Dva dny (jeden vynechaný z důvodu schůzování) zábavy s uhlím. Tedy s odkopáváním zamrzlých vrat, se skládáním uhlí, se znovu zledovatělým rybníkem za znovu zmrzlými vraty, znovu s uhlím, s vymetáním rybníku co kondičním cvičením několikrát denně, znovu s uhlím...
Včera jsem slavně zahlásila hotovo, když poslední lopata toho blbýho mizernýho odpornýho uhlí skončila na hromadě stranou jarní bystřiny, co už si v hliněné podlaze průjezdu vyhloubila docela regulérní koryto. Dneska jsem dozametala ostrůvek suchýho průjezdu, umyla schody a věnovala se už jen průběžnému vyhánění průběžně natýkající potopy. Kanály ještě pořád nerozmrzly, bystřina ještě stále plynule proudí skrze chalupu.
V půl patý odpoledne jdu z maštale, vyježděno, nakrmeno, pohoda klídeček, hrdost nad dobře odvedenou prací nade vše. Otevřu již opět se otvírající a zavírající vrata - a ...
"Do prdelééé!!!"
Nepříčetná do běla zapomněla jsem, že mám umytý schody, leč ne tak boty, a vletěla rovnou do baráku, uragán na Floridě hadra.
"Vypadněte od toho počítače! Oba dolů! Kdo tam nadělal ty přehrady?!!!"
"Já..." ozval se hlásek pokornej jako konipásek odkudsi shora nad schody, bezpečně uvízlý za rohem.
Kdo jinej taky, dyk mi to bylo jasný už v těch vratech. Tak dokonalý vodní dílo jako je soustava přehrad, navršených z uhlí velikostní sorty "ořech" a zpevněných bahnem - to nemohlo vzejít z jiné hlavy než z té malé.
"Převlíct, obout, rozebrat, vymejt uhlí, uklidit na hromadu, zlikvidovat do mrtě, nebo zlikviduju já tebe!!! Okamžitě!!!"
Mladší synáček už ani nepíp a rozkmital se do úpěnlivé činnosti, plynule zadusáván tokem decibelů výhrůžek všech možných způsobů obezdušení. Ještě když dřepěl nad první z mohutných přehrad a lopatkou snaživě rozebíral to stavitelské veledílo, řinčela jsem jak okapy po bouřce a vyříkávala mu, jakej je specialista na hatění cizí práce. Dokořán otevřenými vraty jsem přitom vypádlovávala smetákem rybník, živený bystřinou, přitékající přehrady nepřehrady, a tep mi klesal k normálu stejně mizerně málo jako hladina rybníku, jehož poslední zbytky betonového dna vzaly zasvé mou vlastní nedávnou bitvou s krumpáčem. Do prčic.
"Prosímtě proč's to vůbec dělal?" položila jsem uprostřed pádlovacího monologu zcela pitomou, povýtce řečnickou otázku.
"No já jsem chtěl vědět, co se stane..."
Metr padesát, vejš to nešlo, pak už byl strop.
"Tak už to víš!!!"
Mlaďas v podřepu po kotníky v blátě jen mlčky přikývl, oči jak talíře, lopatka zoufale poskakující po slepených kouskách uhlí.
Za hodinu přišel pokorně nahlásit, že hotovo.
Udělala jsem mu za to večeři s hlavním chodem a polívkou.
(Žádost o špagety jsem zamítla, páč při představě, že je budu dělat potřetí za tejden, už mi šly oči křížem, přestože mě malej přesvědčoval, že v Itálii je měli ještě častějc. - Tak druhý přání: lasagne. No copak já vím, jak se dělají lasagne? Ty znám akorát tak z Policejní akademie... - Tak prej když ne italský jídlo, tak nějaký jiný, třeba anglický. - "Co jí v Anglii, mami? " - "Stejk. Nemám." - "A co v Americe?" - "Hamburgr. Nemám." - "A co v Africe?" - "Brouky." - "Blé. Tak udělej palačinky.")
Tak jsem udělala polívku a palačinky s rumovým tvarohem, aby dětičky pěkně brzo usnuly a já měla čas a klid na zasloužený cachtání se ve vaně.
