(Optimalizováno pro černobílé monitory)

29. 9. 2006

Na uzdě

...emoce, nervy, nutkání říct, sebe... Udržet ty koně na uzdě...

...čtu poslední dobou víckrát za sebou na různých místech...

A pokaždý se mi vybaví kůň s hlavou přiraženou k hrudi, s hubou pootevřenou pod řezavým tlakem železa v ní, pod silou obou ramen páky, co se lomí od udidla v hubě a zesilují účinek otěží, podepnutá pod koňskou bradou řetízkem (protože to je uzda).

Uzda, o které se ví, že ji má dostat do ruky jen zkušený jezdec, protože uzda je to nejostřejší uždění, jaké pro koňskou hubu existuje. Protože to není nástroj síly, ale jemnosti... Nemá sloužit k udržení koně, má sloužit k doladění těch nejjemnější nuancí pokynů...

Nemá-li se kůň zkazit.

Udržet koně na uzdě je snadné. Přitáhnout ji, co to dá...

Jenže jakmile takhle zadrženému koni byť jen maličko povolím, okamžitě vystřelí dopředu, o to zdivočelejší... Nic mu to zadržení nedalo, jen bolest.

Není dobré ježdění na koni, kterého musím silou držet. Kterému se bojím povolit, protože vím, že by se mnou okamžitě utekl. Není dobré ježdění pod jezdcem, který jezdí silou. Který koni nepovolí, protože má strach, aby s ním kůň okamžitě nezačal prchat...

Je třeba jinak než uzdou koně naučit, že se neprchá.

Jedna z pouček taky zní, že správně ježděný kůň, když mu třebas i ve cvalu jezdec povolí otěž, nemá bez dalších pokynů zrychlit ani zpomalit, jen pořád v tomtéž klidném chodu natáhnout krk a spokojeně odžvýknout udidlo...

Správně ježděný kůň se dá ovládat dvěma prsty na otěžích. I na ohlávce.

42 komentářů:

  1. Uzda je pro začátečníky! Stará Drtivá pěst a jeho rudý přítel řídili koně jen stiskem stehen :)

    OdpovědětVymazat
  2. No dyk! U nás se říká \"prdelí\". :-)))

    OdpovědětVymazat
  3. (A taky se mi moc líbilo, jak si Oldšetrhend pepřil maso střelným prachem. :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Ruliso, umis urcite skvele ovladat kone. Musi to byt skvely pocit. ja jsem sedela na koni jen dvakrat, a bylo to moc fajn. Ale je taky pravdou ze kun si delal co chtel. Kdyz zacal okusovat listy, tak jsem musel pockat az muprestane chutnat :o) Ja nejsem zadny pritahovac otezi!

    OdpovědětVymazat
  5. Koně umím ovládat tak průměrně, zato skvěle ovládám poučky. :-)))
    Ono to až tak o koních nebylo.

    OdpovědětVymazat
  6. Mamed: me napadl pritel :o) Spravne jezdeny kun se da udrzet dvemi prsty. I Predstava jak si spokojene odzvykne udidlo ve me vyvolava usmev :o)

    OdpovědětVymazat
  7. Ru, možná mě to napadlo, jak to myslíš.
    Ale třeba ne...jistá si nejsem.
    Pokud bych to přirovnání poznala správně, tak já za sebe bych snad řekla,že jsou i koně, co se ovládnout dají jen stěží, nebo taky vůbec.Třeba nechápeme, ale jsou prostě takoví..

    OdpovědětVymazat
  8. Jsou i takoví. (Mimochodem - takoví čtyřnozí se vyvažujou zlatem do rodea.) Ale mám-li takového, tak bych neměla dávat za vinu lidem okolo, že do nich na něm každou chvíli vjedu.

    OdpovědětVymazat
  9. 11. dovolila jsem si vzit tve jmeno do svych ust (tastatury) u Ghosta :o) Vlastne totez co tvoje 11. Snad se nebudes zlobit. Predem se omlouvam ale nutkani bylo silnejsi :o)

    OdpovědětVymazat
  10. 11-má to logiku,je v tom pravda.
    Ale najít tu pravdu obecně, je jako vždy tak těžké, zvláště, když každý má tu svou, a dobré argumenty.
    Snad bude lepší, když se do toho nebudu motat,protože vy dva jste nejlíp v obraze :}
    Já se jen mohu přimluvit za mír :}

    OdpovědětVymazat
  11. Právě jsem četla. Proč bych se měla zlobit? Taky\'s mi nevylála, když jsem si dovolila totéž, a v problematičtějších (nejednoznačnějších) souvislostech. :-)

    OdpovědětVymazat
  12. (14) Bylo na Radku. Ach jo.
    Anino, jedna po netu kolující poučka (když jsem ten znalec pouček:-) zní, že pocit ublížení je jen mým pocitem, že ublížit mi může jen ten, komu to já sama dovolím.
    Totéž o válce.
    Necítím z opačné strany snahu o válku, spíš kličkování myši v labyrintu.
    Pravda, občas neopatrně šáhnu do labyrintu. Ale nebojuju. Nemám potřebu. Válčit mě baví jen v naprosto jiných oblastech lidského konání. :-) Tady si jen rovnám myšlenky.
    Má-li kdo opačný pocit, je to jeho pocit.

