Vysypat smetí

- Nestačí mi, že spolu spíme, pusť už mě aspoň do předsíně... - Nebuš tak na dveře, milý, buď ještě chvíli trpělivý. Nemusíš zblízka tolik křičet, nech mě, ať sama najdu klíče... Víš, jsou muži, co potřebují hlavně vlastnit, a nezajímá je, kde mají dveře kliku, a jsou tací, co se škvírou pozvou na byt, a za chvilku hledají i v prádelníku... - Jsou ženy, moje milá, co pro návštěvu mají stůl i kafíčko a rády na oplátku přijdou za pár dní, a jsou jiné, co vedou tě jen do kuchyně cestičkou, tam ukážou na koš a řeknou "Vynes to a vypadni..."

Divné je vlastních hnutí soukolí, že občas co odesláno, vrátí se a zabolí. Že trhnutím jediným vyškubne se zpod kůže, co jinak k světlu přijít nemůže...

Jedna miska vlevo, druhá vpravo, očima zaříkávám kolísání vah, ať nevychýlí se vždycky stejnou stranou, a vážit všechno začínám mít strach.

Hon na stíny, dluh v splaceném, kdo bez viny, hoď kamenem.

Kolikrát věděla jsem Ne, a přece vbušilo se Ano, dveřmi pod náporem... Kolik kdy co stálo mne a kolik bylo doopravdy přáno, v bytě smetím chorém...

Jedno, druhé, třetí jméno... A v hlavě čím dál víc cosi divně hučí, proč někdo slyší Ne, nemám uklizeno, a přesto se cpe do papučí - snad že pouklízet cizí smetí, je jako vysvobodit princeznu ze zakletí a v pohádkách pro velké i pro malé za to povyšují na krále...

Povídejte, misky vah, povídejte, proč ten strach... Protože princezny místo vděčnosti až nadosmrti, chtějí zapomenout, jak co smrdělo či smrdí. A ve vlastní právě nabyté čistotě, pošlou uklízeče po vodě. Přišel sám a hodil se na práci, tak jak se hodívají žoldáci.

Povídejte, misky vah, povídejte, proč ten strach... Protože nezbývá než si přiznat, že právě teď se váží případ, kdy princeznám silně zvlhnul zrak, když toho, co s nimi pil kafe, vůbec nezajímal drak.

Pohádko, řekni, dá se na vahách najít i tu chvíli, kdy se jazýček ustálí a už nikam nevychýlí...?

----------

(Fouskovi se tímto omlouvám za vypůjčené věty, splácané do úplně jiné hroudy společně s nevypůjčenými, a toho, kdo si bude při čtení myslet, že byl impulsem, ujišťuju, že nebyl, vznik impulsu se dá snadno ověřit.)