Jenže doma se jaksi divně začala dělat zima. A já - po půlhodině marnýho modlení se, ať to není pravda - místo ve vaně skončila znovu u uhlí. V kotelně, v kotli. Nad roštem, co se odmítá hnout, přičemž já nevím proč. Do půl pasu v násypce. V dýmu z doutnajícího popele, v nějž se pomalu ale jistě proměňovalo uhlí, někde úplně jinde a jinak, než mělo. V čiré odevzdanosti osudu, s níž jsem to žhavý, dýmající a dehtem mě obalující uhlí vybírala a vynášela a vybírala a vynášela...
Co jsem komu udělala... Za co...
Panebože, já chci chlapa! Aspoň na jednu noc chci chlapa! Co bude umět do rána spravit kotel...
29. 3. 2006
Není mi souzeno...
... jaro jen tak zadarmo...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Obdivuji tvé umění zvládnout přetlak a napsat jen jedno sprosté slovo, i když jsi ještě evidentně naprdnutá až na půdu. Co naplat, roste ti doma mladý vodohospodář, to je taky zajímavá práce...8^)
OdpovědětVymazatKdybych uměl dálkově spravovat kotle, tak to udělám dřív, než odešlu tenhle komentář, jenže mé síly stačí maximálně na přání brzkého klidu na všech frontách...8^)
Ó díky, duše dobrá! Eště si tu suším vlasy, páč z vany jsem vylezla před chvílí. Po úplným vychladnutí kotle se mi podařilo poslepu našahat ve škvíře nad roštěm příčinu, ba už se mi ten kus čehosi, co mi připadá materiálem šamot - ale je to děrovanej, tak nevím - vytáhnout (tak trochu ježek v kleci). Čítám, že zbytek už spraví nová střižná pojistka. Aspoň doufám. Jinak všechno vrčí, jak má, i světýlko svítí, tak snad to tak bude. :-)
OdpovědětVymazatzlatý černý ručičky! 8^)
OdpovědětVymazatJo, zapomněly napsat "podařilo". .:-)))
OdpovědětVymazatTak dobrou noc. :-)
Dobré ráno :-)
OdpovědětVymazatČert se nikdy nevykaká na malou hromádku. Ale zase v létě, až bude třicet stupňů (možná, někdy, jestli teda letos nějaký léto bude) si na tenhle den určitě vzpomeneš a budeš se smát :-)
no to tě fakt obdivuju, to jááá...,o) bych si klidně bydlela v paneláčku a mrkala na pana domovníka. A možná i na jeho syna. A jeho manželku,o) V každym případě můj otec mi prací jako "uhlí" vyhrožuje poměrně často, ale já rozmazlené děvče z města to s úsměvem ignoruji,o) (snad ho nikdy nenaprdnu tak moc...)
OdpovědětVymazatDěti, to je stejně ta největší radost :-) Metr padesát? To bys skoro mohla na olympiádu ;-)
OdpovědětVymazatNa rozdíl od Jirky tě můžu naučit akorát ty lasagne: koupené těstovinové pláty uvaříš, na pánvi si podle vlastní chuti připravíš směs se základem z mletého masa a rajčat (nebo jen protlaku), do vypékací misky to střídavě navrstvíš, zaleješ bešamelem (nemusí být), posypeš parmazánem a trochou petrželky. A pak to dáš do trouby zapéct... Fakt tak jednoduchý jídlo, že se to naučí - narozdíl od spravování kotlů a skládání uhlí - i někteří muži :-)))
OdpovědětVymazatJako dítě jsem hodněkrát "dostal" za budování přehrad, toků, kaskád - v potoku , v blátě po dešti, v koupelně i kotelně ... ale z uhlí je to novátorské - správný stavitel použije materiál, který je po ruce.
OdpovědětVymazatZ Anglie si pamatuju "fish and chips" - smažená obalená ryba a bramborové lupínky.
ditko je jasne nevytizene. I kdyz male, tak je vysoce vykonne a touzi po tezke praci :o) Nevim kolik kolecek uhli odvezlo ale asi ne dost!
OdpovědětVymazatKéž by každá žena byla do té míry flexibilní a variabilní hospodyňka i opravářka. Žel, není tomu tak :-(
OdpovědětVymazatupřímnou soustrast, ruliso. já jako malá a stará babička, o nás se starala matka: kotel-snídaně-nafutrovat kotel-práce-kotel-večeře-kotel-spánek-kotel-spánek-kotel-snídaně.