    OdpovědětVymazat
  13. Ruliso: ja taky nemam pocit valky. Prijde mi to jako uhybne manevry sepie zahalene do modre barvy a ja ruzne picham klacikem do prostoru, abych zjistila zda tam jeste je nebo jiz utekla.

    OdpovědětVymazat
  14. Ru,Radko, jo pocity mohou být různé a vůbec ne správné.Jsou to opravdu jen pocity...
    Proto se mohlo stát, že jsem to s tou válečnou sekerou přepískla.

    OdpovědětVymazat
  15. :-))) No, jen jestli nezkoušíš, jak malej podnět tej sépii stačí k barvení a kolik tý barvy ještě má. :-)))

    OdpovědětVymazat
  16. anino, nestvi me. Ty mas pocit valky a rulisa ze honi mys. Dyt je to fuk. Nic jsi neprepiskla. Je to tvuj nazor a mas na nej pravo. Nikomu nevadi a vsichni ho respektujeme. A nezlob se prosim na me ze te opravuju :o) Ja vim ze vsichni jsme takovi nebo makovi. Me osobne by udelalo hrozne dobre, kdyby jsi se alepon zde na netu nebala ze neco reknes spatne. Protoze je to jen virtualni realita, je to uplne jedno!!!!

    OdpovědětVymazat
  17. (18) na Radku, jako obv.
    (19) - Není to jedno. Je to skvělej trénink do reality.
    Anino, mýlit se může každý, a taky se občas mýlí. To není neštěstí. Rozumní lidi to i u druhých pochopí.
    Neštěstí je nemít názor, resp. brát všechny okolo jako názorově hodnotnější, k názorům povolanější než jsem já, a protože se ti okolo v názorech leckdy radikálně liší, tak mezi nimi bezradně plandat doleva doprava jako záclona ve větru. :-)

    OdpovědětVymazat
  18. Čili - souhlas s Radkou. :-)

    OdpovědětVymazat
  19. (Tak, a teď se Ani pochlap a pořádně nám dej do nosu oběma. :-)))

    OdpovědětVymazat
  20. Hezký post - taky bych byl rád, kdyby se mě některý lidi pokušeli \"krotit\" po dobrém než přitahováním udidla :-)
    A k tomu už tak trochu evergreenová diskuse. Myš v labyrintu, sépie zahalená do modré barvy... Mě v týhle souvislosti spíš napadlo, že blogy svým způsobem fungují i jako mucholapka. To samo o sobě ještě nemusí být špatně; sám se ostatně na některý nejmenovaný blogy \"chytám\" rád :-) Ale z toho jednoho (nejspíš myslíme stejnej), v tomhle směru zcela dobrej pocit nemám, i když vím, že mě se to bezprostředně netýká...

    OdpovědětVymazat
  21. Radko,Ru,no počkejte, až já na vás někde narazím...tak to je samozřejmě vtip..
    Radko, vůbec mi nevadí, že mi řekneš svůj názor, ani od Rulisy samozřejmě.
    Určitě je to pro komunikaci důležitý.
    A dokonce jsem za ty názory vděčná, taky vím, že to myslíte se mnopu dobře.
    Ono snad nejde ani tak o to, že já bych názor neměla - ten mám.Problém je můj někdy, jak vidím zbytečný strach, abych někomu neprávem neublížila.
    Taky vážně méně vidím do vašich delších vztahů.A tak to mohu vidět z pozice jiné, než vy, ale to by snad nemělo být na škodu,protože i já mohu z mozku vydolovat něco, co vám může unikat.Tak nevím, jestli jsem se pochlapila:)))

    OdpovědětVymazat
  22. Pochlapila! :-) Přesně tak - vidíš to z jiné pozice, a proto žádnej strach, ublížení je o něčem jiným. :-)

    OdpovědětVymazat
  23. No jo, někdo jezdí silou, jiný dvěma prsty, ale pořád tam ta uzda musí být. Jako prostředek k řízení...8^)

    OdpovědětVymazat
  24. Striktně technicky, u koní - nemusí. :-) Jsou i jemnější druhy uždění (nepákový nepodepnutý udidlo, gumový udidlo) a na ohlávce nemá kůň v hubě dokonce vůbec nic. A jsou tu a tam i lidi, co maj koně spolupracující tak, že s nima dokonce i skáčou překážky úplně bez jakýhokoli řízení za hlavu. :-)

