(Optimalizováno pro černobílé monitory)

4. 10. 2006

Děti jsou prý naše zrcadla

Zrcadlo, zcadlo, řekni... Zeptala jsem se, tentokrát v hodině při probírání tématu "Mezigenerační vztahy"...

Otázka zněla, jaké typické znaky lze shledat na generaci rodičů.

A mladí muži ve věku 15 -17 let odpověděli takto:

- Chodějí divně oblečení
- Oblíkají se zastarale
- Mají zalíbení v módě z doby jejich mládí
- Mají jiný styl pojmenovávání věcí, mluvu
- Vypadají mladší, než doopravdy jsou
- Dlouhověkost, u mužů plešatost
- Vyrůstali za komunismu a něčeho se stále bojí
- Pořád vzpomínají na starší časy
- Berou všechno moc vážně
- Baví se o jedné věci déle než my
- Myslí si, že jsou chytřejší než my
- Chtějí po nás, abychom věci dělali jako oni, kteří to dělali zase po svých rodičích
- Snaží se nás vychovávat tak, jak to chtěli po nich jejich rodiče
- Chovají se přesně jako jejich vlastní rodiče
- Všichni mezi sebou drbou své potomky
- Všichni úplně stejně kritizujou děti!!!
- Kupují si věci, které většinou nepoužívají
- Mají obavy o druhý
- Pomáhají
- Jsou pracovitější
- Snaží se zvyknout si na lepší a modernější svět

56 komentářů:

  1. Ru, myslím, že to děti celkem vystihly.No,jsou všímavý...a jasno v tom mají možná víc než my.

    OdpovědětVymazat
  2. Deti mivaji vetsinou vic jasno nez rodice :o) Akorat rodice museji zohledniz vic souvislosti a zkusenosti nez deti a proto se nekdy chovaji tak komicky.

    Takze na hlasku ditete, ze by se radeji zabilo nez rano vstalo a slo do prace jako debil :o) musi rodic vstat a do ty prace jako debil jit. nacez dite krouti ocima ve smyslu ze to by ono nemohlo :o)

    OdpovědětVymazat
  3. No, řekla bych, že v tom mají rozhodopádně jasno víc, než si leckteří rodiče myslí. :-)) Všímaví jsou pekelně...

    OdpovědětVymazat
  4. Zajímalo by mne, co z toho o nich budou jejich vlastní děti za třicet let říkat, a co ne. Jestli nastane nějaký posun, a v čem. Ale to teď ještě nikdo neví.

    OdpovědětVymazat
  5. Ghoste: je zajimave, ze u mojich starsich deti jsem mela pocit ze delam vsechno jinak nez moji rodice. A ze to delam dobre.
    U mojeho nejmladsiho mam pocit, ze to delam uplne stejne jako moji rodice. A blbe :o) A to decko je jako moje kopie. Jakoby se nenarodilo dite ale maminka v klucici kuzi se vsemi mojimi chybami.

    OdpovědětVymazat
  6. Ghoste, pamatuješ si, jak jsi viděl svoje rodiče (jejich generaci) ty v podobném věku? Já našla deset bodů, o kterých si na základě svých vzpomínek myslím, že jsou možná věčné. :-)
    Jinak, samozřejmě jsme o tom, co napsali, pak mluvili. Ty \"děti\" jsou tak daleko, že i přiznávají, že jsou vědomí, že za jednu generaci nejspíš budou tamtéž, co jsou dnes jejich rodiče, a že jim bude na jejich dětech vadit to samý, co dnes vadí jejim rodičům na nich.

    OdpovědětVymazat
  7. Radka: když si vzpomenu na své rodiče - mne vychovával otec stejně tvrdě, jako vychovával jeho otec jeho. A já stejně jako on odešel z domova tak brzy, jak to šlo.
    U o šest let mladšího bratra se snažili vyvarovat se \"chyb\", jichž se dopustili na mně. Zašli do opačného extrému.

    OdpovědětVymazat
  8. moje velke deti nam s manzelem vycitaji, ze se nemozne oblekame. Hlavne ten stredni - manekyn.
    Rozciluje je kdyz jim davame sebe jako priklad a chceme aby delali nektere veci jako my.
    a delame veci, ktere nikdo nechce.

    To jsou tak tri veci, ktere by urcite rekly moje velke deti.

    OdpovědětVymazat
  9. Ghoste: ja jsem si vzdycky myslela, ze deti vychovava maminka. Ze tatinek je spise neco jako statista.
    Kdyz se snazil muj manzel byt prisny na deti nebo je dokonce chtel uhodit, tak jsem se vzdycky pred ne postavila a branila je telem :o) A kdyz byly deti velke a chtely bit manzela, tak jsem se postavila na stranu manzela a fackovala je hlava nehlava (toho mladsiho, ten byl drzy jako opice) :o) Ted jsou vztahy velke deti - tatinek perfektni. Lepsi nez se mnou.