OdpovědětVymazattakže když jsme v prosinci v zmrzlý půdě kopaly 50m dlouhou strohu 1m hlubokou a 1m širokou, protže nám na poslední chvíli řekli, že za týden už nebude možné připojit plyn, její řev "házej tou lopatou, nebo tě zabiju" jsem chápala i v těch 11.
ghoste, každá žena taková je. ale ne každá musí taková být. to je ten rozdíl.
OdpovědětVymazatKam se hrabe vltavská kaskáda... Přihlaš mladýho do krizovýho povodňovýho štábu, teď tam takový lidi potřebujou... :-)
OdpovědětVymazatghost: dle me zkusenosti je kazda zena flexibilní a variabilní hospodyňka i opravář. Zda muze svoje schopnosti rozvinout zalezi na vnejsich okolnostech :o) Vetsinou ji nic jineho nezbyva
OdpovědětVymazatbos. & radka: Potom vzdávám hold všem mužům, kteří dají ženám možnost tyto půvabné a úžasné vlastnosti utěšené rozvíjet. Já sám ke své smůle patřím mezi ty blby, co práce kovářské, opravářské, autoopravářské, zednické, instalatérské, elektrikářské i mnohé další vykonávají vlastními silami, nechávaje na ženách pouze ty činnosti, jež jim jdou dobře k pleti :-)))
OdpovědětVymazatDěkuji za slova útěchy. :-)
OdpovědětVymazat(7) Těch metr padesát mi letěl žaludek, jinak to ber obrazně. :-))
(8) jednoduchý jídlo, ale k večeři bych se na to teda vyšestnáctkovala. Navíc nebyly suroviny. (Což platí i o té rybě. :-)
(10) Kolečka jsem nevozila ani já.:-) Malej uhlí nenosil (obvykle nosí), ale minulej tejden byli oba omluveni ze zdravotních důvodů (malej dokonce doma ze školy).
(13) + (15) - Souhlas.
P.S. Opravář na kotel prý přijde možná večer, možná až zítra - má povodeň v baráku (bydlí na rozdíl od nás "podkopcových" přímo u vody). :-)
A eště ke (12) - znám taky, pamatuju jako noční můru. :-) Tenhle novej kotel máme teprv třetí rok (tuším), jinak bezva - celá zima smrsknutá jen na běhání do kotelny, děs, abych stihla domů, abych nezaspala... Páč zatápět byl horor (krátkej komín, špatnej tah). Uff, to zas zlatá poloautomatika. :-)
OdpovědětVymazatPlyn u nás není a prý ani nebude.
ghoste [16], někdy si nejsem jistá, jestli si děláš špatnou legraci nebo to myslíš vážně.
OdpovědětVymazatbos. [19] a záleží na tom?
OdpovědětVymazatmně ano.
OdpovědětVymazatale je pravdou, že jak u koho - spousta lidí hranici, kdy propadá sítem, pro mne už překročila. jsem ráda za existenci těch, kteří nikoliv. i když dalo by se říct, že vždy je to jen otázka času, výše laťky a mých rozlišovacích schopností.
bos. OK, byl jsem vychován k tomu, abych se hrubších a těžších prací ujímal bez připomínek sám. Potkal jsem však i ženu, která se kvůli tomu vztekala, protože jsem jí "znemožňoval" se realizovat. Proto vzdávám hold všem mužům, kteří jsou v tom směru lepší :-)
OdpovědětVymazatGhost: takze pro zenu zbyvaji ty jemne a lehke prace. A to rozliseni provadis ty sam? Kvuli expertum jako ty prestanu byt nakonec antifeministkou :o)
OdpovědětVymazatGhoste: nevim zda ma cenu ti pripomenout ze jsme v 21 stoleti
OdpovědětVymazatJe absurdni argumentovat telesnou praci. Te je obecne malo.
pokud nekdo musi delat remeslnika bez odmeny, tak to ma pouze dva duvody:
1. nema penize na to aby odborne prace predal profikovi, ktery se tim oficialne zivi.
2. je domaci kutil a bavi se tim ve volnem case. A pak je to jeho konicek.
Z tohoto vyctu vyjimam narazove prace jako rovnani dreva, vozeni kameni, ci skladani uhli ktere by meli delat muz a zena (vcetne deti) stejnym dilem, protoze tupou praci zvladnou vsichni stejne a telesna prace prospiva oboum pohlavim.
