Až když mi přestalo záležet na tom, abych byla ta, za kterou se chodí, začli chodit. Nebo možná ti, co přišli jednou, si to napříště nerozmysleli. Jako kdysi.
Až když mi přestalo záležet na tom, aby slyšeli můj názor, začala jsem slyšet je.
Přestala jsem slyšet jen slova a svou snahu najít odpověď na ně. Začala jsem slyšet, kdy na odpovědi nezáleží. Kdy je nežádoucí. Kdy očekávaná. Jaká. (A začala jsem mít problém odpovědi nacházet, tedy aspoň ve „strojovém čase“. Na rozdíl od kdysi.)
Ničím nepřerušené vyprávění je skvělý informační zdroj. I když je jeho předmětem událost, kterou vidím podstatně jinak než vypravěč. Nebo o které sice nic nevím, ale která mě ani nezajímá. Ta událost ne. Ale vyprávění ano.
Kdo o čem a jak vypráví, nejvíc řekne o něm samém.
27. 5. 2006
Naslouchám
...jinak než kdysi. Kdysi, když mi nešlo do hlavy, proč lidi chodí vyprávět jinam než ke mně, přestože já stála o to slyšet.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Ru:taky si mnohé někde přečtu a třeba nemám co dodat,bud už to co bych chtěla jiný napsal,nebo je to téma,ke kterému nemám co říct.Někdy se mi taky nechce.
OdpovědětVymazatPak jsou blogy,kde by se i chtělo něco říct,ale zrovna mám jiné starosti a např.po třech dnech,kdy se vrátím už to není aktuální.Kdyby mě to vyprávění nezajímalo,ani tam nepůjdu.Tak mezi čtením a psaním komentářů je u mě a asi u každého nepřímá úměrnost.
Někde jsem to četla, myslim, že u Fromma, že když Petr říká něco o Pavlovi, tak se dozvíme víc o Petrovi, než o Pavlovi. To je nádherný!,o)
OdpovědětVymazatTo má něco do sebe....
OdpovědětVymazatAnino, ono to nebylo až tak o čtení blogů. :-) I když jasný, na blogách je to taky.
OdpovědětVymazat(2,3) No jo no, objevuju Ameriku. :-)) Ale když mě to tak baví... :-)))
RU:OK,jenom jsem to tak nějak přirovnala k těm blogům:-)
OdpovědětVymazatRuliso, a je to dobře nebo špatně? (to "jinak než kdysi...")
OdpovědětVymazatPro někoho špatně, mně se to líbí víc. :-)
OdpovědětVymazatTrefilas, je to tak výstižný...
OdpovědětVymazatA nenacházení odpovědí, v reálném čase, jako problém rozhodně nevidím.
Spíš nacházení..takový to když někdo okamžitě a jistě a "správně" ví, co má někdo jiný udělat.
a nemá náhodou emailová, komentářová a chatová diskuze jistou výhodu, že řečené je zapsané a tudíž lze lépa navazovat... někdy jako by časoprostor neexistoval, lze navázat na půlrok starý rozhovor a jede to dál.
OdpovědětVymazatv mluvené komunikaci je to o dost vzácnější.
ruliso, předtím jsi měla uši natažený dovnitř, slyšela jsi a chtěla slyšet jen sebe. taky potřeba. teď je vytahuješ ven.
je velký rozdíl mezi zvuky uvnitř a venku?
(9) Rozdíl to je, asi jako Matějská pouť pod centrifugou v neděli odpoledne a hovor smíchaný z několika hovorů pár lidí potmě u ohně.
OdpovědětVymazat