různých místech udělaly ty bouráky tři a všechny tři s pražskou značkou. A ani jednou to nebylo proto, že by ta mlha byla jako mlíko, pruhy byly vidět docela dobře a zadní světla s předstihem. Jen se tam prostě cáraly potroušený chumly mlhy.
Když jedu u nás, těma našima klikatinama, dojedu pražáka spolehlivě. Ne na rovince, tam mi spolehlivě ujede, ale v těch zatáčkách. Ježí se mi vlasy i na ... - hm, místech, kde je nemám, když musím za pražákem šlajfovat na třicet před zatáčkou, která se dá plynule projet osmdesátkou, načež po mrtvolně úzkostným prokroužení zátočinou na to pražák dupne a jede padesát metrů na plnej plyn, aby to znovu nemilosrdně zdrcnul na třicet, maximálně na padesát... Já za ním, zatáčku co zatáčku, brzdovky co brzdovky čumákem mu blíž a blíž a čím dál vzteklejší, protože on prostě na té rovince nepustí a nepustí... (No, asi bych toho chtěla moc, co?)
Nemůžu si pomoct, pražáci neuměj jezdit v přírodních podmínkách.
No, já zas neumím jezdit v pražských. :-((( A v brněnských, jak jsem nedávno zjistila, taky nic moc. Přehršle cedulí a jiných značení mě zejména potmě matou a způsobují, že obvykle až těsně před křižovatkou přejíždím skrzevá několik plných čar a několikero poblikávání či troubení za sebou do úplně protilehlýho pruhu k odbočení, abych uprostřed křižovatky zjistila, že jsem měla odbočit až na tý další.
Ale nejsem sama. Tudlevá jsem jela přes město se známým, žijícím v podstatně civilizovanějších končinách než já. A onen, vykládaje cosi o čemsi, zabrzdil při výjezdu z vedlejší na hlavní. Přejelo jedno auto po hlavní, druhý, třetí, a on fik tam. Jen jsem se chytla sedadla. "Ty, hele," povídám, "ty taky jezdíš hlavně po okreskách, co?" - "No, to jo," říká on. "A co jsem udělal? Dyť jsem jim dal přednost..." - "Tos dal, ale stáls na červenou."
Inu tak. :-)

------------------------------------------------------------------------

Komentáře


18.01.06 23:09:59 obycejnyJirka
Tak to je hezké! Grrr!!! Nejdřív jsem odeslal něco o tom, že i ten trojúhelník je důležitý, stejně jako vlečné lano a sada náhradních žárovek....8^) Ale při odeslání jsem konečně pochopil Tvůj komentář, Ruliso. V té samé chvíli jsem se naštval. To se moc nestrefili. Myslím, že budou brzy zavalení stížnostmi. Komentovat mohou jen uživatelé seznamu, co je to za blbost?! Nevíš kam se jim dá napsat? J*
18.01.06 17:50:56 rulisa
Co to zas admini vymysleli s tím zaheslováním? :-( ----- Kdyby radš přeskupili nebo aspoň očíslovali příspěvky do diskusí...
18.01.06 17:45:01 rulisa
Trojúhelník!!! Trojúhelníček, trojúhelníčíček... :-(
18.01.06 17:30:47 rulisa
Eh, ono to není jen o pražských značkách, ale o tom městským chaosu vůbec... Na okreskách máš tu a tam nějakej ten trojůhelníék či omezení rychlosti (který si většinou stejně uvědomím, až když míjím to škrtlý:-), a jezdím dle mapy (občas s mapou na volantu). Ve městě, který neznám (např. v Brně či ČB mám naučených pár cest na nejčastějc navštěvovaný místa, kde je to v pohodě), musím koukat po značkách svislých i vodorovných, po směrovkách, po autech okolo, před sebou za sebou, po chodcích, co se vrhaj z chodníků... - Já to prostě nestíhám. :-(
18.01.06 13:37:43 Jirka*
Já jsem si dělal řidičák poměrně pozdě a jen kvůli práci, jinak bych dál jezdil vlakem a autobusem. Nechápal jsem lidi, kteří jsou schopní jet plechovkou pro rohlíky. Tři dny po převzetí automobilového zbrojního pasu, jsem byl den co den posílán pracovně do Prahy. Špička nešpička. Zelenáč nezelenáč. Neumíš plavat - nauč se.... A já se naučil. Za čtrnáct dní víc, než za dva roky. Dnes jsem rád, větší město mě nezastraší, ale radši jezdím na těch okreskách, přiznám se. Jsem rád, že znám obě prostředí. O pražských značkách to není (což Ruliso dobře víš), je to o lidech, jako ve všem. Většina lidí si vstupem do auta nasazuje jinou masku.... no, je to složitý, rád bych to vysvětlil, ale nemám bohužel čas...došly mi rohlíky, musím si někam zajet...8^)
18.01.06 11:53:02 rulisa
Hezký. .-) --- No, já to v nouzi nejvyšší dělám tak, že přibrzdím a začnu se za volantem zoufale komíhat (jakože rozhlížet), aby ti za mnou viděli, že tam tak blbne kdo? - No zase ženská... Troubí a ťukaj si na čelo, ale radši pustí. :-)))
18.01.06 11:08:57 fousek - www
Nemluvě o tom, co někteří velkoměsťští drajvři vyvádějí u nás na horách, když napadne trocha sněhu. Ovšem já ve městě - to už je horší. Jedním okem hledat cestu na zmatené a neaktuální mapě, druhým pátrat po "směrových tabulích s více cíli" a pak něčím (ale čím?) trochu sledovat provoz. Nejsou ale všecka města stejná - kdysi jsem byl nějakou dobu v jednom italském vícemilionovém městě a musel jezdit i v dopravních špičkách přes celé město. Na první pohled šílený zmatek, semafory se berou jen jako informace o přednosti v jízdě, ale jezdilo se tam nakonec docela dobře. Když se zjistilo, že se jede v opačném pruhu, než ze kterého se dá odbočit a křižovatka se blíží, stačilo dát blinkr a udělat "myšku", klidně i přes tři pruhy. A věděl jsem, že mně ostatní pustí a ještě budou mít čas mi přátelsky zamávat. V Brně ani v Praze si něco podobného neumím představit. Tam to radši za stálého troubení nechají dojít k hromadné havárii, než by někoho někam pustili.
18.01.06 09:43:21 rulisa
No, troufám si tvrdit, že drtivou většinu okresek, po kterých jsem jela v uplynulým roce, jsem znala pramálo. :-) A stejně se tam našli křečovití brzdiči. --- A též doufám, že se nebudeš nějakou mou zaneprázdněností zabývat příliš často. :-)
18.01.06 07:55:42 ghost
Znám to až moc dobře. Na okrskách v místech, kde to znám, dosáhnu dvojnásobné rychlosti oproti těm, kteří to tam neznají. Ale - na rovině, kde mají rozhled, je nepředjedu, a v zatáčce, kde nevidím, se neodvážím. Horší je to v místech, kde cestu neznám. Nevím, v jakém stavu je krajnice, jaký sklon zatáčky mají, ani zda se zatáčka "neutahuje". Když jsem nedávno pospíchal v kraji, kde to neznám, pověsil jsem se za někoho, kdo to tam znal a jel jsem stejně rychle jako on. Sám bych jel mnohem pomaleji. Doufám, že Tvá zaneprázdněnost brzy pomine, a že bude řádově ve dnech a ne v měsících :-)