Je uplne jedno zda provoz domu ci bytu zajistuje muz ci zena. Jsou neschopni muzi a neschopne zeny. Ale zarazovat nekoho mezi neschopne, coz tvuj prispevek jasne naznacoval, z duvodu pohlavi je silne diskriminujici. A bohuzel ani s tim smajlikem (16) se to nesrovnalo.
Radka: mně tedy některé ty "jemné a lehké" práce přijdou pěkně zapeklité - do žehlení se rozhodně nehrnu (ale ona by mne od toho stejně každá vyhodila).
OdpovědětVymazatJistěže to rozlišení provádím - i když na něm netrvám. S každou normální ženskou stejně vždycky dospějeme k tomu, že každý má dělat to, co mu jde lépe než tomu druhému, protože to přináší větší efekt :-)
Hm, mně ta šestnáctka především zaváněla potřebou se pochválit. Svojí rolí dokonalýho chlapa.
OdpovědětVymazatHm, jak tak koukám průběžně kolem sebe, vedle těchhle chlapů pak skutečně jsou ty ženský odkázaný do tý opačný role dokonalých hospodyněk na "jim určeným místě". Aby si chlap mohl plácat sám sobě po rameni, jak je dobrej a nepostradatelnej.
Z čehož samozřejmě v konečným důsledku i vyplývá ten pohled na ženský práce jako na méněcenný.
Ráda uvařím pro partiju lidí, páč mě těší se koukat, jak jim to pak chutná. Ale dělám to proto, že chci. Kdyby mě tam chlap "zařadil" a měla bych to jako automatickou povinnost a jinam bych nesměla, namazala bych mu tak akorát chleba.
Je občas na smrt bejt na to tady sama. Ale jinak - baví mě ty "mužský" práce. Jen ze "ženských" by mě brzo trefil šlak. Takže jako ideální (pro mě) řešení vidím "společně na uhlí a pak buď nějkaký dobrovolník uvaří, nebo si společně namažem chleba". :-)
U nás občas vaří i děti. Když chtějí.
(Neřeším, jak. Je to krásný, když přijdu z maštale či ze dvora a na stole mám nachystanou třeba polívku - byť z pytlíku.)
ghoste, tebe dostat od všeobecných, nicneříkajících pouček ke zkušenostem, které vydají za tunu poučných knih, dá dost práce. co kdybys příště začínal rovnou svýma zkušenostma - a na ně se teprv snažil naroubovat poučky, když už bez nich nemůžeš být. protože zkušenosti jsou jedinečný a o ty, myslím, v životě jde.
OdpovědětVymazatteorie nastupují ve chvíli, kdy dosud nabytý zkušenosti selhávaj. a hypotézy se podle zkušeností korigujou, ne naopak ;)
asi nejsem normalni zenska.
OdpovědětVymazatGhoste, ty mas neuveritelne zabednene mysleni.
Fakt ze zenskym nepriznas zadne zpusobilosti, krome zehleni, pece o plet, ladne postavy u ktere se hezky vlni boky musi kazdou nenormalni zenskou privest k silenstvi a k zdesenemu uprku.
(25) - A co když jednomu jde "lépe" devadesát procent činností a druhýmu těch zbylých sdeset? :-)))
OdpovědětVymazat(Trochu přeháním, vím, ale tohle rozdělení je absurdní a zakládá se na něm chlapský princip nedělání většiny domácích prací. "Nedělám to, protože to neumím, protože při mytí nádobí vždycky rozbiju, protože bych to prádlo spálil..." atd. A přitom ty "venkovní", "chlapský" práce zvládá neméně mizerně. :-)
(28) - Úprková evakuace. :-)))
OdpovědětVymazatRadka: [24] (než se stihnu zorientovat, už je hovor zase jinde, ale tohle je ke 24) mám zedníky v bytě - kupodivu mezi nimi není žádná žena. Taktéž mezi instalatéry a elektrikáři. V Tebou zmíněném 21. století. Osobně mám dojem, že fyzické práce mám stále až nad hlavu. A to nemám dům. Teď jsem rozebíral kuchyň - takřka vše jsem "zrestauroval" z něčeho, co jsme kdysi dostali jako dost opoužívané. Lehká finanční nouze mne donutila, ostatně jako vždy, zabývat se čímkoli jiným než si sednou a něco si v klidu přečíst.
