Podotýkám, že takhle kocour zmaloval malýho poprvní, spíš omylem, když se k němu kluk naráz sklonil při oboustranném blbnutí. Normálně po obličeji neseká, tak doufám, že mu to vydrží a že tohle není předzvěst nějaké nepříjemné kočičí puberty.
Zatím ho musím spíš pochválit, protože když se perem, je docela disciplinovaný - zakousnutí do zmuchlané vrstvy trika s dlouhým rukávem a dvou svetrů jde na doraz, i zvednout ze země ho za ten zákus můžu - kam se na něj hrabe služební pes s výcvikem - ale jakmile skrze oblečení narazí na kůži, nestiskne nikdy doopravdy. Nevím, jak to pozná. Horší jsou drápky, tam ho občas emoce přemůžou. Zatím to jde, když je doma zima na dva svetry, ale co bude v létě...
Nicméně mě to přivedlo na myšlenku - lépe k nutkání - dát sem zas pár mobilových fotek, nastřádaných za poslední dny. Momentky z výskoků a jiných prudkých pohybů holt s tím ohromujícím fotopřístrojem musím oželet, tak aspoň pár víceméně statických. Pruhovaný klučičí obličej ale radši ze zveřejňování vynechám, aby autorka blogu nazačala ze všech čtenářů nejvíc zajímat sociálku. :-)
Dravec na plyši...
...na okně...
...na zácloně...
...na mé ruce...
...a ta ruka z jedný strany...
...a z druhý strany (zčervenalá a napuchlá též zimou, estéti ráčej prominout :-)
Mám ráda kočky:-)A tenhle kocourek má takový šelmovský pohled.
OdpovědětVymazatČert v kočičím těle. :-)
OdpovědětVymazatPět měsíců - to už má ve skusu cit, ale u drápků to trvá dýlejc. Teď je má navíc ještě dětský - jako jehličky - a taky až bude teplo a bude vyrážet do přírody, tak si je obrousí v jiným úhlu. Holt se teď učí lovit :-)))
OdpovědětVymazatNašeho černýho kocoura jsme už oželeli a pořídili si bílého s černými fleky. Myslel jsem, že ten černý byl dost živej, ale to, co se děje doma teď, se nedá popsat. Snad jen vyfotit. Taky ten váš neumí zatahovat drápky? 8^)
OdpovědětVymazatUmí, ale při "akci" na to většinou zapomíná. :-)))
OdpovědětVymazatRád poznávám zvíře, co za Tebe občas píše komentáře a ruku, co je píše taktéž.
OdpovědětVymazatJirka: Loňskej rok asi nepřál černým kočkám. Toho černobílýho vyfoť! :-)
OdpovědětVymazatFousek: Rentgenem nedisponuju, tak aspoň takhle. :-)
na rentgenu by zas nebyly vidět bojová zranění utržená při krocení zběsilých šelem :-)
OdpovědětVymazatzas by byla vidět bojová zranění z houpačky
fascinuje mě u koček jeden pohled - tady ho má, když je zakouslej do ruky. nezacíleně zacílenej. z kočičích očí se dá vykoukat celej vesmír.
OdpovědětVymazatje to krasavec.
a ty máš sympatickou ruku, ruliso. nejsi náhodou vzdušný znamení?
bos. - eee, musela jsem se podívat. :-))) Prej jo.
OdpovědětVymazatTeda, ale souvislost ruky a znamení mě zaskočila, přiznávám. A ještě víc, že to takhle tipneš. :-)
OdpovědětVymazatnase kocicka je pro me televize, kino i veskera zabava dohromady. Vydrzim ji pozorovat cele hodiny. Obdivuji jeji dokonalost. A samozrejme dokmasana a doskrabana jsem porad. Klukovi taky jednou skocila do tvare, i kdyz vetsinou trpezlive snasi jeho "opecovavani".
OdpovědětVymazatcheche ;)
OdpovědětVymazatkamaradka ma zelvovinovou kocicku (ten tvuj taky neni obycejnej mourovatej, tomuhle zihani se myslim, rika prave zelvovinovy) a bydli napul v Breclavi, tak jestli to neni potomek...
to by byl hardcore ;)
Ne, to určitě není. :-) Teda potomek. Želvovina jo, ale na výstavě by za čistotu vzoru moc bodů nedostal. :-)
OdpovědětVymazatU nás se tomuhe druhu zbarvení říká "mramorování." A naše šelma ho má shodou okolností taky. "Ukradli" jsme ji kdesi u Mariánských Lázní... :-)
OdpovědětVymazatTa moje je kousek od místa tvého víkendového pobytu. :-)
OdpovědětVymazatMoravská šelma do každé rodiny! K tomu džbánek dobrého vína, spokojenost zaručena! :-)))
OdpovědětVymazat