    OdpovědětVymazat
  25. Bez řízení za hlavu?! No páni... takhle si s koňma nerozumněli ani Vinettou s Oldou...8^) Zajímavá novinka, i když pro neznalého je novinkou asi všechno...8^) Když jsme u toho, za týden si udělám výlet do Pardubic na Velkou, heč...8^)

    OdpovědětVymazat
  26. U nás si na takovým způsobu výcviku koní postavil živnost třeba tenhle člověk, \"vyučený\" u američana Pata Parelliho:
    http://www.honzablaha.cz/CZ.htm
    ale viděla jsem takhle skákat i ženskou, co jinak jezdí klasický parkúry. Další babu bez otěží jedoucí parkúr zas mám doma na fotkách.

    S tou Pardubickou - abys nebyl zklamanej, v televizi je toho vidět podstatně víc. :-)

    OdpovědětVymazat
  27. Ru,ad 27 - musí to být nádhera, když kůn nepotřebuje uzdu a jezdec se nemusí bát.Prostě harmonie na entou...

    OdpovědětVymazat
  28. ad 29) už jsem byl dvakrát, ale naposledy někdy před osmi lety, tak si chci spíš připomenout atmosféru, kterou televizí nelze dohnat...8^)

    OdpovědětVymazat
  29. Teda co ten člověk (z odkazu) s nima dělá, to musí být zážitek...

    OdpovědětVymazat
  30. Jo. I když - taky asi ví, proč za kounutí na to vybírá peníze. :-) (Nic ve zlým, kdo umí, umí.)

    OdpovědětVymazat
  31. ...za kouknutí... :-)

    OdpovědětVymazat
  32. me prijde ze ten honza vybira penize za seminare, takze se tim asi zivi. Je to fajn kdz nekdo ma svojeho konicka jao zamestnani :o) A ti lidi tam asi jdou dobrovolne.

    OdpovědětVymazat
  33. Jirko, pardubicka ma pro me pachut hruzy a stresu. To kdyz se tam vrhaji militantni ekologove pod kopyta koni a desijou je. Koni s valijou po zemi po prekazkach i pred nimi. nerozumim ani jednem a ani druhym.

    OdpovědětVymazat
  34. (35) Přesně tak. :-)
    (36) Nepřesně - to nejsou ekologové, ale tzv. ochránci zvířat. Ale už se, myslím, nevrhají, po tom masakru před pár lety už to na závodišti hlídají a otransparentovaní vykřikovači se musejí držet v bezpečné vzdálenosti.

    OdpovědětVymazat
  35. aha :o) Ochranci zvirat!!! Tak to jsou hrozni tuponi.

    OdpovědětVymazat
  36. Tak za tímhle účelem tam rozhodně nejedu...8^)

    OdpovědětVymazat
  37. RulisoMoc krasne napsane. Tak krasne, ze se to vztahuje k mnohem vice vecem nez jen ke konim. A tema me rozhodne potesilo... Kdysi jsem jezdila, tak jsem se do tech dob prenesla :-)

    OdpovědětVymazat
  38. (40) Jojo, viděla jsem u tebe. :-)

    OdpovědětVymazat
  39. dobré ježdění na koni. Správně ježděný kůň. No, já koním čerta starého rozumím - na koni jsem seděl všeho všudy jednou - bez sedla, a jediné, čeho jsem se mohl držet, byla hříva. A myslím, že takových, co o správném ježdění nemají páru je a vždycky byla většina. I v dobách, kdy koně byly v každém trochu větším hospodářství a sloužili především jako tažné zvíře, i k tomu, aby se člověk někam dopravil. A lidé na nich jezdili jako dnes jezdí autem - někdo to zvládal, někdo míň. A možná v té době vzniklo úsloví o \"přidržení na uzdě\". Možná se mýlím, ale koně se asi snadno leknou - tak snadno, jako každé jiné zvíře, a mnohem snáze než člověk. Když se kůň splaší, patrně zamíří co nejrychleji nějakým směrem - asi tím, který mu připadá nejlepší. Nevím, kolika způsoby jezdec může v takovém okamžiku koně ovlivnit co do směru a postupně i co do rychlosti, ale soudím, že ta uzda bude asi to první, co použije, jinak by se to asi nevžilo. Tak to použije, aby se kůň (emoce, nervy, nutkání říct, ...) nedostal mimo kontrolu a nezpůsobil škodu, nezranil, neublížil. Tak chápu i termín \"udržet na uzdě\" - nedopustit neřiditelnost. Myslím, že i správně ježděný kůň se může vymknout kontrole.

    OdpovědětVymazat

KOMENTÁŘE UZAVŘENY

Blog bude pokračovat na http://rulisa.mzf.cz/

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.