    OdpovědětVymazat
  10. Ru: vůbec si nevzpomenu. Nedal bych to dohromady. Ročník 1929 a 1930 - dospívali za války, to byl hodně velký předěl. Pak osmačtyřicátý rok a víra, že bude všechno lepší, následovala padesátá léta a všechno bylo horší. Mezi mým 15. - 17. rokem byl Palach a Zajíc, a potom normalizace. Ten seznam by byl asi hodně jiný. Na prvním místě by byla zbabělost. Jejich rodiče tak zbabělí nebyli.

    OdpovědětVymazat
  11. Radka: já vyčítám dítěti, že se obléká nemožně - mezi ostatníma stejného věku vypadá hrozně. Je s módou o dvacet třicet let pozadu. Ale zase to není drahé :-)
    S výchovou to u nás bylo jednoduché - když otec přišel domů, máma mu řekla, co jsem udělal/neudělal, otec vzal prodlužovačku od žehličky, ohnul mne o vanu, a dal mi lekci. Jednou si na to ke stáru vzpomněl a divil se, jak jsem to mohl přežít. Měl dva měsíce prázdnin a tak mi poskytoval výchovu on. Mám přišla z práce, nahlásila mi, co mám udělat a co jsem neudělal, a pak dvě tři hodiny relaxovala.

    OdpovědětVymazat
  12. Uniklo ti \"...a něčeho se stále bojí\"?
    Jen pro zajímavost (vím, že rozdíl je hlavně v úhlu pohledu toho dítěte, protos psal o Palachovi), moje maminka je ročník 1931. :-)

    OdpovědětVymazat
  13. Ru: nebylo to \"něčeho\". Byl to naprosto konkrétní strach: z vězení, o zaměstnání, aby děti mohly studovat. Nic víc.
    Určitě je to v oblasti úhlu pohledu dětí - vy jste měli už trochu jiný než my. Dnes se to až tak nejeví, ale Palach otřásl touhle zemí hodně silně. Byla velká snaha o dezinformační kampaň - a úplně jim to vybouchlo. O rok později už ne tolik.

    OdpovědětVymazat
  14. Jo, něco z toho patří k určitýmu věku (třeba ta nostalgie, rozvláčnost hovorů, přemoudřelost...), ale asi se v tom promítají i \"regionální rozdíly\". Triko a pláťáky Gear + kecky Pony, v tom by teda můj táta nikdy nechodil :-))) Ale tady se oblíkaj v obchodech s módou pro mladý i lidi mnohem starší. Prostě každej, kdo nad nějakou stavovskou příslušnost klade praktičnost oblečení.

    OdpovědětVymazat
  15. Kornel: za nás byl největší hit džíny - byly tu teprve pár let. Otec v nich začal chodit asi tři roky po mně :-)
    Jinak nedávala socialistická konfekce moc na výběr :-)))

    OdpovědětVymazat
  16. Ru, fousek: občas si stěžuju na mládí, ale ve srovnání s tím, jaké měly naše mámy, to byla naprostá pohoda.

    OdpovědětVymazat
  17. Ghoste, psala jsem \"vím, že...\" :-)
    Ti kluci odpovídali pokud možno stručně. Co je za tím, jsme upřesňovali pak, tady to není, ale uvažující člověk si ledacos taky domyslí. I dnes je většina rodičovských obav o práci, o zabezpečení rodiny, o vzdělání či vůbec budoucnosti dětí...
    Jsi schopen se odpoutat sám od sebe? :-)

    OdpovědětVymazat
  18. ten poslední bod: vlastně jsou ti \"rybízci\" hodně optimističtí - když si myslí, že je současný svět lepší a modernější :-)

    OdpovědětVymazat
  19. Ru: napsala jsi \"vím, že\" a já napsal, že to tak určitě je (tedy že můj názor je týž).
    Trošku rozdíl v těch obavách je - já studoval se spolužáky, jejichž rodiče několik let nikdo \"nesměl\" zaměstnat. Někteří spolužáci \"nesměli\" pokračovat na žádné VŠ v téhle zemi. Tenkrát jsem to viděl jako neskutečnou zbabělost, dnes se na to už dívám jinak.
    Ale Ty ses ptala, jak jsem to viděl z perpektivy 15. - 17. roku, to asi mohu těžko psát \"odpoutaný od sebe\".

