(Optimalizováno pro černobílé monitory)

16. 2. 2006

Pavoučí

Vy nepanelákoví - taky máte občas po ránu ve vaně pavouka? A máte doma kocoura? Ten pavouka vyšťourá...

Občas lituju, že nedržím v ruce videokameru.

Byl tam. Dneska ráno, pavouk ve vaně. Opět. Přisedlý na kolmé stěně vany, kousek nad vzhůru se zdvihajícím zaoblením. Normálně bych začala tím, že bych pavouka odeslala proudem vody ze sprchy pěkně kanálem do přírody.

Ale když ten černej puntík s nožičkama tak zaujal kocoura...

Podařilo se mi osprchovat se, aniž bych do sebe zaklaplýho, mrtvolu předstírajícího pabouka spláchla dolů. A pak jsem se utírala a koukala.

Na kocouří ušiska, co nad okrajem vany málem vypadly z hlavy pozorností napřenou tam dolů, na opatrné sesunutí se dvou, a pak všech čtyř tlapek do prostoru zbytkového mokra (bléé... oklepat packy...), na lovecky nastraženou soustředěnost v boji sama se sebou... jedna tlapka napůl vytrčená v zadrhnutí tam a zpět a tam.. Mám... nemám... (Psi napřed očuchají, pak občas sáhnou packou, kočky napřed ťuknou packou, co to udělá, pak osahají, a pak si možná, možná čuchnou...)

Chodili spolu kolem dokola smaltované jámy. Co pohyb pavouka, to strnutí kocoura, co pavoučí přisednutí, to kočičí poťuknutí packou. Náramně "zručné", po té jediné zkušenosti, kdy se pavoučí okončetiny přichytily všetečných sahacích polštářků, načež následoval kočičí výstřel všemi čtyřmi půl metru vysoko do vzduchu...
Bléé... oklepat packu...

A tak chodili kolem dokola. Občas postrčení tlapkou, občas nosem. Občas poposunutí hadice od sprchy - filuta pavouk, co si hraje na schovávanou, ale na kocoura si nepřijde...

Jenže pak už té vody nachytané nejen na packách bylo moc a jejich majitel si potřeboval trochu opucovat kožich. I přerušil hru, jednou vpřed nataženou packou si na chvíli přiklopil objekt zábavy, aby mu neutekl, a provedl patřičnou jazykovou úpravu své omočené vznešenosti. Pěkně pečlivě, procítěně. Doolízal se a odklopil. Tak jdem zas na to...


Ale hýbátko už se nehýbalo. Zůstal jen chuchvaleček zplihlé asymetrie kousek od kanálku. A kočičí údiv s ušima div ne vypadlýma z hlavy.

Poučení?

Věz, kocoure, že nejen při hrách s pavoukem se stává, že chceme-li si co vlastní silou přidržet, zahubíme to...

11 komentářů:

  1. Když s Tebou kocour někdy píše, myslíš, že umí i číst? A když spíš, prolízá potají World Wide pavučinou ... :-)

    To mě kdysi napadlo i v souvislosti s tím bývalým podnadpisem o otevírání škeblí. Otevřeme-li škebli popsaným způsobem, moc srandy s ní už neužijem :-)))

    OdpovědětVymazat
  2. Byl tam! Zrovna dneska tam byl, přímo uprostřed vany! Leč kocour je venkovní, tak ke smrtonosným hrátkám nedošlo. Zaspala jsem, tak se ranní sprcha nekonala a pavouk zřejmě poté bez problémů vylezl a našel si bezpečnější útočiště. Anebo ho tam najdu ještě odpoledne... :-)

    OdpovědětVymazat
  3. žila jsem na statku v lese, ve starém domě na městečku, v paneláku, v přístavbě starého domu ve městě - a jsou všude. velký chlupatý v koupelně, droboučký černý po celým bytě.
    a Královna už nad nima ohrnuje nos. raději má ještěrčí ocásky... ;)

    OdpovědětVymazat
  4. V naší panelákové vaně bývají pavouci taky. Ale nesplachují se (pověrčivost? :))) ). Když se objeví, je přivolána četa (já ...), která pavouka odchytí a přenese na jiné místo ...

    OdpovědětVymazat
  5. Fousek, 10:34
    Ano, to bylo jedno z podsdělení onoho bývalého sdělení. :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Jsou všude,jen ne v koupelně. Zvláštní...možná je to tím,že koupelna je nejfrektovanějším místem a nemají tam klid.-)

    OdpovědětVymazat
  7. ..to poučení v závěru se mi moc moc líbí

    OdpovědětVymazat
  8. Konec ukazuje přesně základ hry mého psa s kotětem. Musíme hlídat, aby mu pes neležel packou moc dlouho na krku. Dovedou si to ale stejně zařídit i bez lidí. Kocour si pískne, když to nepomůže, pískne si pořádně a pes se diví, že se protějšek nebaví. Na oplátku zatnout do čenichu a hned je opatrnější.... a ruliso, dokud píšeš takhle, kameru nepotřebuješ 8^)

    OdpovědětVymazat
  9. Lorrain: Připomněla jsi mi zážitky z Moskvy. Mezi ty silnější spadala i koupelna na kolejích, kde jsme bydleli. Muselo se tam pořád svítit, aby nevylejzali švábi. Holá žárovka byl ten nejlepší insekticid... :-)

    OdpovědětVymazat
  10. V té poslední větě je velká pravda...

    OdpovědětVymazat
  11. Doriana + Bahanka:
    Dík, holky. Že čtete. :-)

    OdpovědětVymazat

KOMENTÁŘE UZAVŘENY

Blog bude pokračovat na http://rulisa.mzf.cz/

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.