Tak teda k těm Vánocům...

Jako každý rok:

Kocouří radosti

Co dělám takhle na neschopence? - Věčně upravuju fotky.

Nevím zas a znovu

Jak moc je náš cit k někomu ovlivňován tím, jak toho člověka vidíme?
Jak moc je naše vidění někoho ovlivňováno naším citem k němu?

Jedna technická...

Pousmívala jsem se už delší čas nad Rojovým bojem proti majkrosoft internet exploreru. Hnípání se skoroodborníků, žabomyší starosti... říkala jsem si...

Vánoce přišly...

Měli jsme kocoura. Psala jsem o něm.
O tom, že se koncem srpna ztratil, jsem nepsala.

Co přinesli čerti

Asi jsme moc zlobili. :o)

Můra pod plamenem

Nedělám nic. Celý dva dny jsem proseděla, prospala, probloumala v zírání. Dvacetkrát, padesátkrát vstala, že půjdu dělat to a to. Udělala něco jinýho, menšího, jednoduššího... málo, maličko... - a zas jakoukoli činnost odložila. Se žaludkem staženým nechutí. Ruce nohy jak z kamene, hlava prázdná. Únava.

Ve změti útržků

z minulých dnů.