    OdpovědětVymazat
  20. Ghost (15): No fronty před Tuzexem na džíny si pamatuju taky.
    Ru (17): Tenhle univerzální druh strachu jeden můj kámoš ještě před velvetem definoval jako princip kuličky - každej máme nějakou kuličku, kterou ti můžou sebrat.

    OdpovědětVymazat
  21. (13) Oni se ani zdejší rodiče neoblíkaj nemoderně (až na výjimky), teda z mýho úhlu pohledu. :-))Akorát že furt to není úplně tak, jak se oblíkají jejich ratolesti. V tom je asi ten princip - i když naše generace bude v očích našich rodičů neuvěřitelně poplatná módním trendům pro mladý, pro naše děti budem tak jak tak trapně nemoderní vykopávky, co si sice občas něco jako moderního na sebe navlečou, ale jinak o stylu nevíme nic a vkus máme předpotopní a jasně nás od nich odlišující. :-))

    OdpovědětVymazat
  22. Fousek (19) - A není to to nejsprávnější, co si můžou myslet? :-) Mně se to hrozně líbí.
    (13) :-)

    OdpovědětVymazat
  23. Nepíšeš z pesrpektivy 15-17 let, rozebíráš to z perspektivy sebe ohlížejícího se ve svém dnešním nadhledu a přehledu.
    Ale stop - jsme zas na hranici schopnosti se vyladit na jednu stejnou písničku. Dál nejdu. :-)

    OdpovědětVymazat
  24. r[23]: hmmmm .... asi je :-)

    OdpovědětVymazat
  25. (20) Ona ta móda pro mladý ale taky přece není univerzální a je rozpláclá do výce stylů (sakra, proč tu s náma nediskutuje nějaká šestnáctka, která by načrtla, jak se třeba oblíkaj skejťáci :-) Ale tady s tou módou vyšilujou spíš takový ty panenky, co čtou Yellow, Správnou dívku a další podobný časáky. A většinou jsou to právě tyhle \"poučený\" holky, kterou jsou pak patřičně kritický i na svoje mámy. Což mi teda připomnělo tenhle kreslenej americkej fórek: V obývaku sedí dva postarší hypízáci a jejich synek v brejličkách a oblečku vítá stejně oblečenýho kamaráda: \"To jsou moji rodiče, Jime. Ale oni jsou strašně nemoderní.\" Prostě mladí v tomhle věku maj vždycky potřebu nějak se vymezovat vůči generaci svých rodičů. To je odvěkej princip. V podstatě optimistickej, ale taky někdy až hyperkritickej a tedy do určitý míry i \"slepej\". Ale to paradoxně zjistíš, až ti s těma rokama přibudou i nějaký vlastní zkušenosti... Sme teda fakt nebyli jiný. A je dobrý si to pamatovat :-)

    OdpovědětVymazat
  26. (26) \"výce\" - to jsem naposledy napsal snad právě v těch šestnácti :-))) Dál to po sobě radši nebudu číst.

    OdpovědětVymazat
  27. (26)- Tak jsem to myslela. :-)

    OdpovědětVymazat
  28. Eště k (26) - Sami si vlastně trochu protiřečí, či nepřímo uznávají, že ti rodiče zas až tak zle na tom nejsou, když napsali třebas bod 5.

    On se ten seznam dá rozebrat na body, co jsou fakt k zamyšlení, body, co jsou krásně impulsívně dětsko-pubertálně se vymezující, a na body až komický.

    Mně osobně se jako vykřičníky k zamyšlení, ukázky postřehu líbily třeba body 4,7,10, souhrn 12-14, a 17. A jako vlastně obdivuhodný přiznání kladů i 18-20, pozn. - od různých hodnotitelů.

    OdpovědětVymazat
  29. (28) No, ber to jako stírání rozdílů mezi generacemi. :-)))
    (Jejich hrubky v I-Y a S-Z jsem necitovala, místy jich bylo, že jsem si to musela přečíst třikrát, než jsem pochopila, o čem se píše. :-)))

    OdpovědětVymazat
  30. Korneli,na výce se vikašli :)
    Jsou důležitější věci a tvoje 13 to vystihla.