OdpovědětVymazatAle strefila jsi se - nemám dost peněz, abych si mohl najmout na všechno odbornou firmu.
No - sláva, "Jsou neschopni muzi a neschopne zeny" - sice to trochu nekoresponduje s tvrzením, že "je kazda zena flexibilní a variabilní hospodyňka i opravář", ale mně to přijde rozumnější.
Já bych se na rozdíl od Tebe nenechal diskriminovat lehkou nadsázkou.
(27) Ghost staví na těch poučkách, zkušenosti používá, až když poučky selhávaj a nejsou mu sežrány, - záchranná opatření. :-)
OdpovědětVymazatNo nic, opravář asi ještě velejvá vodu z předsíně, tak jdu rozebrat ten kotel. Radši. :-)))
OdpovědětVymazatradka [28]: teď mne lekáš - "zehleni, pece o plet, ladne postavy u ktere se hezky vlni boky" - to všechno odvodíš z toho, že nesnáším žehlení? Já nemám potřebu přiznávat žádné způsobilosti nikomu. Devadesát procent toho, co musím dělat, bych s potěšením předal komukoli, kdo by se toho ujal. Lhostejno zda ženě či chlapovi.
OdpovědětVymazatmoje teta je elektrikarka, velka odbornice na silnoproud. Chodila jak na velke poruchy tak i do domacnosti kdyz byl problem. U nas v nastrojarne mame nekolik holek, vybornych nastrojarek ktere jak soustruh tak i CNC obrabeci stroje poslouchaji na slovo.
OdpovědětVymazatZednice jsou zejmena v rusku, to mas pravdu protoze chlapi se tam oziraji vodkou a tyhle prace musi zajistovat zenska.
ja jsem ale mela v prispevku neco jineho na mysli.
Klidne si delej soustruznika, elektrikare, opravare starych aut, ci kovare starych plotu v jednom. A tvoje potencialni pritelkyne muze varit, prat, zehlit a uklizet. To jsou pouze vykonne cinnosti.
Pak jsou mnohem dulezitejsi cinnosti organizacni. Organizace a koordinace behu rodiny, volny cas, finance, investice, nove projekty a plany. To neni zadna tezka prace a zde je dost prostoru pro oba partnery stejny dilem.
Bohuzel je moje zkusenost takova, ze tam kde je zena odsunuta do role hospodynky, vetsinou ztraci vliv na zakladni rodinna rozhodnuti.
Ghost: ty ladne vlnici boky me utkvely v pameti ze nejake diskuse u tebe, kde jsi popisoval, co na zene ocenujes :o) Vidis ze to na me hluboce zapusobilo.
OdpovědětVymazatRadka: vlnící boky mi nikdy nic neříkaly, nejsem si jist, zda se náhodou nemýlíš :-)
OdpovědětVymazatbos. [27]: mé zkušenosti - tak například teď jsem dělal projekt přestavby bytového jádra, sháněl vybavení koupelny, baterie, dveře, dlaždice a obklady, korigoval výběr kuchyňské linky a dalšího kuchyňského vybavení, aby se to vešlo do čtvrt milionu, protože víc na to není a nebude. V průběhu minulého weekendu jsem demontoval a vystěhoval celou kuchyň a předsíň. S jednou skříní mi musel pomoci soused. No, na tohle asi žádné poučky naroubovat nelze.
OdpovědětVymazatja jsem s manzelem taky pripravovala projekt prestavby bytoveho jadra, shaneli jsme vybaveni, dlazdice a obklady, vybirali jsme kuchyn, delali projekt a probirali rozpocet. Samozrejme spolu. I kdyz nejvetsi zodpovednost byla na me, protoze jsem na to mela vic casu a tak jsem vse organizovala. Je dulezite aby o vecech ktere so tykaji obou rozhodovali taky oba.
OdpovědětVymazatPokud stavis jadro pro sebe tak to samozrejme s nikym jinym probirat nemusis:o)
To vlneni boku je samozrejme lehce vyjmuto z kontextu. To ji psal jak se ti libi kdyz se zenam vlni boky pri veseni zaclon :o) Ale hledat to nebudu, musis mi verit!!!
