Občas se dívám. Občas, tu a tam, uprostřed něčeho, při něčem, mě z ponoru sama do sebe a do onoho něčeho vytrhne pocit, že se musím podívat. Kolem sebe. Že se někdo dívá.
Nedívá. To jenom já mám ten pocit.
Protože by bylo hezký, kdyby se díval.
Usmála bych se. Že tam je. Usmál by se. Že jsem ho uviděla.
Pak si chvilku představuju. Že se dívá. Že o něm nevím, ale že tam je, tam někde, možná už krok k objevení se, za rohem, za plotem, za škvírou mezi zdmi, vteřina - a uvidím ho. Uvidí mě.
Kdo koho dřív.
Usmívám se.
8. 4. 2006
Imaginární
...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Trochu melancholická nálada při sobotě né? To dělá to počasí :)
OdpovědětVymazatPočasí je krásný. :-)
OdpovědětVymazatBohužel je. Samotnému je o to víc těžko. :-(
OdpovědětVymazatUsmívám se, aby mě neuviděl zamračenou... hezký :) Jenom doufám, že jsem zase mezi řádky nepřečetl něco, co tam není ;)
OdpovědětVymazat(4) Tohle tam je taky. :-)
OdpovědětVymazatTrochu mě děsí, že snad začínám chápat tvoje články... ;)
OdpovědětVymazatSatai: Jednou to přijít muselo... :-)))
OdpovědětVymazatRu: Dívá se. Vím to. A nejen proto se usmívám. Ne kvůli tomu, že se dívá. Kvůli tomu, že mám možnost vědět. :-)
Doufám, že máš na mysli někoho konkrétního nebo aspoň někoho s jasnými obrysy. Protože pokud ne, pak platí Murphyho zákon: "Každý by rád, aby si ho lidé všimli, ale nikdo nechce, aby na něj všichni civěli." Sorry, lepší citát tentokrát po ruce nemám a vím, že se s tvojí poetickou náladou totálně míjí...
OdpovědětVymazat(9) Bylo na Dee. :-)
OdpovědětVymazatJo. Nahoře aspoň imaginárně. :-)
OdpovědětVymazatdycha z toho na me magie... Je zde nekdo kdo se diva a na koho se usmivame. Je to osoba nebo neco? treba je to nic.. co je neco.
OdpovědětVymazatMyslím si, že stejně je nejkrásnější ta hra s tou představou. Představu ti nemůže nikdo pokazit. Představu můžeš mít krásnou jak chceš a jak dlouho chceš. Skutečnost je většinou bídná.
OdpovědětVymazatOna je možná na tom nejlepší ta představa. S tou si můžeš dělat, co chceš, může být krásná a může trvat tak dlouho, jak ji necháš.A skutečnost by mohla být hrozná.
OdpovědětVymazatOmlouvám se za ten dvojí text, nejdříve mně bylo ohlášeno, že nelze navázat spojení a vše se ruší, tak jsem to smolila znovu, ale už mně to vypadlo z hlavy a vyšlo to nemožně. Promiň. Platí to prvé.
OdpovědětVymazatpredstava je jako droga. Opium. A opet jsem u moji oblibene Matrix. Nechat se probudit do sede a nevlidne skutecnosti nebo zustat spat ve sladke Matrix? jak se rozhodneme kdyz obdrzime pravo volby?
OdpovědětVymazatHanči neva. :-) Ono se to tu stává, tohle zdvojení. (12) Jo. :-)
OdpovědětVymazatA Radka - taky jo. :-)
Ale neřeším. Prostě to tak je. Volba je, jen když je na ni čas, nálada, okolnosti. Tak proč se trápit a volit. Ať vyhraje to zrovna silnější. Třeba na krátko. :-)
pro Neo to byla volba na cely zivot. kdyz se jednou probudil do skutecneho zivota, tak se jiz nemohl vratit. matrix se stala pro nej definitivne iluzi.
OdpovědětVymazatJenže Neo byl vyvolený k záchraně světa, či co. Já se tak necítím. :-) Klíďo budu přebíhat tam a zpátky a je mi úplně jedno, co z toho je matrix a co skutečnost. Jsem bohapustej sobec, co se hnípe jen ve zlomcích času či prostoru a užívá si jich pro vlastní potěšení. :-)
OdpovědětVymazatmas pravdu. Asi jsem zvolila spatny priklad, ono tam tech hadraru bylo vic :o) Nevyvolenych.
OdpovědětVymazatAt je to jak chce Matrix miluju, a tak nejak si predstavuju svet:o)
Ja vlastne nevim zda si vubec umim uzivat :o) Zrovna ted jsem si dala flasu vina a je mi blbe
Asi bych nemohla bejt nikdo z té jejich party. :-)
OdpovědětVymazatJá piju jakýsi dezertní červený, co jsem načla včera. Jako na konec prvního pracovního týdne. A dneska jsem zjistila, že se nám to v lednici nějako vysychá. :-))) Lumpi nezletilý... Oba.
Ale je mi dobře. :-)
Včera jsem musela skončit. Ale myslím si ještě něco. Kdyby člověk nemohl mít představy a prožívat v nich něco krásného, musel by se ze skutečného života zbláznit.
OdpovědětVymazatJá, bohužel, Matrix neznám. Pokusím se to napravit, abych věděla o čem je řeč.