    OdpovědětVymazat
  31. No ty případný rozpory možná pramení z toho, žeš ty výsledky zpracovala sběrnou metodou. Kdyby se to dělalo podle najakýho dotazníku, tak by se nejspíš ukázalo, že v tvý třídě je několik názorovejch proudů, který jsou vnitřně konzistentní. Někde tady mám výsledky sociologickýho šetření mladý generace, co u nás prováděli někdy před r. 2000 Britové. A tam naopak vycházelo, že ta tehdejší mladá generace je oproti té naší konzervativnější (nešlo jen o víru, ale překvapivě i o vztah k sexu...). Bohužel ji teďka narychlo nemůžu najít, ale vysvětlovalo se třeba i potřebou jasně čitelných hodnot. Sakra, už zase pouřuju :-)))

    OdpovědětVymazat
  32. Jo, máš pravdu. V ruce (ehm, v deskách, nachystaných před sebou, že si budu taky dělat ještě přípravy na zítra) mám roztříděný ty \"proudy\", ale sem jsem to schválně zamíchala. :-)
    I proto, že v následné ústní diskuzi se pak ty proudy poněkud slily...

    Ten průzkum - tuším, že vím, co máš na mysli, proběhlo to i internetem. Současní mladí tam vyšli sebevědomější, samostatnější a individualističtější, víc sebe prosazující, ale taky cílevědomější a právě na ty stálý hodnoty víc zaměřenější.

    OdpovědětVymazat
  33. přemýšlel jsem, co tam není a co bych tam v tom věku dal asi já (pokud dobře pamatuju): \"neberou vážně nás\" a \"nedůveřují nám\" ... i když to by se možná dalo spláchnout pod \"Myslí si, že jsou chytřejší než my\"

    OdpovědětVymazat
  34. Našel jsem to. Quesnell, M.D.: Co si myslíme, čemu věříme a kdo jsme, Praha 2002. Sběr se prováděl v r. 1996, věk 14-16 let, vzorek 3583 respondentů patřičně stratifikovanej podle velikosti sídel. je to tedy už trochu starší, ale nevybavuju si, že by od tý doby proběhl nějakej podobně cílenej projekt.

    OdpovědětVymazat
  35. fousek (35): Určitě bych tam napsal něco v tomhle smyslu: \"Pořád nás ještě považujou za mýl děti.\" :-)

    OdpovědětVymazat
  36. (35) No, já bych tam asi navíc měla \"Nechápou, že si člověk taky potřebuje něčeho užít jen tak pro radost\" a \"Vnucujou žít a chovat se podle zásad, který jsou jen zásady pro zásady\". Pamatuju si to dost dobře.
    Jenže problém je v tom, že to jsou věci, který mi vadí pořád, generace negenerace, dneska i na některejch mejch vrstevníkách... Tak nevím...
    Asi jsem zabržděná.

    OdpovědětVymazat
  37. (36) Ano, a to považujou dodneška a na věky věkův považovati budou amen. :-)))

    OdpovědětVymazat
  38. Na 37) - to mělo bejt, ne na 36. :-)

    OdpovědětVymazat
  39. 38: \"zásady pro zásady\", to bych tam asi měl ... ale to první ne, mám pocit, že \"užít něčeho jen tak pro radost\" mí rodiče docela chápali a chápou

    OdpovědětVymazat
  40. Matka ano (ale po svým, pro radosti odlišné už pochopení nebylo, ty byly a jsou opovrženíhodné), otec ne. Širší rodina taky ne. Učitelé - už vůbec ne.:-)

    OdpovědětVymazat
  41. \"Zásady pro zásady\" bych tam neměl, ale určitě bych jim předhodil, že \"už zapomněli, jaký to je bejt mladej\". To je přesně ta univerzální výhrada, která se dědí z generace na generaci (viz: \"chovají se přesně jako jejich rodiče\").

    OdpovědětVymazat
  42. dělení radostí na chvályhodné a opovrženíhodné ... to tam bezesporu taky bylo - asi víc z otcovy strany (včetně širší rodiny z toho směru ...)

    OdpovědětVymazat
  43. Mě ňák rodiče moc neomezovali, nepamatuji se, oni mě moc nevychovávali (a to mě taky štvalo, musela jsem se vychovávat sama a to taky není nic moc :-) ) Jenom mi vadilo, že se o mě bojej, když chci někam jít nebo jet. Dnes, když se na to dívám zpětně, kdybych měla dceru, řezala bych ji jako žito, kdyby vyváděla to, co já. Tedy kdyby to pomohlo. (Vím, že ne, a tak bych jí vyprávěla ty horory, co jsem absolvovala, ale ona by si stejně zaŤukala na čelo a šla-jela by).