(36) + (39) Tak to si pamatuju taky! :-)
OdpovědětVymazatRadka [35]: jsem o příspěvek pozadu :-)
OdpovědětVymazatradka [37]: mor na ty, kdo se pokusí některou moji věc uklidit. Organizace a koordinace běhu rodiny je u nás prostá - dělám, co je třeba (a stejně nestíhám). Čímž odpadá starost, co s volným časem. Ekonom jsem doma já, protože moje finanční potřeby jsou zanedbatelnější. O nových projektech nerozhoduju, nicméně realizace stejně vždycky spadne na mne, protože jsem v tom směru výrazně pečlivější a trpělivější. Plány jen koriguju podle finančních možností. V podstatě jsem doma spíš jako ekonom než jako někdo, kdo rozhoduje. Spousta věcí je mi naprosto ukradená, ale když už se za něco vydávají peníze, potom si hlídám, aby nebyly promarněné.
[39] tak do výběru kuchyně jsem nijak nezasahoval, jen jsem pohlídal, aby byla uspořádaná rozumně s ohledem na pracovní plochy a spotřebiče. Projekt jsem na PC dělal sám, prostorové možnosti byly silně limitující. Finanční ostatně také. Jádro bylo už třeba přestavět - po pětadvaceti letech se začínalo rozpadat.
To o těch záclonách jsem fakt nebyl já - NIKDY v životě jsem neviděl ženskou věšet záclony, u rodičů i u babičky jsem je věšel vždycky já, u sebe v bytě také, ale před patnácti lety jsem nechal udělat žaluzie a záclony jsem zrušil :-)
K téhle diskusi nebudu radši nic moc dodávat, jenom si neodpustím malou technickou ke komentu (35) Žádná ženská ani chlap není "odsunut" tam, kam se sám nenechá odsunout. A v Rusku chlastaj ženský jakbysmet.
OdpovědětVymazat(42) Tak tos o hodně přišel, při tom věšení se jim vážně krásně houpou boky :-) A sežerte mě! ;-)
OdpovědětVymazatFidor: taky proto jsem antifeministka :o) Jsem presvedcena ze u nas nejsou nikomu jeho prava upirana. Pokud se tak deje, tak se asi o ne nehlasi.
OdpovědětVymazat(43) Tebe ne, Fidorku, ty si neprotiřečíš. :-)))
OdpovědětVymazatFidor [43]: asi jo, ale zrovna tyhle věci šly vždycky nějak kolem mne. Ale viděl jsem pár ženských, co dělaly v dětství dlouho nějaký balet nebo něco takového, a ty chodily nádherně. Mělo to co dělat s těžištěm na špičkách a ne na patách, jak je tady v kraji zvykem.
OdpovědětVymazatMožná tě bude zajímat, že mám s kotli, jako bývalý topič granulačního práškového kotle G 250 určité zkušenosti. Kde bydlíš?? :)
OdpovědětVymazatNa jihu. :-) Možná tě nepřekvapí, že naprosto netuším, co je granulační práškovej kotel. :-)))
OdpovědětVymazathm asi nie som chlap, ked som lavy na manualne prace a nevidim sa v tom nikterak schopnejsi ako akakolvek zena, ktora to robi 1.x v zivote tak ako ja, len s tym rozdielom, ze ja muz to predsa musim vediet a preto je ponechane odvazne skusanie na mna nez by to rovnako ako ja skusila ona, vazne nevidim rozdiel medzi pohlaviami, ak clovek nebol vychovavany do nejakej tradicnej pozicie muza opravara ktory taketo veci ovlada a neplati si ich od druhych peniazmi, tak tam medzi pohlaviami rozdiel nebude, je to len o odvahe a pripadne skor o nudzi, zena to zvladne prakticky rovnako ako ja ked je k tomu donutena sama
OdpovědětVymazatodporucam precitat bibliu - Rukovet spravneho chlapa od Dave Barry-ho, popisovaneho problemu sa konkretne tyka 5. kapitola - Chlapske problemy - Problem zelezarstvi, mala ochutnavka:
"Představte si sami sebe v této situaci: Jste chlap a právě jste vešel do železářství a držíte v ruce nějakou rozbitou věc. Ta věc může být “ložisko”. Nejste si ovšem úplně jist; mohl by to také být “ozubený váleček”, “těsnění”, nebo dokonce “volt”. Prostě to nevíte. Nikdy jste vlastně nevěděl, co tyhle věci jsou, jenom vám bylo známo, že se nacházejí v těch různých technických předmětech, o nichž se předpokládá, že se v nich chlapi vyznají automaticky, jako by tato schopnost byla součástí mužské puberty. Jednoho dne se probudíte a zjistíte, že vám v podpaží vyrážejí chloupky; příštího dne se probudíte se schopností opravit převodovku.
Ale vám se to nikdy nestalo. To je vaše ošklivé malé chlapské tajemství: Nechápete, jak fungují technické věci. Naposledy jste měl co dělat s technickými věcmi v pracovním vyučování, kdy jste si během čtyřměsíčního úsilí o výrobu poličky na knihy úspěšně přitloukl košili hřebíkem k prkénku. Když se podíváte na něco technického, jako například na vnitřní ústrojí automobilu nebo domácího spotřebiče nebo letadla nebo toalety, vidíte pouze splet nahodilých, špinavých věciček, které dokážete identifikovat jenom jako “součástky”. A všechny vypadají jako tytéž součástky. Podle vašeho názoru jsou všechny technické přístroje uvnitř v podstatě stejné; ve skrytu duše věříte, že po několika drobných úpravách by toyota mohla vyrábět ledové kostky a prádelník by byl schopný přehrávat kompaktní disky a mraznička by dokázala létat ve výšce třicet sedm tisíc stop nad zemí.
Ale samozřejmě byste nikdy nikomu nepřiznal, že máte tyhle pocity, protože stejně jako ostatní chlapi věříte, že všichni ostatní chlapi vědí, jak technické věci fungují. A nejhorší na tom je, že někteří z nich to skutečně vědí. To jsou ti chlapi - většinou jménem “Steve” -, které jste nuceni zvát domů, když máte podezření, že se vyskytl vážný technický problém."
cela kniha je zadara k downloadu na nete, staci si ju pohladat
Jo jo, pamatuju, jak jsme ji doma kdysi na tvou radu stahovali. Super. :-)
OdpovědětVymazatJádro pudla: Mně osobně je úplně fuk, jestli chlap konkrétně tohle či konkrétně támhleto opravit nebo vyrobit umí či neumí. (Pokud umí zas něco jinýho, samo. :)A to nemusí být vůbec materiálního charakteru.) Vadí mi jen a pouze právě takovýto "rádoby-odborník-povolanější-pro-tuhle-práci-než-ženská-prostě-proto-že-chlap". :-)
Oprava - nebos toho Barryho dokonce posílal v zipu?
OdpovědětVymazatMarkoffe, vim ze ti to je urcite jedno ale ja muze dle nejakych zednickych ci jinych kutilskych zpusobilosti neposuzuju. Vubec je neocekavam. Je lepsi s chlapem popit vinko a neco prijemneho podniknout, nez ho pozorovat jak se trapi se sekanim elektriny a vrtanim do betonu. Muj otec nemohl prezit, ze si volam remeslniky, dovezl si ke me hromadu naradi a cele odpoledne vrtal dve diry do betonovych prekladu vcetne nejakeho sekani. Moc jsem mu dekovala za ochotu a na dalsi diry jsem si zavolala zname remeslniky. Ti udelali 10 dir se sekanim a pripojenim za hodinu a vzali si kazdy stovku. Tak jsem jim jeste jednu prihodila :o) Je to vsechno otazka preferenci a respektu k vlastnimu casu.
OdpovědětVymazatruliso: u nas si kazdy chlap-kutil mysli ze je remeslnik. Znam to od mojeho otce. Ten kdyz jsme staveli barak, tak radil mistrovi, jak ma delat maltu a klast cihly, jak delat stropy a jak kopat zaklady. Po dotazu, cimpak se vyucil a odpovedi ze je ucitel, se jen smal. Dodnes je deda cely nestastny, ze ten dum nebyl postaven dle jeho pokynu :o)
OdpovědětVymazatTo zní jak cesta předpeklím...zlatej panelák:-)
OdpovědětVymazat(54) To je jen občas. A máš za to zase něco jinýho, co v paneláku ne. :-)
OdpovědětVymazatNo jasně! Zkus třeba dělat vodní hráze v paneláku. To prostě nedokážeš! 8^)
OdpovědětVymazatNáhodou...taky by to šlo...jenže jen magor by to zkoušel:-)
OdpovědětVymazatRulisoMoc pekne se to cte, paradicka... Jen pokracuj! A nenech se zdeptat... i kdyz, urcite mas recept na zdrcujici chladnokrevnost... :-)
OdpovědětVymazat