    OdpovědětVymazat
  44. Lenko, to mi neco pripomina :o) Taky jsem vsude jezdila, absolvovala horory, ridila se vlastnimi pravidly, rodice se bali. Pustit me museli, nemeli jinou moznost. oni byli radi ze jsem se vzdycky vratila :o)

    OdpovědětVymazat
  45. Marně bych hledal něco dalšího, pěkně to vystihli chlapci...8^)

    OdpovědětVymazat
  46. hm, asi som mal nenormalnych rodicov, ale min. body 1,2,3,4,8 by na mojich nepasovali ani ked som bol vo veku respondentov ani teraz

    inak sa pripajam ku komentaru #45 akurat s tym rozdielom, ze kedze nie som zena, tak neviem o tom, ze by sa o mna bali a ked sa na to spatne pozeram, tak nevidim dovod bit ma, kedze som nic take hrozne nevyvadzal, ostatne je to nezmyselna vychovna metoda vhodna mozno na 3-rocne decka ktore nechapu asi moc slova, ale uz moc nie na niekoho na ZS, neviem si predstavit ze by ma moj otec udrel snurou od zehlicky ci aj rukou, facku mi dal 1. a posl. raz v zivote, tie som dostaval leda tak od matky, nemyslim si ze boli k niecomu, metody nasilia pri vychove pouzivaju slabsie inteligencne vybaveni jedinci, ti rozumnejsi vedia ze to nikam nevedie a prieci sa to ich zmyslaniu

    myslim ze na vysledky prieskumu by malo vplyv aj to ci bol robeny na dedine alebo v meste a v akom velkom

    inak obzvlast pobavujuci a navyraznejsi pre mna je ten predposledny bod o pracovitosti, naozaj je neuveritelne ako moze byt nejake dieta hnile oproti pracovitym rodicom, snad sa to casom nezmeni z tej mojej pohodlnosti

    OdpovědětVymazat
  47. Markofe: ten jev co popisujes v poslednim odstavci je podle me uplne obecny a asi vsudeplatny. Ja jsem zhnila ve srovnani s pracovitou maminkou (otec byl zhnily vzdycky)A moje deti jsou zhnilejsi nez ja. Jejich argument je, ze naprosta vetsina nasich pohybu je uplne zbytecnych. A ze nechape proc je delame.

    OdpovědětVymazat
  48. Dobré. :-)
    Info k \"respondentům\": Je to směs místních a dojíždějících, tedy vesnice od nejmenších po městečka či města cca do 10 tis obyvatel.

    OdpovědětVymazat
  49. To je tak nádherný, Radko, \" naprosta vetsina nasich pohybu je uplne zbytecnych. A ze nechape proc je delame\" - směju se tu toho tady nahlas.
    Už si připadám trapně, ale já to zas vnímala naopak. Moji rodiče byli mnou vnímáni spíš jako líní.

    OdpovědětVymazat
  50. U nas to bylo tak, ze maminka chodila cvicit do vysokeho veku. Vlastne porad navstevuje ctyrikrat tydne ruzna cviceni pro zeny at v Sokole nebo v jinych telocvicnach. Chodi na prochazky a napsledy ji odvezly se srdecnou slabosti kdyz mela plny ruksak svestek na zadech, dve igelitky v rukach a jeste ji honil nejaky dedek s palici. Privezli ji na prijem i se svestkami a vsichni se rehnili jak blbi a mamka se hrozne divila ze je ma neco se srdcem. Dyt se tak setri. Deda jenom polehava. Pry musi sbirat sily. Ted ho babicka dala pod tlak, ze se o nej nebude starat, pokud se nehne. A tak alespon rano pul hodiny s ni cvici :o) Oba maji pres osmdesat.

    OdpovědětVymazat
  51. esli vona ta tvoje maminka není tak trochu (dost) po tobě, co se temperamentu týče. Dyk ten tvůj tady na mě leze ven i z monitoru. :-))

    OdpovědětVymazat
  52. ja si pripadam hrozne pasivni. Ve srovnani se zbytkem lidi co me obklopuji. Maminka ma neskutecne komplexy ze svoji maminky (98 nevlastni) ktera ma porad vic sily a energie nez jeji dcery. Postupne utaha vsechny u tahani pytlu brambor a spila jim do linych potvor. Manzel chodi kazdy vecer hodinu behat (nekdy i synove), ja se dokopu max. dvakrat tydne. A furt nekde nekdo chodi a blrbla, ze neco neni nebo ze ma byt. A kdy to bude a proc to jeste neni. A proc vlastne sedim. Tak si zatavim usi fiktivnim voskem a relaxuju.

    OdpovědětVymazat
  53. Radko ad 49,52-tlemím se, jak blázen :))))

    OdpovědětVymazat
  54. Vyrůstali za komunismu a něčeho se stále bojí\' to sedi snad nejvic!

    OdpovědětVymazat

KOMENTÁŘE UZAVŘENY

Blog bude pokračovat na http://rulisa.mzf.cz/

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.